Nejvíc posluchačů se sešlo na přednášku Jiřího Padevěta o deformaci společnosti totalitou a na přednášku sinoložky Olgy Lomové o známé a neznámé Číně. Jak totiž o pár hodin později poznamenal popularizátor vědy Václav Cílek, ve světě jde momentálně o to, že velmoc číslo jedna se stává velmocí číslo dvě, a tak příští válečný konflikt se dá očekávat v jižní Indočíně mezi Spojenými státy a Čínou. Dodal, že „když už se naváží palivo“ (myšleno jaderné), tak lidem nezbývá než si toho nevšímat a žít svůj běžný život, protože to neovlivníme. Nekazit si hezký podzim, to vzkázal Václav Cílek.
Byla to trochu odlišná filozofie, než kterou předtím přednášel náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. A o tom konference Vize je. Aby posluchači slyšeli různé odborníky a mohli si udělat svůj vlastní názor. Duchovní otec této konference, bývalý táborský místostarosta Jiří Návara seděl v sále a pozorně poslouchal nejen osobnosti, které přijely, ale i reakce publika.

Co řekl Karel Řehka

Karel Řehka uvedl, že v České republice byla přijata nová obranná strategie, která vychází z toho, jak hodnotíme současný svět. Armáda dostala podle Karla Řehky zadání, aby se začala připravovat na konflikt velkého rozsahu, zatímco dřívější strategie vycházela z toho, že nic takového není pravděpodobné. „Za deset let se ale na tyto hrozby nepřipravíte,“ sdělil Řehka a zmiňoval moderní technologie, kterými se armáda vybavuje. Podle jeho slov má armáda z dřívější doby deficit 618 miliard korun a dvě procenta HDP nebudou do budoucna stačit. „Já jsem zadal vypracování vize budoucího válčení za horizont 2040. To jsme zpracovali a přecházíme na západní techniku,“ řekl. Jeho přednáška se nesla v duchu, že války byly, jsou a budou. Že by mohla být Česká republika v mezinárodních konfliktech neutrální, to odmítl. „To lze jedině, když se na tom shodnou všechny státy kolem a místo dvou procent HDP pak budete vynakládat na obranu mnohem víc,“ dodal. Současně zmínil, že tyto kroky se podnikají s cílem odstrašení nepřítele. Na našem území neočekává válku v zákopech s tankovými bitvami, ale spíš kybernetické útoky.

Armádě chybí lidé

Za největší výzvu, kterou musí armáda řešit, označil Karel Řehka nedostatek lidí. „Všechny technologie jsou vám k ničemu, když nemáte motivované, kompetentní lidi,“ sdělil Řehka. Nyní má profesionální armáda 24 500 vojáků a cílem je do roku 2030 počet 30 000. Aktivních záloh je momentálně 4500 a cílem je 10 000. „Musíme se naučit pracovat s mladou generací,“ řekl náčelník generálního štábu armády a zmínil letošní letní výcvikové tábory pro středoškoláky, které zároveň byly dobře placenou brigádou v částce kolem třiceti tisíc korun, posílily fyzickou zdatnost víc než stovky přihlášených studentů.Ti v závěru složili vojenskou přísahu a stali se aktivními zálohami. Tyto letní tábory chce armáda rozšiřovat.
Jihočeským týdeníkům Karel Řehka odpověděl na otázku, jestli armáda usiluje o to, aby politická reprezentace znovu zavedla nějakou formu povinného vojenského výcviku. „Ne, takový požadavek nemáme. Já si osobně myslím, že teď na to není čas, protože to vyžaduje nějakou společenskou shodu a ta tady podle mne není. Ale studujeme různé zahraniční modely, jak se to řeší jinde, abychom měli dostatek záloh. To nemusí vždycky znamenat povinnou vojnu. Ty modely jsou různé. Jsou to všelijaké kombinace dobrovolné vojny, výběrové nebo různé formy výcviku. Začali jsme se středoškoláky. Je to takový pokus přiblížit armádu mladé generaci. Samozřejmě, když budeme mít nějaké nápady, tak je budeme diskutovat napřed uzavřeně, protože to je strašně zpolitizované téma a je kolem toho podle mne zbytečná hysterie. V této fázi se nikdo nechystá zavést povinnou vojnu,“ ujistil Karel Řehka.

Co si myslí Václav Cílek

V sále poslouchal i klimatolog a popularizátor vědy Václav Cílek. A pár větami v úvodu okomentoval i přednášku Karla Řehky. Konstatoval, že Evropa byla donedávna takovým vojenským parazitem, nezbrojila a vylepšovala si svůj průmysl. To začalo hospodářsky ohrožovat Spojené státy, podle něj je snaha toto změnit patrná i z výroků exprezidenta Trumpa.

Václav Cílek pak už ze svého oboru poukázal na jev, který se projevil během covidové pandemie a nyní ve válce na Ukrajině. Lidé odmítají i v nebezpečí opustit svůj domov, své místo a svou komunitu. Proto je třeba se zaměřovat na kritickou infrastrukturu, jak zajišťovat vodu a další základní potřeby. Zmínil také jev, který se projevuje po opakovaných hurikánech na Floridě ve Spojených státech. Z Floridy odešlo nebo tam zkrachovalo šest velkých pojišťoven. „Ve Spojených státech mají nadbytek právníků, ti obcházejí lidi a pomáhají jim s uplatňováním škod. Pojišťovny se začaly bránit stanovováním nových podmínek pojištění až do té míry, že řada objektů už je tu nepojistitelná a neprodejná. Makroekonomika Floridy začíná upadat,“ řekl. A zmínil, že podobně jsou nepojistitelné americké, britské nebo izraelské velké lodě pro proplutí Suezským průplavem. Musí volit jiné cesty a náklady se promítají do přepravovaného zboží.

Pod diktátem farmaceutických firem…

Václav Cílek dále hovořil o klimatických změnách, o tom, jak se velká města mohou připravovat na velká vedra. Ulice by měly být otevřené směrem k přicházejícím větrům, stromy by si města měla vzít pod svou ochranu. Za ideální označil směs jehličnanů a listnatých stromů. Stromy je ale třeba zalévat, aby plnily svou funkci, o to se například v New Yorku starají dobrovolníci.
Zmínil například, že je prokázáno, že procházky borovým lesem snižují riziko onemocnění covidem až o třicet procent. „A proč jsme o tom u nás neslyšeli? Protože jsme pod diktátem farmaceutických firem a ty mají zájem, abychom žili dlouho a byli jsme hodně nemocní,“ poznamenal Cílek.
A co zajímalo posluchače? Třeba jestli se dá po vzoru Indonésie očekávat přesun dalšího hlavního města na jiné bezpečné místo. Jak velký vliv má na klima sopečná činnost nebo zda by Václav Cílek uměl navrhnout energetickou koncepci pro Českou republiku. Odpověď na poslední otázku zněla, že nejlepším řešením je jaderná energetika a modulární reaktory a je třeba řešit hlavně uchovávání energie, protože když svítí sluníčko u nás, svítí i v sousedních zemích a není komu přebytečnou energii prodávat.

Volání po větší dostupnosti konference

Všechny přednášející lidé odměnili dlouhotrvajícím potleskem. Václav Cílek konferenci Vize Česka v režii města, kraje a táborského gymnázia Pierra de Coubertina, velmi ocenil. „Vyniká pestrobarevností a takovou sérii kvalitních přednášek na jednom místě odjinud neznám,“ řekl.
Na samém konci se na pořadatele obraceli návštěvníci s jediným přáním – jestli by se konference nemohla situovat do víkendu nebo na večerní hodiny, třeba ve více dnech. Právě proto, že jsou témata velmi atraktivní a lidé, kteří chodí do práce, mají šanci slyšet až podvečerní přednášky.