Hostitelem byl převor cisterciáckého kláštera Justin Jan Berka, hlavním přednášejícím geofyzik ze společnosti Naše historie Jiří Šindelář. Pozvání přijal ministr kultury České republiky Oto Klempíř a řada tuzemských i zahraničních odborníků, politiků i církevních představitelů. Pro bratry cisterciáky z Vyšebrodského kláštera, kteří už přes pětatřicet let usilují o jeho záchranu a obnovu, byla nejdůležitější věta ministra kultury, kterou pronesl na odjezdu po prohlídce klenotnice se Závišovým křížem v Rožmberské oratoři, kostela Nanebevzetí Panny Marie, staršího než Svatovítský chrám, ale i dosud zchátralých částí areálu: „Je to nádherná perla a my ji nenecháme padnout.“ Národní kulturní památkou je přitom areál už od roku 1995.

O osud památky se zajímá i premiér Andrej Babiš, který klášter za poslední rok navštívil dvakrát. A objevil ji i současný americký velvyslanec Nicholas Merrick, který má blízko k cisterciáckému řádu a do Vyššího Brodu také opakovaně zajel.

Objev druhé relikvie

Dopolední část sympozia byla věnována Závišovu kříži. Premiéru tu mělo výpravné knižní dílo s krásnými fotografiemi a názvem Závišův kříž – mystická záře z Vyššího Brodu. Autory jsou Jiří Šindelář, Martin Frouz, Matěj Šindelář a Jaroslav Hyršl.

Jiří Šindelář shrnul dosavadní poznatky o této vzácné zlatnické a klenotnické práci ze 13. století, v níž je uschována církevní relikvie – údajný úlomek dřeva z kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Závišův kříž pochází ze 13. století a traduje se o něm, že ho dostal Záviš z Falkenštejna jako dar z bývalého pokladu uherských králů při své svatbě se sestrou Ladislava Uherského. Záviš jej pak věnoval vyšebrodskému klášteru.

Jiří Šindelář zmínil, že před 80 lety se Závišův kříž vrátil do tehdejšího Československa poté, co jej nacisté na konci druhé světové války na úprku měli odvézt z Vyšebrodského kláštera spolu s ostatními ukradenými poklady a cennostmi, které tu v zabraném klášteře během války shromažďovali. Závišův kříž pak nalezli v solných dolech u Salzburgu Američané a vrátili jej do Československa.

Před 40 lety byl Závišův kříž, který byl zařazen jako část Svatovítského pokladu, restaurován. Až v roce 1994 se z rozhodnutí kanceláře prezidenta Václava Havla vrátil zpět do Vyšebrodského kláštera. V současnosti mohou návštěvníci kláštera Závišův kříž vidět při speciálních prohlídkách vždy od 1. července do 30. září kromě nedělí.

Kromě relikvie také drahokamy obrovské hodnoty

Tým geofyzika Jiřího Šindeláře začal Závišův kříž zkoumat před deseti lety a na nynějším sympoziu dal nahlédnout díky své unikátní metodě i do útrob klenotu, vznikl také jeho 3D model.

Ukázalo se, že uvnitř je schránka z ořechového dřeva, ale to nebyla hlavní relikvie. Ta byla orámována tímto dřevem, ale nejstarší relikvie pochází z cedrového dřeva, jehož stáří je kolem dvou tisíc let. Z tohoto dřeva tedy skutečně mohl být zhotoven kříž Ježíše Krista. „Okolní adjustáž z ořechového dřeva je takzvanou dotýkanou relikvií, protože byla se svatou relikvií v doteku,“ popsal Šindelář. Uvnitř klenotnického díla je ještě několik neprozkoumaných schránek, kde se mohou objevit další relikvie.

Podle Jiřího Šindeláře je tak Závišův kříž druhým největším českým pokladem po královských korunovačních klenotech a před relikviářem svatého Maura, který byl objeven v Bečově nad Teplou. Převor kláštera Justin Jan Berka zmínil, že pravost relikvií ověřuje papežský úřad a relikvie ze Závišova kříže patří k deseti ověřeným ostatkům Kristova kříže na světě.

Jaroslav Hyršl pak účastníky sympozia seznámil se skladbou drahokamů, které se na Závišově kříži nacházejí. Modré safíry a růžový safír pocházejí z Cejlonu, další modrý safír pravděpodobně z jižní Francie. Nejvzácnější jsou perly na ramenech kříže. Zaznělo, že jednu takovouto perlu koupil své manželce Marii Luise Rakouské Napoleon a tato perla byla před časem vydražena za 25 milionů Eur.

Ministr kultury Oto Klempíř informace o vzácném klenotnickém díle i klášteře samotném kvitoval s uznáním. „Vyšebrodský klášter je pilíř naší kulturní paměti. Spojuje víru, vzdělanost, řád a práci. Cisterciácký řád po staletí ukazuje, že disciplína a odpovědnost nejsou jen slova. Závišův kříž je výrazem toho, jak hluboce jsme spjati s evropskými kořeny,“ řekl ministr. A přidal i poznámku, že příběh Záviše, který vychoval kralevice a byl nakonec popraven, si nezadá s nekompromisností současné politiky. Co ministra kultury z nových poznatků překvapilo, prozrazuje ve videorozhovoru. Na videu je i odpověď Jiřího Šindeláře na otázku, zda si nemohou dnes Maďaři činit nároky na Závišův kříž, který kdysi podle všeho patřil k uherským korunovačním klenotům.

Dění kolem kláštera se dává do pohybu

Součástí sympozia byla i prezentace Vojtěcha Vydržela, který představil studii obnovy bývalého klášterního pivovaru, kde by měl vzniknout malý pivovar a muzeum zaměřené na historii cisterciáckého řádu a regionu. Děkan stavební fakulty ČVUT v Praze Petr Konvalinka seznámil s plány na zapojení studentů do zpracovávání potřebných technických průzkumů, studií a projektů.

Účastníci sympozia se dozvěděli, že letos byl obnoven Spolek přátel vyšebrodského kláštera, jehož předsedkyní se stala poslankyně sněmovny a přednostka Centra preventivní medicíny IKEM Věra Adámková. Spolek si klade za cíl pomoci cisterciáckému opatství se záchranou národní kulturní památky, kterou Vyšebrodský klášter je. Cisterciáci se dlouhé roky domáhali nespravedlivě zadržovaného majetku jako jsou lesy a rybníky, z jejichž výtěžku mohli už třicet let obnovu areálu financovat. Předloni v jejich prospěch rozhodl Ústavní soud, ale spravedlivé vypořádání dosud nebylo završeno. Původní spolek na pomoc klášteru vznikl v roce 1997 v Rakousku a s pomocí významně pomáhal tehdejší hornorakouský hejtman Josef Pühringer. Po jeho odchodu z politiky a úmrtí některých členů spolek přestal být funkční.

Rakušané pomohli, když český stát mlčel

Hostem sympozia byl ve čtvrtek jeden z tehdejších zakládajících členů Klaus Zerbst. Působil v hospodářské komoře Horního Rakouska, měl tedy kontakt s tamními podnikateli. Zavzpomínal, že v roce 1991 dostal za úkol pomoci s renovací kostela svatého Tomáše u Vítkova hrádku, což se podařilo. Poté se pozornost rakouských přátel zaměřila na pomoc Vyšebrodskému klášteru. Spolek získal peníze například na vybudování návštěvnického centra, celkem klášteru věnoval kolem 600 tisíc Eur. Podle Klause Herbsta šlo tehdy 36 procent z prostředků Horního Rakouska, dvě procenta z České republiky a zbytek z dotací Evropské unie a soukromých donátorů.

Iniciátorem letošní obnovy spolku je nynější hlavní donátor kláštera, podnikatel Zdeněk Zbytek. „To se moc hezky neposlouchá, že symbol české státnosti ve Vyšším Brodě museli zachraňovat naši přátelé z Rakouska,“ poznamenal Zbytek a vyjádřil potěšení, že nynější vláda tuto národní kulturní památku vnímá.

Na sympoziu vystoupili i církevní a političtí představitelé ze Slovenska a Polska. Mluvili o spolupráci. Polský poslanec Kryštof Tuduj dokonce zmínil, že západní Evropa bloudí a formát mezinárodní spolupráce V4 tím nabývá znovu na důležitosti. V katolických kruzích se podle jeho slov dokonce mluví o formátu V12 se zapojením balkánských zemí a Itálie.

Spolek má i kulturní plány

Na samý závěr se účastníci sympozia přesunuli do kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde zazněl koncert v podání varhaníka Jiřího Emmera, houslisty Miroslava Ambrože, zpěváka Davida Deyla a operní pěvkyně Marcely Melkové, která sympozium i moderovala. Přinášet do Vyšebrodského kláštera také kulturní nabídku, to si klade současný spolek přátel kláštera vedle stavební záchrany jako další z úkolů, připomněla předsedkyně Věra Adámková. Toto byl první počin.

Převor Justin Jan Berka s potěšením konstatoval, že letošní zvýšená pozornost zaměřená na klášter a publicita přivedla i víc turistických návštěvníků. „Obvykle jich je ročně kolem 25 tisíc a letos zřejmě dosáhneme na 30 tisíc,“ poznamenal. Závišův kříž je samozřejmě jeden z hlavních magnetů. Jsou ale i drobnosti, které vyšší příliv obdivovatelů této památky dokazují. „Pomalu nestíháme dělat marmelády pro klášterní obchůdek,“ prozradil jeden z mladých cisterciáků, kteří nyní klášter obývají a pracují v něm.

Modli se a pracuj – Ora et labora, to je od samého vzniku řádu mottem těchto bratří. A ministr Klempíř nad ruinami části areálu podotkl: „Tady vidíme příklad, že i v těžších dobách, než žijeme dnes, dokázali lidé vybudovat nádherné dílo.“