Dnes jste odehrál tisící zápas v extralize. Dokážete nějak popsat, kam už jste se za ty roky posunul?
Já nerad hodnotím sám sebe, to musí posoudit trenéři nebo jiní lidé, co se točí kolem hokeje. Pamatuji si svůj první zápas v extralize, ale pak už to šlo v takovém sledu, že to člověk zapomíná. Ale číslo je to pěkný, to zas jo.

Přál jste si do semifinále pražskou Spartu, kde jste dlouhá léta hrál?
Nám je to jedno. Já už chci hlavně zase hrát. (smích) Ono je to klišé, ale my jdeme od začátku sezony fakt zápas od zápasu. Víme, jaké je v tom týmu síla. Bylo by to hezké, ale nám vyhovuje, že o nás se moc nemluví. Mluví se o jiných týmech, my si to tu užíváme a bavíme se hokejem. O Pardubicích se mluvilo jako o týmu, který jde na titul, ti kluci museli být pod tlakem. My jsme do toho šli s čistou hlavou, to dělá hodně. Jsou tu skvělí fanoušci, mám skvělé spoluhráče a parta v kabině je super. Musím smeknout před celým týmem, jak to všechno zvládáme, protože nemáme moc hráčů na víc. Když někdo vypadne, různě to lepíme, ale klobouk dolů.

Takový úspěch od vás hokejová veřejnost určitě neočekávala, co na to říkáte?
Já na nějaké prognózy nikdy moc nedám. Chtěli jsme hrát někde výš, maximálně ve středu tabulky, abychom byli v klidu a připravili se na play off. Ukázali jsme si, že jsme psychicky odolní a zvládáme tlak, dokážeme zápasy otáčet. To se ukázalo už v základní části a teď jsme si to jenom potvrdili.

Je pro vás aktuální sezona sladká i z toho pohledu, že jste ve Spartě neměl výraznější roli a nyní si dokázal, že můžete pořád táhnout svůj tým?
Jsem samozřejmě moc rád, že mi tady trenéři důvěřují. Dávají mi obrovský prostor na ledě a já se snažím týmu pomáhat. Chtěl bych za to poděkovat jak trenérům, tak spoluhráčům, bez nich by to nešlo. Ale jak už jsem říkal, mě ať hodnotí někdo jiný. Vedení a trenéři si musí říct, jestli jsem se jim vyplatil nebo ne. Nicméně jsem rád, že tady můžu pracovat, hrát hokej a mám tady na to klid.

Nehrozí nyní trochu uspokojení? Přece jenom už jste došli daleko nad plán…
Kdo mě zná, tak ví, že žádné uspokojení nehrozí, my jdeme dál, nic pro nás nekončí! Dneska to oslavíme a hned se začneme chystat na semifinále. Ani to pro nás nemusí být konečná.