Předchozí provozovatel Marek Anděl přišel s myšlenkou, že by se mohlo v elektrárně vybudovat takzvané ekocentrum, ve kterém by by se konaly různé programy pro školy a pro samotné děti, které by se zde dozvěděly mimo jiné mnoho informací o vodě, či elektřině. Projekt se zrealizovat nepodařilo, avšak Prácheňskému muzeu se nápad líbí a chce jej dokončit. V prostorách malé vodní elektrárny zároveň muzejník Jan Kouba představil vizualizaci toho, jak by mohl celý komplex vypadat v budoucnosti, pokud by město přistoupilo k celkové renovaci. Ta by podle odhadu vyšla na zhruba 100 milionů korun.

Pravděpodobně tou nejzajímavější změnou by bylo zpřístupnění ostrůvku, který je propojen s elektrárnou. Místo by se otevřelo veřejnosti, mohly by se zde konat i menší kulturní akce a bylo by zde také menší molo s přístupem k lodi. Novinkou by tak mohly být i komentované prohlídky po řece Otavě směrem ke Kamennému mostu. „Nechceme zničit atmosféru místa. Pestrobarevná šlapadla kotvící u historického objektu si zde úplně nedokážeme představit,“ podotkl Kouba. Vybudovala by se i boční dvířka, která by sloužila právě k přístupu na ostrůvek, pokud by již byla elektrárna zavřená. Počítá se i s celkovou rekonstrukcí, která by zpřístupnila i místa, do kterých se návštěvníci nikdy předtím nepodívali.

Zároveň by došlo k proměně vstupní haly. Nově by se do elektrárny vcházelo zcela bezbariérově, a to z boku, tedy nikoliv vchodem, který je směrem k penzionu Pod Skalou. „Lidé by tedy nevcházeli do elektrárny po schodech dolů, ale rovnou by vešli do recepce a měli by možnost se v klidu rozhodnout, jestli chtějí jít pouze na ostrůvek nebo absolvovat prohlídku elektrárny,“ představil plány Kouba. „Jestli se všechno povede zrealizovat bohužel nevím. Nezáleží to pouze na nás. Uvidíme v budoucnu,“ řekl.

Na venkovních plakátech stojí, že se expozice otevře v roce 2025. Bude tomu ale opravdu tak? Podle slov Jana Kouby nikoliv. „Samozřejmě záleží na městě. Může se stát, že do celého záměru investovat nebude. Kdybychom chtěli muzeum udělat jen v prostorech, kde bylo dříve, stejně by oprava vyšla na nějaké miliony,“ poznamenal Kouba. Pokud by vše postupovalo podle plánu a došlo by ke kompletní rekonstrukci objektu, mohla by se elektrárna zpřístupnit v roce 2028.

Jak vypadá prohlídka vodní elektrárny a co dalšího při ní zaznělo? Dočtete se ve středečním vydání Píseckých postřehů.