Námitky podal Spolek pro ochranu přírody a krajiny Mlaka u Písku. „Plánovaná stavba by byla zásahem do přírody a krajiny přímo v sídle našeho spolku. V územním rozhodnutí z 19. prosince 2022 nebyla vzata v úvahu žádná z našich námitek a všechny byly zamítnuty,“ uvádí spolek.

Zástupci spolku poukazují na to, že v současné době se prosazuje trend zachovávání a obnovování mokřadů, ne budování vodních nádrží a tůní na jejich místě. Projekt tůní považuje spolek za nadbytečný. „Považujeme za nejen zbytečné, ale dokonce škodlivé, budovat tůně v místě přírodního tužebníkového mokřadu, který plní svou funkci naprosto dokonale – zadržuje vodu při deštích, poskytuje vláhu okolní vegetaci v období sucha a poskytuje útočiště četným živočichům. Proto zdůvodnění, že tůně zajistí zadržování vody v krajině, poskytnou ideální podmínky pro rostliny a živočichy typické pro mokřady, nemohou obstát,“ uvádí za spolek jeho předsedkyně Emilie Kukla.

Spolku se nelíbí ani to, že by budování tůní doprovázel přejezd stavebních strojů přes současný mokřad. „Vjezd pro stavební techniku je možný pouze ze silnice na jižní straně pozemku. Znamená to, že pro budování tůní bude zapotřebí přejíždět přes celý mokřad od vjezdu na jihu až k severní části, kde má být umístěna největší vodní plocha. Dojde tak k devastaci prakticky celého povrchu mokřadu a zničení flóry i fauny, které mají být, vybudováním vodních ploch, údajně chráněny a druhově obohaceny. Také potřeba dalšího napajedla pro lesní zvěř je jen pokrouceným argumentem ve snaze prosadit tento projekt,“ myslí si Emilie Kukla.

V námitkách také kritizuje ovlivnění režimu podzemních vod. „V dokumentu není uvedeno, do jaké míry bude ovlivněn stav vody v okolních studnách. Není ani známo, jaký vliv bude mít na okolní pozemky a stavby. Dokument obsahuje také výrok, že po dokončení stavby bude v bezprostředním okolí zvýšena hladina podzemní vody, která se v nejbližším okolí zátopy bude blížit hladině vody v tůních. Citovaný odstavec obsahuje rozporuplné údaje a jasně z něho vyplývá, že jde o pouhé neodborné dohady vyprodukované u psacího stolu a potvrzuje celkový nezájem o dopady stavby na okolí,“ myslí si odpůrci.

Písecký radní Martin Brož uvedl, že zatím město čeká na vhodný dotační titul. „Město by i tento projekt vyšel na strašné peníze, takže se do něj teď nepůjde, dokud nebude možnost získání dotace. Nabízí se teoreticky možnost budovat tři tůně na etapy postupně, i tak by to stálo velké peníze. Myslím si, že téma je aktuálně u ledu, dokud se neobjeví dotace,“ říká Martin Brož.

Stát podle něj šetří, kde se dá. „Dostal jsem odpověď, že ministerstvo aktuálně zařízlo dotace na takovéto větší projekty,“ popisuje radní. Že proti tůním padají stížnosti, potvrzuje i on. „Optimální by asi bylo nedělat tam vůbec nic. Aby tam zůstala louka, kterou bychom pronajali,“ řekl Brož.

V minulosti byl sám kritikem větších vodních nádrží. „Tehdy ale lidé říkali, že tůně by jim nevadily. Takže se přepracoval projekt, ale najednou vadí i tůně. Jsem v tom rozpačitý. Vím, že k projektu dávali odpůrci připomínku, se kterou se vypořádává krajský úřad. I když by asi kraj rozhodl, že tůně v lokalitě mohou být, teď stejně projekt stojí na penězích, takže kritici mohou být spokojení,“ dodává. Záměr tůní se mu líbí, protože se podle něj nemusí budovat velké hráze a vypouštěcí zařízení.