Kromě závodníků dorazili i jejich fanoušci, dražický sportovní areál praskal ve švech. Místní spolky, obec i sponzorské firmy spojily síly a připravily program i občerstvení. Například spolek dražických žen Draženy napekl sladké dobroty a otevřel u hřiště kavárničku. „Lidé chodí celé dopoledne i odpoledne, bylo potřeba místo na dobré kafe. Co upečeme a vyděláme na kávě, přidáme pro Nadační fond P3tule,“ uvedla za spolek Eliška Pospíšilová. Se smíchem dodala: „Jakmile dražičtí muži uslyšeli, že vznikl spolek Draženy, založili Dramuže.“ Do celkového výtěžku akce, kam putovalo startovné od závodníků, tak Draženy přispěly deseti tisíci korunami.

Občerstvení místního pohostinství fungovalo v prostoru budoucí pergoly. Hospůdka na hřišti totiž momentálně prochází rekonstrukcí. „Vznikne tu nový prostor pro restauraci s krytou pergolou a tam, kde byli hosté zvyklí sedat doposud, budou nové šatny pro fotbalovou mládež,“ prozradil starosta obce Lubomír Smažík.

První pomoc v 3D brýlích

O kus dál Místní skupina Českého červeného kříže ze Sepekova otevřela stanoviště, kde si mohli zájemci vyzkoušet první pomoc s využitím virtuální reality. Po nasazení 3D brýlí se ocitli na plzeňském nádraží, kde objevili bezvládné tělo muže. A ve virtuální realitě dostávali i přesné pokyny, jak postupovat – zjistit hlasem a dotykem stav ležícího člověka, zajistit vlastní bezpečí, kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu a pak poskytovat asistovanou první pomoc. „Naše organizace působí na Písecku, tady jsme po dohodě s táborskými kolegy, protože akci pořádá můj bratranec,“ zmínila Eva Tomanová, než Matyáš Mácha z Jistebnice dostal na konci programu informaci, že byl při svém počínání úspěšný z více než 80 procent. „Tak to by tvůj pacient přežil,“ pochválila ho Eva Tomanová.

Děti i dospělí si vyzkoušeli jak masáž srdce, tak dýchání z úst do úst. „To už se zase doporučuje, je ale třeba mít roušku pro vlastní ochranu,“ ukázala Eva Tomanová. S 3D brýlemi a zájemci pracovali spolu s ní manžel Miroslav a Stanislava Marková. Červený kříž nabízí tyto instruktáže i pro školy nebo různé organizace.

Každý krok pomáhá. Lze běžet nebo jen tak jít

Na Běho-chod vyrazili úderem desáté dopoledne chodci, krátce po poledni odstartovaly svůj běh na hřišti děti a hodinu po poledni se pak konal start běžecké části. Manžele Musilovy, kteří u hřiště otevřeli stánek s dárkovými předměty Nadačního fondu P3tule, čekalo milé setkání. Na běh přijel s rodiči Radek Marcelis z Votic, mladík, který v roce 2024 nemohl startovat na svém oblíbeném Dowmtownu v Táboře, protože bojoval s rakovinou. Tehdy mu adresovali ostatní závodníci vzkazy, ať bojuje, tak jak to umí na horském kole, a nemoc porazí. Na dražickém Běho-chodu se vydal Radek o dva roky později na trať a probojoval se na stupně vítězů.

Vítězem dětského závodu na hřišti se stal mezi chlapci Eda Marek z Borotína, druhý byl Matěj Sládek z Tábora a třetí František Křivánek z Tábora. Mezi dívkami byla nejrychlejší Sofie Kapic z Dražic, druhé místo obsadila Ela Fořtová z Tábora a třetí Klára Plemeníková z Dražic.

Děti si užívaly herní prvky i skákací hrad, dospělí po doběhu nebo příchodu poseděli a popovídali se známými. Příjemná neděle v Dražicích končila vyhlašováním vítězů jednotlivých kategorií, předáváním medailí, diplomů a cen a nakonec i šeku v hodnotě 74 100 korun pro fond P3tule. Loni Musilovi zakoupili z výtěžku Běho-chodu schodolez pro nemocnou Marušku. I letos určitě dají brzy vědět, komu všichni účastníci Běho-chodu 2026 pomohou tentokrát.

A jestli bude i Běho-chod 2027? Na to odpovídá pro JčTEĎ hlavní organizátor Lukáš Stuchlík ve videu.

Nadační fond P3tule:

Poskytuje podporu onkologicky nemocným dětem a mladistvým, které zasáhla rakovina, a jejich rodinám. Pomáhá dětem a dospívajícím zvládat léčbu i návrat do běžného života. Poskytuje psychickou oporu, praktickou pomoc, rychlé příspěvky na nečekané výdaje i na splnění přání pacientů.