Jak byste zhodnotil základní část z pohledu trenéra? Splnila vaše očekávání, nebo je dokonce předčila?

Musíme s ní být spokojeni. Vyhráli jsme ji. Chtěli jsme vyhrát každý zápas, což se vždy nepovedlo. Některé zápasy nám nevyšly, ale každá prohra je taky k něčemu dobrá a poučná.

Tým ovládl základní část se ziskem 54 bodů, pyšnil se nejlepším útokem i obranou. Co podle vás stálo za touto herní dominancí?

Dobrá příprava, jak na suchu, tak na ledě. Měli jsme pět přípravných zápasů. Kádr jsme vhodně doplnili a sedlo si to. Víme, co chceme hrát, a klukům se to daří plnit.

Byl v sezoně moment, kdy jste si řekl, že mužstvo má na první místo, nebo to krystalizovalo postupně?

Věděl jsem, že máme kvalitní tým. Od té doby, co jsem tým přebral, se ho snažím postupně posouvat dopředu. Nic nejde hned, vše má svůj vývoj, a myslím, že se to daří. A když máte dobré hráče, jde to rychleji.

V čem udělal tým během základní části oproti předchozím sezonám největší posun? Byla to herní disciplína, produktivita, nebo třeba mentální stránka?

V organizaci hry, v sebevědomí a nastavení. V kabině to jde cítit – naposledy jsem to viděl, když jsme vyhráli poslední titul.

Které aspekty hry vás těšily nejvíc a kde naopak vidíte prostor ke zlepšení?

Myslím, že jsme udělali posun ve všem a zase to budeme posouvat dál. Vždy můžeme být lepší.

Jak důležitá byla šířka kádru a konkurence v týmu během dlouhodobé soutěže?

Hodně důležitá. Vždy bylo kam sáhnout a neoslabilo nás to. Zase je to náročné na psychiku hráčů, protože ne každý se vejde do sestavy. Na začátku sezony jsem některým klukům říkal, ať pracují, a jejich čas přijde. Potřebuji silné hráče v hlavě; slabé kusy se vyhodí sami.

Potkala tým během sezony nějaká krize, ať už výsledková nebo herní? Pokud ano, jak jste ji zvládli?

Měl jsem nějakou strategii a za ní jsem si stál. Chtěl jsem dát prostor všem hráčům včetně brankářů. Chtěl jsem s nimi pracovat tak, aby měl tým stále široký kádr. Když pak máte na tréninku přes 20 hráčů, má to logicky kvalitu a pomůže to všem. Každý zápas byl prověrkou; řekl bych, že poslední kola asi nejvíc.

Na začátku sezony jste si dal z osobních důvodů pauzu. Jak složité bylo naskočit zpět do rozjetého vlaku?

První tréninky a zápasy po pauze jsem se rozkoukával. Některé věci a výkony se mi nelíbily a nezasáhl jsem do toho, protože jsem nechtěl kluky psychicky rozhodit. Víte, když nějakou dobu nejste, nechcete někoho odstřelit. Zase to mělo svůj vývoj. Klukům jsem po pár zápasech řekl, že už jsem zpátky a začnu fungovat, jak mám.

Jak důležitá je pro vás spolupráce s asistenty Lubošem Krupkou a Josefem Hodánkem? Jak jste si vlastně vůbec rozdělili role?

Důležitá. Tréninky si dělíme, každý má své metody, a pro kluky to není stereotypní. Luboš Krupka komunikuje s kabinou ohledně sestavy a Pepa Hodánek má starosti hlavně s obránci. Může na to mít lepší pohled než já, protože je zaměřen na obranu. Více pohledů není ke škodě a vzejde z toho třeba lepší vyhodnocení nějaké situace.

Ve čtvrtfinále vás čeká Radomyšl, se kterou jste v základní části vyhráli všechny tři zápasy. Berete tyto výsledky jako výhodu, nebo naopak jako potenciální past?

Oba týmy ví, do čeho půjdou, a ten lepší postoupí dál.

V čem je Radomyšl nejnebezpečnější a na co si budou muset dát vaši hráči největší pozor?

Tady nebudu odkrývat karty. Řeknu jen, že důležitá bude určitě disciplína.

Co podle vás rozhoduje zápasy v play-off oproti základní části? Budete muset hlavně přidat na tvrdosti v osobních soubojích?

Hlava, disciplína, budeme se snažit hrát co nejlepší hokej. Když budeme všude dřív, nemusíme ani tolik „řezat“. Musí tam být bojovnost a odhodlanost na ledě, nechat všechno, a s tím souvisí i důraz v osobních soubojích.

Jaký je cíl Strakonic pro letošní play-off – mluví se v kabině o titulu, nebo půjdete krok za krokem?

Mluví se o titulu a je to sen. Kvalitu na to máme. Samozřejmě k tomu vede dlouhá cesta a strašně práce. Ale takhle letos může o titul uvažovat víc týmů.

Jak moc důležitá pro vás bude podpora fanoušků? Věříte, že budete mít v zádech narvaný zimák a město opět zažije hokejovou euforii?

Strašně důležitá. Jsou naší součástí. Všichni jsme jeden tým a spolu jsme silnější. Chceme zase otevřít horní tribunu a narvat stadion lidmi.