Čtvrteční program po zahájení, kdy na půdě kláštera hosty přivítal převor Justin Jan Berka, byl věnovaný přednášce a workshopu docenta Jana Mráze z Fakulty rybářství a ochrany vod.

Vliv potřebného příjmu omega 3 mastných kyselin, vitamínu D a vlákniny testovali výživoví odborníci na pacientech, kteří se po infarktu myokardu zotavovali v Lázních Poděbrady. U pacientů, kteří si i po návratu z lázní zachovali návyky konzumovat dvakrát týdně ryby, se prokazatelně projevil příznivý efekt. Zatímco ve vyspělých zemích západní Evropy konzumují lidé 15 až 17 kilogramů ryb ročně, u nás je to jen necelých pět kilogramů. Jak Jan Mráz uvedl, vyvráceny byly mýty o tom, že zdravé jsou jen mořské ryby. Stejný příznivý efekt mají i ryby tuzemské.

Odborníci se zaměřují také na děti a mladou generaci, u nichž usilují o změnu výživových návyků už ve školách. Zaznělo, že smažené rybí prsty nebo zmrazený pangasius, který obsahuje hlavně vysoké množství vody, tím pravým ořechovým pro školní jídelny nejsou.

Bez rodičů to nepůjde

Jan Mráz zdůraznil, že vliv na to, co budou děti jíst, mají zejména rodiče. Ti totiž vybírají ve školních jídelnách dnes už většinou z více pokrmů a když nezvolí rybu, dítě ji do týdenního jídelníčku nedostane. Dnešní děti mají v oblibě jídlo z fastfoodů a na to zareagoval například výrobce rybích pokrmů Happy Fish- Tilapia z Táborska, který dodává ryby bez kostí a dokonce i rybí párky, hamburgery nebo klobásky, ochucené tak, že běžný konzument vůbec ve výrobku necítí rybinu.

Změna myšlení musí přijít od rodičů, proto odborníci doporučují pořádat ve školách pro rodiče ochutnávky chutných zdravých jídel, aby dětem tato jídla při výběru pak volili. Workshop s rybími klobásami, párky a dalšími dobrotami byl připraven i pro účastníky konference. Nešetřili chválou.

Další program konference se týkal mléčných a masných potravin, vlákniny, zeleniny, ovoce a také příjmu soli v české populaci. Přednostka Centra preventivní medicíny IKEMu Věra Adámková uvedla, že zatímco konzumace mléka a mléčných výrobků se za posledních dvacet let v českém prostředí zlepšila, s příjmem Omega 3 mastných kyselin, vitamínu D a vlákniny přetrvává problém. U dospělých lidí by měl příjem vlákniny činit 30 gramů denně. V roce 1992 to bylo v české populaci 5 gramů, nyní jsme se posunuli k 20 gramům, což je stále podlimitní konzumace ovoce, zeleniny, celozrnných potravin nebo luštěnin.

Obezita je u nás tolerovaná

Věra Adámková zdůraznila i rostoucí zdravotní komplikace související s obezitou. „Naše česká populace je k obezitě poměrně tolerantní,“ řekla. Svůj vliv u dětí má fakt, že děti nechodí běhat ven jako dříve, tělocvičny a sportovní aktivity jsou pro různé sociální vrstvy rozdílně ekonomicky dostupné. Navíc nabídka pohybových aktivit obvykle u dětí klade důraz na výkon, ostatní pohybové aktivity jen pro zdraví a radost z pohybu chybí. Věk dožitý ve zdraví u nás podle profesorky Adámkové činí pouhých 45 let a ovlivnit to nelze ničím jiným než stravou, pohybem a samozřejmě absencí kouření.

„Za posledních 25 let stoupla informovanost populace o zdravém životním stylu, ale jsou to často jen teoretické znalosti, které se v potřebné intenzitě neprojevují v praxi,“ upozornila Adámková. Dodala, že pouze u pěti procent lidí jsou důvody obezity dané medicínsky. Proto odborná veřejnost podporuje zavedení takzvaného malusu ve zdravotním pojištění, aby obézní lidé museli hradit vyšší zdravotní pojištění. Jejich zdravotní komplikace totiž pak generují vyšší čerpání ze společného systému.

Téma zdravého pohybu zdůraznila v programu konference také prezentace firmy GreenPedal, která instaluje solární dobíjecí stanice pro elektrická jízdní kola, konkrétně právě na Šumavě. A také hostitelé z cisterciáckého kláštera měli k tématu co říct – řeholníci historicky pro místní obyvatelé působili jako léčitelé.

O vyhlášce pro školní stravování se ještě vede debata

Přednášky konference se týkaly i technologie kuchyňského zpracování, konkrétně ve zdravotně sociálních pobytových zařízeních. A pokud jde o školy, vracelo se téma „přiznané ryby,“ což v jídelníčku stále odrazuje rodiče i děti. Ty obvykle argumentují: „Táta to nejí, tak já taky ne!“

Školní jídelny však namítají nejen nedostatky připravované vyhlášky o školním stravování, jejíž platnost se podařilo odsunout, ale namítají i nízké finanční limity, za které musí jídelny uvařit. To pak vede k nákupům levných a méně kvalitních potravin.

„Zvýšení ceny jednoho oběda o pět korun by znamenalo pro rodinu za dítě stokorunu měsíčně navíc. Pro jídelny by to ale představovalo významný přínos, za který by mohly nakupovat kvalitnější produkty,“ apeluje Věra Adámková, která o potřebné změny usiluje i jako poslankyně sněmovny.

-pr-