V Bernarticích v obchodě prodává vietnamská prodavačka Le Thi Thomová. Ta v České republice bydlí přes dvacet let. Má tři děti, které se všechny narodily v Táboře. Nejstarší dceři je dvanáct let. Všechny děti navštěvují Základní školu v Bernarticích. Zatímco v České republice mají největší svátek lidé už za sebou, ve Vietnamu se ho teprve chystají oslavit.

Za největší svátek považují Vietnamci vietnamský nový rok, který budou slavit v sobotu 10. února.
„Právě proto, že tu již žiji delší dobu a mé dcery jsou tu od narození, tak slavíme české Vánoce se všemi tradicemi, na které jsou Češi zvyklí. Například si děláme kapra. Dodržujeme i další zdejší tradice. Máme to moc rádi. Koukáme i na pohádky. Zkrátka všechno jako Češi,“ prozradila Le Thi Thomová.

Do Vietnamu už dlouho nezavítala. Nemá na to prý čas. Děti chodí do školy a ona sama do práce prodávat. Když přijde domů, tak se s dětmi učí. „Náš Vietnamský nový rok ale i tady oslavujeme. Vždy přichystáme pro celou rodinu bohaté občerstvení. Vozíme sem produkty ze Sapy a chystáme pořádnou oslavu. Na stole se pak objevuje opravdu všechno, na co si vzpomenete,“ dodala Le Thi Thomová. „Nakupování o letošních Vánocích bylo velice špatné. Skoro mi to přišlo, jako by byl normální den. Dříve lidé měli o nákup zboží o Vánocích větší zájem. Lidé podle mého nemají peníze nebo více šetří, nevím, proč to tak je,“ řekla Le Thi Thomová.

V Milevsku prodává různé druhy potravin, ale i další sortiment Vu Van Xuyen, kterému zde nikdo neřekne jinak než Roman. Bydlí v Sepekově a v České republice už je přes třicet let. „Mohu potvrdit to, co říkala kolegyně z Bernartic. My jsme tedy neměli otevřeno přímo na Štědrý den, ale den předtím ano. Je pravdou, že se letos prodávalo o dost méně než v předchozích letech. Často šlo o drobné předměty, například drogerii,“ popsal Vu Van Xuyen.

Sám lehce oslavuje české Vánoce i Nový rok. V srdci však zůstává věrný i Vietnamu, kde oslavují příchod nového roku až v únoru. „Ve Vietnamu slaví křesťané Vánoce jako vy tady. Větší oslavou je ale u nás příchod nového roku. Slaví se tam vietnamský nový rok, protože ve Vietnamu je hodně buddhismus. Sejdeme se jako rodina přesně tak, jako se schází tady rodina o Vánocích. Do Vietnamu se vrací pracovníci, kteří celý rok pracují různě po světě. Vrací se také děti. Je to moc hezká oslava. Když lidé přijíždí z celého světa, tak doma většinou zůstávají na měsíc. Je to přeci jenom velká dálka. Já většinou zůstávám na tři týdny,“ nastínil Vu Van Xuyen. „Snažím se do Vietnamu jezdit jednou ročně. Mám tam totiž starého tatínka. Snažím se ho alespoň jednou za rok vidět,“ dodal Xuyen.

A co se vůbec podává ve Vietnamu ke sváteční večeři před příchodem nového roku? Jsou to tradiční vietnamská jídla, jako například rýžové knedlíky, smažené závitky, bambusová polévka, sladká červená rýžová kaše nebo kuře vcelku. Často se na stole objevuje také domácí šunka. Vu Van Xuyen zmínil také rýžový dort.

Další vietnamský prodavač Pham Huu Nam prodává v Orlíku nad Vltavou. Žije tam spolu se svými třemi dětmi, které navštěvují v obci také základní školu. Když člověk přijde do jeho obchodu, často Pham Huu Nam nemá možnost ani prohodit pár slov, protože u něj pořád někdo nakupuje. Přesto si našel chvilku, aby na pár otázek odpověděl.

„O Vánocích se tady nakupovalo hodně málo. Lidé asi nemají peníze. Oproti předchozím rokům to bylo fakt špatné,“ poznamenal Pham Huu Nam. Žije v České republice patnáct let a umí velice obstojně česky. „České Vánoce oslavujeme, ale jenom trochu. Máme tu děti, takže chceme, aby si ty svátky také užily stejně jako ostatní děti,“ řekl Pham Huu Nam.

Ten se do své domoviny vydává jen zřídkakdy. „Opravdu se tam dostanu jen občas. Mám hodně práce a málo času. Naposledy jsem tam byl před šesti lety,“ dodal Pham Huu Nam. I on podle svých slov nejvíce slaví příchod vietnamského nového roku. Oslava prý probíhá velkolepě. Pak už se Pham Huu Nam musel věnovat zákazníkům.

Podobně mluví také prodavačka ve večerce u frekventované silnice v Sedlici na Strakonicku. „Vánoce slavíme, ale zase ne tak moc jako vy,“ hlásí. Prodejna, za kterou zodpovídá Thuoc Nguyen Van, otevřela na celé Vánoce. Prodavačka v Sedlici nechce být focená, ani nechce nikde uvádět své jméno. Vlastně ani nemluví česky, ale hovor překládá mladá dívka, kterou má prodavačka zrovna připojenou v živém videohovoru. „Máme doma vánoční stromeček, dáváme si také dárky, ale Vánoce moc neslavíme. Ve Vietnamu je významnější oslava příchodu nového roku,“ zní z telefonu lámanou češtinou.

O 24. prosinci měli v sedlické večerce otevřeno od 7 do 17 hodin, 25. prosince od 9 do 18 hodin a 26. prosince od 8 do 19 hodin. „Otevírací dobu jsme zkrátili, ale obchod jsme nezavřeli. Fungovat budeme i na Nový rok,“ hlásí dívka z telefonního sluchátka. Prvního ledna se tu bude prodávat od 9 do 18 hodin. „O Vánocích lidé nejvíc kupovali pečivo a cigarety. Trochu se prodávaly sladkosti, ale třeba alkohol moc ne,“ říká žena. Cigarety vedly v žebříčku možná i díky tomu, že prodejna sídlí u hlavního tahu na Plzeň a je tak víc na očích řidičům.

Podobně svátky prožívají ve večerkách v Písku, i když tam tak sdílní nebyli. Pobavit se s vedoucím nebo někým, kdo rozumí česky, tu není samozřejmost. Prodejci to ale vyvažují dlouhou otevírací dobou a širokou nabídkou zboží, které běžně ve velkém nakupují třeba v supermarketech.

Večerku Linda v Budovcově ulici v Písku vede Nguyen Thanh Tú. Běžně má otevřeno ve všední den od 7 do 20 hodin, o víkendu pak od 7.30 a 8 hodin. O Vánocích a mezi svátky tu sice posunuli otevírací dobu ráno v uvozovkách až na osmou hodinu, ale večerní zavírací dobu drží nekompromisně na 20. hodině – o Vánocích i na Nový rok. „Přejeme veselé Vánoce a úspěchy v novém roce,“ hlásá cedule na vstupních dveřích. „Máme všechno a otevřeno máme pořád,“ dodává k tomu prodavač za kasou.