Nakonec jste utkání vybojovali v nájezdech, přestože jste prohrávali 1:3, jsou to hodně cenné body?

Určitě, protože to byl velmi těžký zápas. I u nich jsme měli problémy, dneska to bylo podobné. Pak jsme ukázali sílu, protože jsme prohrávali ještě šest minut před koncem o dva góly, ale dokázali jsme to vyhrát na nájezdy, to je super! První liga je letos hodně těžká, žádný soupeř není jednoduchý. Litoměřice navíc dneska hodně posílili i kluci z extraligy.

V prodloužení jste odehráli několik přesilovek, nemohli jste rozhodnout už dříve?

Bylo to těžké, protože led už byl špatný, každá nahrávka skákala. Nebylo to moc o hokeji. Já jsem na ty přesilovky na led nechodil, protože kluci mají něco nacvičeno. To se snažili hrát, ale prostě jim to nevyšlo.

Jak popíšete svůj důležitý moment, kdy jste chvilku před koncem vyrovnal na 3:3 a poslal utkání do zmíněného prodloužení?

Na led jsme šli s tím, že uděláme tlak a nějak to dotlačíme do brány. Viděl jsem Švihase (Michal Švihálek), který si najížděl před bránu, ale bek šel přímo na mě a otevřel mi prostor, do kterého jsem zaútočil. Brankáře pak puk přeskočil a sotva se dokutálel za čáru, ale gól platí, to je hlavní.

Zápas jste začínal ve čtvrté formaci, ale ve hře jste se udržel i po stažení hry na tři formace. Cítíte, že už vám trenéři po vlažnějším úvodu sezony věří?

Na každém tréninku i v každém utkání se snažím zvedat, jak jen můžu. Pracuji na tom, důvěru si musím vybojovat. Bylo těžké naskočit do zajetého manšaftu, který loni fungoval. Musím se soustředit na svůj výkon v každém střídání. Trošku se peru s tím, že mě trenéři furt dávají na levé křídlo, kde se hodně hledám, ale snažím se. Nikdy jsem to nehrál, jsem centr. Když jsem se dostal dneska i minulý zápas do centra, tak myslím, že jsem hned ožil, protože jsem spíš ofenzivní hráč.

Už jste se někdy rozjížděl takhle pozvolna?

Hlavně každý gól pomůže, tak snad je to už za mnou. Horší začátky jsem zažil i na Slovensku. Je těžké na to nemyslet, když za vámi každý chodí, že to moc nejde. Myslím na to každým dnem, protože chci pomáhat manšaftu. Není jednoduché se z toho vyhrabat, ale bojuji s tím.

Zápas byl hodně vyhecovaný, Litoměřice jsou farmou hradeckého Mountfieldu. Vnímali jste tuto rivalitu i na ledě?

Nevím, jak se to tu bere. Všichni víme, že Litoměřice jsou farmou Hradce, ale myslím, že se samotným Hradcem by to bylo určitě vyhecované ještě víc.

Hra byla dost rozkouskovaná, bylo pro vás těžší dostat se do tempa?

Bylo to fakt hodně přerušované, ostré zákroky, a to čisté i nečisté. Když jsou delší prostoje, musíte se víc soustředit, abyste byl zahřátý, až půjdete na led, abyste pak mohl jezdit naplno hned od vhození buly.

Mluvil jste o ostrých zákrocích, co říkáte na vyloučení Roka Pajiče do konce zápasu?

Bylo takové smolné, že se ten kluk zrovna ohnul. Ale na druhou stranu si myslím, že Roky ho trefil úplně čistě. Rozhodčí to odpískal, jak to odpískal. Bohužel, nedá se nic dělat.