VIDEO. Jubilejní třicátý ročník Folklorního festivalu Kovářov se vrací ke kořenům
Zobrazit galerii
(155)
KOVÁŘOV – První červnový víkend v Kovářově již tradičně patří lidovým písním, tancům a barevným krojům. Letošní ročník Jihočeského folklorního festivalu je však výjimečný, píše svou třicátou kapitolu. Výroční setkání se neslo ve znamení poct zakladatelům, diskusí o regionálním stylu i budoucnosti. Festival je to místem, kde si soubory předávají zkušenosti a společně udržují tradice.
Na pódiu se letos představilo devět souborů, přičemž domácí soubor Kovářovan tradice regionu Kozácka udržuje již od roku 1984. První ročník festivalu se konal v roce 1996 a za vznikem stáli manželé Milan a Pavla Škochovi z Kovářova. Po letech předali štafetu Martinovi Schmellerovi, který v jejich práci úspěšně pokračuje spolu s řadou nadšených členů a přátel souboru, kterým srdečně děkoval za spolupráci a lásku k hudbě a folkloru.
Návrat k původním tradicím
Pozorný divák si mohl všimnout, že kovářovští tanečníci letos působili jinak, více autenticky. Za touto koncepční stojí Josef Pich, který aktuálně studuje v etnologickém ústavu Akademie věd a své poznatky hned aplikoval do choreografie. „Dříve jsme tančili s rukou v bok a dodržovali jsme věci, které do Kozácka patří jen okrajově. Tanec dříve vycházel z toho, že lidé pracovali celý den na polích, a když si večer šli za zábavou, už nebyli plní života. Bylo to z toho pohybu znát,“ vysvětloval organizátor Martin Schmeller. „My jsme se teď přiklonili k tomu, co je typické pro Kozácko, ale nemusí to být tak líbivé, jako jsou třeba jako moravské výskoky. Pro Kozácko je příznačné kolečko,“ vysvětlil.
Pocta zakladatelům
Slavnostní zahájení bylo protkáno nostalgií i vděčností. Moderátorka připomněla manžele Milana a Pavlu Škochovy, kteří v roce 1996 festivalu vdechli život. Od roku 2015 drží pomyslnou štafetu Martin Schmeller, který při přebírání čestné ceny neskrýval emoce. „Jsem dojat. Já jsem jenom taková ta tvář na začátku, bez souboru by to nebylo,“ vzkázal zaplněnému hledišti.
Kromě oslav se v Kovářově také odborně debatovalo. V porotě zasedly kapacity folklorního oboru jako etnograf a muzikolog Lubomír Tyllner, ředitelka Ústavu archivnictví a pomocných věd historických Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Marie Ryantová či etnograf Jan Šimánek z Regionálního odborného pracoviště pro lidovou kulturu z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Právě Lubomír Tyllner je považovaný za nestora festivalu a přišel s odvážným návrhem, aby místní škola nesla jméno Čeňka Holase, nejslavnějšího zdejšího rodáka a sběratele lidových písní. „Byla to mimořádná osobnost české kultury a do školy chodil právě tady,“ zdůraznil Tyllner.
Budoucnost patří dětem
Festival se neohlíží jen do minulosti, na pódiu zazářili i ti nejmenší z Kovářovánku, kteří v pásmu o řemeslech ukazovali, čím by chtěli v dospělosti být – od ševců až po kováře. Budoucnost festivalu se rýsuje i v rovině regionálního rozvoje. Zástupce místní akční skupiny Pavel Hroch spolu s kolegou Vlastimilem Válkem z MAS Český Les už nyní plánují projekty spolupráce pro rok 2027, které by měly jihočeskému folkloru dále pomáhat.
Pro návštěvníky je připravena expozice Kovářovské tradice s obrázky na faře, kterou připravili manželé Milan a Pavla Škochovi, a výstava obrazů Aleny Kučerové na obecním úřadu.
Na ukázku folkloru se podívejte ve videu ZDE:
Diskuse k článku