Z černé stavby bydliště

Vše začalo nenápadně, ale dnes ve Vranově stojí rozsáhlá nástavba domu č. p. 24, která podle obce Dražíč hrubě narušuje venkovský ráz a nerespektuje územní plán. Problémem je i okno v bezprostřední blízkosti sousedního pozemku, které narušuje soukromí souseda, brání mu ve výkonu vlastnických práv a nevyhovuje bezpečnostním předpisům. Odvádění a likvidace splaškových vod ze dvou bytových jednotek není řádně a definitivně vyřešeno a představuje riziko znečištění sousedovy studny.

První podněty padly už v roce 2023, Městský úřad v Týně nad Vltavou 27. května 2024 zahájil řízení o odstranění nepovolené změny stavby. V červenci 2024 pak byl stavebník vyzván k doplnění projektové dokumentace, tu v požadované lhůtě nedodal a dodatečné povolení stavby tak mělo být zastaveno a mělo pokračovat řízení o odstranění stavby. Úřad však v rozporu se zákonem prodloužil lhůtu k doplnění podkladů.

V rozsudku, který redakce dostala k dispozici, se uvádí, že místním šetřením z 30. dubna 2025 bylo zjištěno, že nepovolené obytné prostory v podkroví domu byly dokončeny a jsou aktivně užívány k bydlení. Přes toto zjištění úřad nevydal rozhodnutí o zákazu užívání této nepovolené změny stavby, rozeslal pouze výzvu k ukončení užívání, jejíž neuposlechnutí však není sankcionováno. Mezitím se údajně v domě bydlelo, probíhaly tam oslavy, lidé užívali i technické zázemí a sousedé marně volali policii kvůli rušení nočního klidu.

Obec Dražíč se následně obrátila na Krajský úřad Jihočeského kraje a požadovala zásah proti nečinnosti vltavotýnského stavebního úřadu. Kraj konstatoval nečinnost úřadu v řízení o dodatečném povolení stavby a přikázal v tomto řízení pokračovat. Ani po tomto zásahu se však situace nezměnila. V současné době se v nové nástavbě bydlí, zároveň stavebník stavbu dokončoval a pokračoval tak v nepovolených pracích.

Co na to ombudsman?

Ombudsman Stanislav Křeček označil jednání úřadu za nečinnost a toleranci protiprávního stavu. Úředníci podle něj situaci tolerují a nečinně přihlížejí porušování zákona. „Stavební úřad pochybil tím, že toleruje nečinnost stavebníka a neoznámil zahájení řízení o dodatečném povolení ostatním účastníkům po dobu roku a půl,“ stojí v šetření. Úřad dosud nevydal zákaz užívání stavby, přestože objekt je obýván bez kolaudace nástavby. Namísto sankcí vydal stavebníkovi výzvu k ukončení užívání, která však nemá žádný reálný dopad.

Dům je nyní užíván bez kolaudace, což je trestné. Stavební úřad sice tvrdil, že nemá důkazy, ale sousedé dokumentovali rozsvícená okna, hrající televizi i návštěvy. Úřad přesto odmítl užívání zakázat, to ombudsman označil za chybu a toleranci nezákonnosti.

Splašky v zahradě

Další rozměr celé kauzy představuje nakládání s odpadními vodami. Sousedé si stěžovali na vypouštění splašků ze septiku přímo na pozemky, což kontrola ze životního prostředí potvrdila. Přesto nebyla uložena žádná pokuta a nezákonné odvádění splaškových vod do spodních vod nadále pokračuje, aniž by úřady ve věci zakročily. Vltavotýnský úřad se spokojil s tím, že si stavebnice zažádala o povolení domácí čistírny odpadních vod. Jenže oponentní hydrogeologický posudek, který si nechala vypracovat obec Dražíč, označil původní podklady za nedostatečné, průzkum nekvalitní a připouští reálné riziko kontaminace domovních studní, které jsou pro místní jediným zdrojem pitné vody.

Starosta Dražíče František Horák už více než dva roky usiluje o narovnání neutěšené situace a podle svých slov už vyčerpal všechny nástroje k návratu stavby do stavu v souladu s územním plánem, které mu zákon umožňuje. Otázkou zůstává, zda po letech tolerance protiprávního stavu bude zákon skutečně vymáhán, nebo se ve Vranově budou muset smířit s černou stavbou a závadným odváděním splaškových vod.

Obec podala žalobu na Městský úřad Týn nad Vltavou. Krajský soud v Českých Budějovicích žalobě na ochranu proti nečinnosti vyhověl a konstatoval, že městský úřad prokazatelně nečinně otálel s rozhodnutím o žádosti o dodatečné povolení stavby. Soud proto úřadu uložil povinnost vydat rozhodnutí v této věci ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku a nařídil mu uhradit žalobci náklady řízení. V řízení o odstranění stavby soud nečinnost neshledal, neboť toto řízení bylo zákonným způsobem přerušeno do doby vyřešení žádosti o dodatečné povolení.

Dočkali se jednání

Stavební úřad v Týně nad Vltavou svolal v souvislosti s probíhajícím řízením jednání přímo na místě na úterý 16. června. Do této doby mohli dotčení účastníci podat své námitky. Obec Dražíč a majitel sousední nemovitosti v nových námitkách napadají vzhled stavby, která je podle nich nabubřelá a nerespektuje jihočeskou architekturu ani územní plán. Zároveň varují před oknem zasahujícím do požární zóny sousedního pozemku. Dokumentace rovněž podle stěžovatelů ignoruje fakt, že v domě již fakticky vznikla a je užívána nová bytová jednotka, jejíž odpadní vody bez řádného povolení ohrožují jediné zdroje pitné vody v okolí.

Jihočeský kraj rovněž vyhověl odvolání obce Dražíč a zrušil rozhodnutí o povolení domovní čistírny, protože původní hydrogeologický posudek byl označen za neprofesionální a nedostatečný. Úředníci nyní musí v novém řízení zohlednit oponentní posudek a provést chybějící vsakovací zkoušky, aby se vyloučilo reálné riziko znečištění domovních studní, na kterých jsou místní obyvatelé životně závislí.

Úřad si stojí za svým

Tajemnice Městského úřadu v Týně nad Vltavou Jana Hasilová uvedla, že se úřad nebude vyjadřovat k detailům probíhajících kauz. Podle jejího vyjádření postupují vodoprávní i stavební úřad striktně podle správního řádu a veškeré shromážděné podklady, včetně námitek týkajících se bezpečnosti zdrojů pitné vody, budou detailně prověřeny až v rámci finálního rozhodnutí.

Vedoucí odboru regionálního rozvoje Libor Trča ve svém vyjádření odmítá, že by úřad černou stavbu toleroval. Argumentuje tím, že úřad zahájil řízení o odstranění stavby, které muselo být ze zákona přerušeno poté, co stavebnice podala žádost o její dodatečné povolení. Trča dále obhajuje fakt, že úřad nevydal zákaz užívání stavby, protože nelze zakázat užívání části rodinného domu, který byl v minulosti řádně povolen a zapsán v katastru nemovitostí. „Mohou nastat různé situace, jak se tato záležitost může vyvinout, ať už je to tak, že stavba bude dodatečně povolena, nebo dojde k jejím úpravám a následnému povolení a nebo budou muset být  nepovolené úpravy odstraněny a stavba bude uvedena do původního stavu,“ předeslal. V otázce sporného okna vedoucího do sousední zahrady Trča uvedl, že samotná přítomnost otvoru nemusí znamenat omezování práv souseda a vše je předmětem probíhajícího dokazování.

K prodloužení lhůt uvedl, že se jedná o volné uvážení správního orgánu, přičemž zpoždění o jeden den při dodání podkladů nepovažuje za důvod k zastavení řízení, zejména když stavebnice nemohla ovlivnit rychlost vyřizování stanovisek dotčených orgánů.

Odpověď přišla. Jen ji v tom textu najít

Celkový postoj úřadu Libor Trča shrnul následovně (doslovná citace): „Závěrem Vám chci ještě sdělit, že stavební úřad postupuje v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů a musí dbát, mimo jiné na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Protože není vždy možné, aby přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí souvisejí, je pak na správním orgánu, aby tyto veřejné zájmy, pokud možno harmonizoval tzn. aby přijaté řešení odpovídalo okolnostem daného případu, přičemž musí jít o okolnosti objektivní, co možná objektivně zhodnocené ke všem zúčastněným stranám.“

Redakce se několikrát snažila kontaktovat majitelku dotčené nemovitosti jak telefonicky, tak osobně. Dosud ale neúspěšně.