„Pro nás jsou prioritou kapitálové výdaje, investice,“ zdůrazňuje Petr Krejník, jenž usedl do křesla starosty v roce 2021 jako lídr uskupení Lomnický klub nezávislých kandidátů. To funguje ve městě od roku 1998. Z dokončených investic zmiňuje především sportovní halu, které se město dočkalo po dlouhých desetiletích rozhodování. „Neříkám, že je to jen zásluha našeho uskupení. Podíleli se na něm pracovníci města, pomáhali rozumní zastupitelé, dobrá spolupráce probíhala i s opozicí. Důležité bylo získat dotaci Národní sportovní agentury,“ poznamenává starosta a vzápětí převede řeč na svoji vizi budoucího strategického rozvoje. Příznačné je, že několikrát se v průběhu rozhovoru zeptáme na Lomnici a Petr Krejník nás opraví. „Nejde o Lomnici, jde o Lomnicko.“

Platí, že nejpatrnější plánovanou investicí příštích dvou let je nová hasičská zbrojnice? 

Máme velmi nevyhovující zázemí. Investice bude rozložená do dvou let a považuji za důležité, že je určená nejen pro Lomnici, ale pro celý sever Třeboňska. Smlouvu o požární ochraně už máme uzavřenou se dvěma obcemi. A myslím, že do budoucna to bude potřeba čím dál víc, protože v menších obcích je to samý chalupář, chatař a místní obyvatelstvo není tak silné, aby dalo dohromady hasičské jednotky.

V posledních letech město investuje značné prostředky také do nemovitostí. S jakým záměrem?

Nakupovali jsme pozemky, protože v Lomnici chybí rozvojové oblasti – jednak pro bydlení, jednak pro ukládání odpadů anebo pro rozvoj komunitní energetiky. Snažili jsme se jít do všeho, kde se naskýtala podpora, a snažili jsme se také využít poměrně slušného nastavení rozpočtového určení daní. Věděli jsme, že v letech 2024 až 2025 půjdeme dolů. A pro tento rok jsme sice v penězích dostali o něco více, jenže na obce od letoška dolehlo například financování nepedagogických pracovníků v řádu milionů korun…

Ve střednědobém výhledu rozpočtu je zmíněna i průmyslová zóna.

Ano, vysvětlím to ale v širších souvislostech. Další plánovanou investicí je výstavba dopravního terminálu v sousedství nádraží. Proběhne-li v roce 2028 přestavba železniční trati, chceme toto území kvalitně dopravně obsloužit. Jedná se o dopravní terminál pro osobní dopravu, o propojení železniční a autobusové dopravy, ale velice rádi bychom i nákladní dopravu. Bohužel, aktuálně v projektu obnovy trati tento směr chybí, to myslím zaspalo minulé vedení města. Už jsme nedokázali do stavby dostat připojení vlečky směrem do naší průmyslové zóny, ale uvidíme v budoucnu. Aktuálně je pro nás důležité, aby bylo na nádraží vybudováno dostatečně dlouhé nástupiště.

Co od něj očekáváte?

Lomnicko je dopravní uzel. Potkává se tu silnice první třídy s dvojkou směrem na Novosedly, pak silnice na Ševětín a Lišov, takže jde o klíčové křížení na severu Třeboňska. A zároveň jsme blízko dálnice. Řešení tohoto uzlu dává smysl i při vědomí, jak dopravně přetížená je Třeboň. Ale především na to navazuje právě jedna z investičních priorit, příprava průmyslové zóny v návaznosti na novou železnici. To se přímo nabízí a pro celkovou strukturu je důležitý i plánovaný východní obchvat silnice I/24 mezi Veselím nad Lužnicí a Třeboní.

Jak je obchvat daleko?

Hotové je územní řízení a připravuje se dokumentace pro stavební povolení. Myslím, že jako město na tom máme zásluhu, intenzivně jsme komunikovali s obyvateli, vysvětlovali a snažili se odblokovat nechuť nebo nedůvěru. Všem doporučuju video prezentaci, kterou máme připravenou od ŘSD na webu města. S občany, kterým jsme ji přestavili, jsme nad ní mohli vést velice sofistikovanou diskusi.

V situaci, kdy přímo středem obce po úzké silnici první třídy projíždí kamion za kamionem, o osobním provozu nemluvě, bylo třeba obyvatele o obchvatu přesvědčovat?

Bylo. Protože vlastník nikdy nevidí všechno. Kdo nežije u hlavní silnice, kdo má chalupu o dvě ulice vedle, už ho problém tolik nezajímá. Bylo důležité vylíčit, že díky nové dopravní infrastruktuře neumřeme, naopak se rozvineme, zpříjemníme prostředí pro místní, ale i nové obyvatele a nakonec i pro turisty. Území je připravené fantasticky, vraťme se ale k tomu, že pro nás je teď důležité dostatečně dlouhé nástupiště.

Kvůli zastavování rychlíků? 

Ano, v projektu je určitá územní rezerva. Snažíme se, aby se prodloužení nástupiště uskutečnilo, určitými kroky jsme stavbu i zlevnili, a tak si to myslím zasloužíme. Proběhly už nějaké dohody a jsme připraveni ke schůzkám na toto téma. Pokud bychom neuspěli, považoval bych to za strategickou chybu. Obyvatelstvo se tím vyhání.

V jakém smyslu vyhání?

Jednak jde o dopravní obslužnost turistickou a v návaznosti na ni o vznikající pracovní příležitosti. A zároveň jde o návaznost na průmyslovou zónu i na populaci jako takovou. Když tady zastaví rychlík, v Praze jsem za hodinu a něco. Bydlení a snadná dopravní dostupnost Prahy nebo Středočeského kraje jsou pro pracovní příležitosti a růst obyvatelstva klíčové. Nemůžeme konkurovat Budějovicku, ale můžeme dostat do jižních Čech přetlačený Středočeský kraj, pokud odsud lidé snadno dojedou do Prahy. Vím, že teď budu pro někoho vypadat jako blázen, ale ať někdo zkusí bydlet u Paříže. Hodinu mu potrvá, než dorazí do zaměstnání. Osobně jezdím do Prahy jenom vlakem, funguje perfektně, po cestě uděláte ještě spoustu práce. Tak jako se jedna generace stěhovala od nás do Budějovic, druhá generace se může zase stěhovat k nám, ale k tomu potřebujeme Prahu, střední Čechy a dopravní obslužnost.

Znamenalo by to ale další rychlíkovou zastávku, a tedy zdržení na trati 226.

Rychlík staví v Českých Velenicích, v Suchdole nad Lužnicí, v Majdaleně, to všechno je důležité. Ale nerozumím, proč staví dvakrát v Třeboni. Naopak vůbec nestaví na Lomnicku, a to je strategická strukturální chyba. Jenže to nikdo nechce slyšet, protože panuje názor „takhle se to dělalo vždycky“. Ale svět nefunguje, jako fungoval vždycky.

V souvislosti s inovací železnice se hovoří o roku 2028. Existují termíny pro vybudování obchvatu?

Jak jsem řekl, připravuje se stavební povolení. Ale všechno je převážně v rukou státu a vidíme dnešní stav vlády. Neznám její priority nebo priority pana ministra dopravy Bednárika, který v kabinetu sedí za SPD. Věřím ale, že aktéři současné vlády nikdy nechtěli dělat strukturální chyby. Řešení, o němž mluvím, by jim mělo dávat smysl. Protože to není řešení jen pro Lomnici, ale pro celé území, které je strategicky velice dobře umístěné. Naši předkové nebyli hlupáci. A pokud nechci, aby z města zmizeli lidé, musíme něco dělat.

Lomnice si ovšem v posledních letech nevede špatně. Za poslední čtvrtstoletí eviduje nárůst počtu obyvatel o více než deset procent.

Řekl bych, že aktuálně držíme remízu. Máme kolem osmnácti set obyvatel, ale bojujeme o každého člověka. I proto máme bezprostředně před sebou vybudování třinácti nových bytových jednotek v lokalitě Doktora Františka Kuny. V roce 2010 už vzniklo 44 bytových jednotek, které byly okamžitě obsazeny.

Jsou problémem pracovní příležitosti?

Musím pochválit místní firmy. Dlouhodobě tu hospodaří rybáři, v bývalých areálech Jipra a Jitony jsou menší zaměstnavatelé. Například Matheo, což je výroba čajů, FL brány, kteří vyrábějí vrata a dveře, máme tu firmu Nerba, která dělá nerezové bary, a další podnikatele. Ze zvláštního důvodu bych měl zmínit Merimex. Dodává stroje značky John Deer a nyní připravují i servisní služby. Proto potřebovali území a vyřešili to perfektně. Do chráněné krajinné oblasti citlivě zasadili nízkou budovu a areál obklopený krásným prostředím. Ale chybí nám něco víc. Vyšší nabídka, i kdyby to byl logistický sklad. Nebo ať přijdou developeři. Jsme připraveni, rozšiřujeme komunikační a další infrastrukturu. Nemáme regulační plán, abychom nikoho neomezovali. Některá jednání už proběhla a jestli jsme na něčem ztroskotali, pak právě na železnici a obchvatu.

Omezují vás pravidla CHKO Třeboňsko?

Samozřejmě, ale vždycky je něco za něco. Jestli se jako jižní Čechy chceme něčím chlubit a být výjimečným krajem, podobné regulativy patří k věci. Dobrou komunikací města a Správy CHKO ale sporů myslím ubývá. Právě na příkladu Merimexu vidíme, že s podmínkami se umíme popasovat my i podnikatelé. Na úředníky CHKO nechci být zlý, protože také mají těžkou práci a musí uhlídat, aby krajina zůstala pro budoucí generace. Ale mě se líbí motto: chraňme i přírodu i člověka na stejné úrovni.

Mnoho vašich kolegů z okolí akutně řeší nespokojenost s lékařkou péčí. Týká se i vás?

To je velký problém a politicky hodně znepříjemňuje situaci. Protože obyvatelstvo jeho řešení po radnici vyžaduje, někteří lidé žijí ještě v dobách národního výboru. A já jim říkám: to je soukromé podnikání. A dodávám, ať problém všichni neházejí na starosty, ale ať péči zajistí příslušné instituce. Stát si neví rady, kraj si neví rady, ale co má dělat starosta? Jsem vázán zákony k dodržování rovných podmínek a měl bych někomu zařizovat ordinaci nebo odpustit nájemné? Tím bych porušoval zákon o rozpočtové odpovědnosti. Rád bych někoho přivedl a vymyslel pro něj benefit. Někdy starosta musí na tenký led, jenže jestli mají obec, kraj, pojišťovny, komora obcházet pravidla, je to přece naprosto nesystémové.

Nemůžete dělat vůbec nic?

Můžeme vybudovat nové byty. Kromě toho máme před sebou projekt, kde bychom v čísle 17 vytvořili nebytové prostory, vhodné například i pro malé ordinace. Můžeme něco připravit ve spolupráci s pojišťovnou a krajem, využít dotační tituly. Tohle je cesta, ale musí se vyřešit i legislativně.

Příjemnější téma se dotýká kultury. Z posledních zpráv radnice vyplývá myšlenka zavést dobrovolné vstupné do městského kulturního centra a amfiteátru Farská louka. S jakým cílem? 

Začnu opět širším kontextem. Jsem nespokojený s informovaností o nás a o naší práci. Naše informační a kulturní středisko se napasovalo do role, že je tady pro turistu. Ale jestli jsme informační a kulturní středisko a právě aktuálně nemáme akce, koho budeme informovat? Přece obyvatele. A od nich chci naopak informace, co máme zlepšit. Právě Farskou louku máme dost špatně promovanou, Jejím smyslem je podle mě potkávat se s lidmi, dostat místního člověka do komunitní společnosti. Proto řadu akcí nyní nabídneme bez vstupného, respektive vstupné bude dobrovolné. Rád bych, aby tam chodilo co nejvíc lidí a společně se bavili. Jediné, co zpoplatníme, je festival dechových hudeb, kde samozřejmě platíme kapely. Nechceme přijít o tradici. Minule mě tam milé dámy málem utancovaly k smrti, potřeboval jsem se po práci napít, najíst, ale nedostal jsem se z parketu.

Počítáte s obhajobou funkce starosty v podzimních volbách?

Ano, protože máme připravené projekty a chceme v nich pokračovat.

Vizitka: Petr Krejník (55)

Jeho rodina pochází z Lomnice nad Lužnicí, kde provozovala železářství, po roce 1948 byla donucena živnost opustit a odstěhovat se. Po získání ekonomického vzdělání a návratu do města, kde rodina opět provozuje obchod, vstoupil Petr Krejník do komunální politiky. Od roku 2006 je zastupitelem města, působil jako předseda finančního výboru, místostarosta a v roce 2021 se stal starostou. Ve volbách 2022 získal Lomnický klub nezávislých kandidátů 55 procent hlasů a vytvořil jednobarevné vedení města. Petr Krejník je aktivní také ve fotbale, je členem výkonného výboru jindřichohradeckého okresu, předsedou komise mládeže a dále členem krajské komise mládeže.