Den otevřených dveří se na statku konal v sobotu 25. března. Lidé mohli vidět zázemí a zblízka pozorovat péči na té nejvyšší úrovni. „Ve spodní stáji máme 23 koní, převážně klisen, kterým nevadí komunikace s vedlejším parťákem. V současné době tu máme asi 30 takových mladých žáčků, kteří jsou v začátku kariéry,“ zmínil Václav Luka.

Proceduru obsedání mladých koní se prý v Bošovicích snaží dělat citlivě, aby kůň bral člověka jako přítele. „Zakládáme na tom naši práci. Když jde o dostihového koně, je to velmi důležité,“ dodal majitel střediska.

Komentoval pak obsazení prostřední stáje v areálu, kde jsou hřebci a klisny, u kterých je potřeba uzavřený prostor a minimum kontaktu s koni z vedlejšího boxu. „V horní stáji koně mohou koukat do uličky a vidět, co se kolem nich děje. Každý kůň potřebuje trochu něco jiného – někdo má raději klid, někdo pestrost a rozmanitost dne. My tu jsme o toho, abychom koně přečetli a snažili se jim najít co nejlepší místo,“ říká Václav Luka.

Slýchává prý často, že koně jsou chudáci, když jsou zavření pořád ve stáji. „U nás je režim dne takový, že koně dostanou v pět hodin ráno nasnídat, za hodinu se otevře stáj a koně začnou pracovat na kolotoči ve dvoře areálu, kde mají pohyb. Vyčistí se stáje a od sedmi hodin se koně začínají jezdit. V poledne se koně nakrmí a mají klid,“ popisuje Václav Luka. „Večer se koně vyčistí, dostanou večeři a seno,“ dodal trenér a bývalý úspěšný závodník.

Kůň má podle něj rád svůj klid a po náročném tréninku je rád, když má své pohodlí. „I když je 22 hodin ve stáji, je to pro něj daleko bezpečnější a komfortnější, než ve výběhu. Dostihový kůň je atlet, který potřebuje především odpočívat,“ zmínil Václav Luka.

Odmítá názor, že dostihy jsou pro koně utrpení. „Přirozeností koní je pohyb. Anglický plnokrevník má zažité, že je to závodník. Máme tu pár koní, kteří jsou už ráno natěšení, že půjdou ven. Nemám pochopení pro rádoby ochránce přírody, kteří v minulosti přerušovali závody a vbíhali do trati třeba Velké Pardubické,“ dodal trenér.

Václav Luka promluvil také o obrovském posunu v dostihové výstroji, jejíž váhu se často snaží týmy srazit na minimum možného. „Dospělí koně mají i 500 kilo. Hmotnost jezdce v rovinovém dostihu je v průměru 58 kilogramů, minimum je u nás 48 kilogramů. Hlídá se každý dekagram, protože v reálu se říká, že co jedno kilo navíc, to je v cíli mílového dostihu jedna délka rozdíl,“ prozradil Václav Luka. Pro běžného člověka minimální změna, pro profesionální sportovce velký rozdíl. Proto mají závodní koně třeba hliníkové podkovy kvůli úspoře váhy. Návštěvníci se zájmem prohlíželi i vybavení jezdců a divili se, s jak slabými botami a miniaturním sedlem se také dá závodit.

Dostihová stáj v Bošovicích využívá k tréninku koní uměle vytvořenou dráhu na louce vedle statku. Ve své době šlo nejspíš o jedinou takovou dráhu u nás, tak umožňovala celoroční trénink.