Členka rady Syndikátu jihočeských novinářů (SJN) a iniciátorka soutěže Stanislava Wroblová uvedla, že premiérový ročník projektu byl věnován časopisu českobudějovické židovské mládeže Klepy z židovského koupaliště. A památce iniciátora a šéfredaktora tohoto v protektorátu vydávaného a ojedinělého časopisu Rudolfu Stadlerovi (1924-1945), od jehož narození v Českých Budějovicích uplyne letos 100 let.

Studenti měli podle zadání soutěže napsat volný novinářský útvar na téma: Co vás na časopise Klepy nejvíce zaujalo a proč? „Nebo mohli zvolit jednu rubriku z časopisu a napsat do ní svůj příspěvek na téma Jak se od doby vydávání Klepů změnil život okolo mne. A to například formou dopisu šéfredaktorovi, reportáže či fiktivního rozhovoru,“ upřesnila Wroblová.

Píše do školního časopisu, na praxi chodí do jihočeského deníku

Vítězka své kategorie Lukášková ze třetího ročníku Vakantisu sdělila, že si ze zadaných témat zvolila na základě jednoho z článků z Klepů vypracování básničky a následně napsala fiktivní dopis šéfredaktorovi Stadlerovi. „Z ocenění mám samozřejmě velkou radost. Se žurnalistikou jsem začala koketovat až na střední škole, kde jsem začala psát i do školního časopisu. Práce novinářky by mě určitě bavila, ale zatím o tom uvažuji jen jako o alternativě, kdyby mě nepřijali na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, kde bych se ráda věnovala činoherectví,“ prozradila Lukášková, která si momentálně dochází také na praxi do jednoho z jihočeských deníků.

Ve věkové kategorii 15 až 17 let soutěže Novinářem na zkoušku pak zvítězila Vilma Hadačová z Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích a Nejlepší práci do soutěže zaslal kolektiv studentů z Hudebního gymnázia rovněž v Českých Budějovicích ve složení Martin Kravár, Maria Khalil, Eliška Guralová, Kateřina Kadlecová a Nela Vargová.

Rozhodla o tom pětičlenná porota. Vítězům pogratulovala i Wroblová, kterou ale mrzí počáteční malý zájem studentů se do tohoto projektu zapojit. „Soutěž jsme vyhlásili a všechny jihočeské střední školy oslovili v únoru. Na odevzdání měli studenti čas do konce dubna. Přišlo nám, bohužel, ale jen osm prací. Mrzí mě to, ale vím, že někteří studenti mají třeba maturity a jiní možná nenašli odvahu. Přesto vidím v projektu určitý potenciál a věřím, že zájem o něj bude narůstat,“ míní členka rady SJN.

Časopis Klepy z židovského koupaliště, který byl v podstatě samizdat, v letech 1940 až 1941 připravovali a psali vrstevníci cílové skupiny účastníků soutěže Novinářům na zkoušku. Vytvářeli jej v době, kdy v zemi platila protižidovská opatření. Nesměli například chodit do školy, do kina, na plovárnu, na sportoviště ani jako diváci. Jeho sedmnáctiletý šéfredaktor Stadler, který žil s rodiči v Krajinské ulici, stihl před transportem do Terezína kompletní časopis ještě schovat. Konce války se nedožil. Ještě mu nebylo ani 21 let. „Časopis vyzvedla až jeho sestra Irena Kendeová, která věznění za války přežila. Všech 22 dochovaných čísel časopisu Klepy věnovali Kendeovi Židovskému muzeu v Praze. Tam byl časopis zdigitalizován a je volně přístupný na webu muzea,“ doplnila Wroblová.

Projekt pochválila Hana Kende, neteř Rudolfa Stadlera

Projekt Novinářem na zkoušku a zvolené téma kvituje s povděkem Hana Kende, neteř Rudolfa Stadlera. „Je to fantastický a moc mě těší, že tu po našem strýci, kterého jsme, bohužel, nikdy nepoznali, zůstane nějaký odkaz. Za války totiž odešel ve velmi mladém věku a prakticky nic po sobě nezanechal,“ řekla pražská rodačka žijící nyní v Bathu na jihozápadě Anglie s tím, že hrůzy, které se tu odehrávaly za protektorátu, je důležité si neustále připomínat. „Pokud to nebudeme dělat, může se to celé zopakovat,“ dodala.

Na vyhlášení cen ve výše popsané soutěži do českobudějovické Kendeho vily dorazila Hana Kende i se svým bratrem, Stadlerovým synovcem a generálním ředitelem univerzitní knihovny Freie Universität Berlin Jiřím Kendem. Oba se následně zúčastnili komentované prohlídky domu, ve které až do roku 1939 bydlel bratr jejich dědečka s rodinou Josef Kende.

Budějovice Kendeho vilu koupily, aby cennou budovu zachránily

Město České Budějovice vilu zakoupilo v první polovině loňského roku s primárním cílem zachránit tuto cennou budovu, dát ji důstojnou náplň a otevřít ji lidem. To se podařilo ve spojení s jihočeskou pobočkou neziskové organizace Post Bellum, která spravuje třetí největší archiv orální historie na světě – takzvanou Paměť národa.

Více než stoletá stavba v Otakarově ulici se také začne postupně opravovat. Nejprve dojde na obnovu elektroinstalace, odvlhčení sklepů či připojení na veřejnou kanalizační síť. „Jsem moc ráda, že objekt město koupilo a vilu postupně rekonstruuje. I to, že jméno rodiny, která tu před válkou žila, tu díky jejímu názvu zůstane zachováno,“ neskrývala radost Kende.