Myslivci jsou často pranýřovaní za to, že střílí bezbranná zvířata. Proč je myslivost důležitá?
Současný systém zemědělského i lesního hospodaření je takový, že ohrožuje malé živočichy, to je až do velikosti zajíce a bažanta. Zároveň je vynikající pro spárkatou zvěř, což jsou srnci, daňci, jeleni, jeleni sika a divočáci. Mají velkou potravní nabídku, takže se mají dobře a mají i hodně mláďat. Navíc pak i úmrtnost mláďat nebo dospělých kusů je velice nízká. Myslivost má svojí velkou úlohu v tom, abychom ty stavy alespoň nějak dokázali udržet v rozumné míře. I přesto jsou ale velmi vysoké a myslím si, že se to bude muset v dohledné době řešit.

Jak se díváte na volný pohyb domácích mazlíčků v přírodě?
Zákon říká, že si každý majitel,ať už psa nebo kočky, zodpovídá za zvíře. U nás všechna zvířata, která jsou ve vlastnictví člověka, se nesmí pohybovat v prostoru volně.

Zmínil jste kočky. Proč jsou z mysliveckého hlediska pro přírodu nebezpečné?
Kočky jsou velmi nebezpečné. Volně žijící kočka má obrovský revír, který si hlídá a nepustí tam žádnou jinou kočku. Uvádí se, že u nás jsou přibližně dva miliony koček. Kočka dokáže ulovit prakticky všechno do velikosti bažanta. V Anglii, kde je počet koček podobný jako u nás, dělali vědci průzkum a zjistili, že kočky uloví ročně 29 milionů ptáků a 36 milionů savců. On si každý myslí, že kočka donese domů vše, co ulovila, ale tak to není. Ona často loví jen pro zábavu, úlovky většinou sežere a až ten poslední úlovek nebo zbytek přinese majiteli.

To byly kočky. Jakým způsobem škodí volně pobíhající psi, kteří často srnčí zvěř ani nedoběhnou?
Dnes mají lidé hodně volného času a vyrážejí do přírody. Měli by ale respektovat to, jak zvířata žijí. Hlavně večer vyrážejí za potravou a les je plný lidí i jejich psů. Všichni by si měli uvědomit, že je zakázáno pouštět psy volně. Navíc už jenom tím pachem, který způsobují, tak zvěř stresují. Lidé mi říkají často, že jejich pes tu srnku stejně nedožene, ale třeba v zimních měsících je pro zvěř vysilující běhat a může dostat zápal plic, který velmi často nemusí přežít.

Jaro i začátek léta jsou obdobím mláďat. Určitě i někomu z našich čtenářů už se stalo, že narazil v přírodě na srnče nebo jiné mládě. Jak se správně zachovat?
Pro zvířata je zůstat bez pohybu jediná obrana, protože všichni dravci v přírodě reagují na pohyb. Lidé je objeví, diví se, že tam jsou chudáci sami, ale něco takového prakticky téměř neexistuje. Přestože my tu srnku nebo zaječku nevidíme, tak je blízko a sleduje nás. Přesto ale to mládě často vezmeme a odneseme do záchranné stanice. Je to v podstatě forma pytláctví.

Pokud už lidé mládě z přírody vezmou, jaká je šance, že se dožije dospělosti?
Záchrana není jednoduchá a pro ta mláďata, která odchov v zajetí přežijí, je to většinou odsouzení k těžkému doživotnímu vězení. Odchovat zvíře a pak ho vypustit je možné jen v některých případech a ještě velice problematické. Třeba malých zajíčků 95 procent uhyne kvůli přechodu na jinou potravu. Složení mléka zaječek je takové, že ho nikdo nenapodobí, takže malí zajíčci uhynou často na trávicí problémy. Pokud přežijí, pak je problém, jak je dokázat do přírody zpátky začlenit. Musí být speciální obůrka a udělat jim takový přechod.

Jak jsou na tom se šancemi na přežití srnčata?
Srnky nejsou takovým problémem. Vypouští se do přírody, ona tam normálně žije a dokonce se přijde i ukázat se srnčaty. Ale srnec je problém. Když si zvykne na lidi, tak je bere jako sobě rovné. Jakmile je mu rok a narostou mu první parůžky, tak začne být silně teritoriální a teritorium si hlídá. Člověka bere jako narušitele a v přírodě pak tito srnci napadají každého, kdo přijde do té jejich oblasti. Takže drtivá většina srnců musí být nakonec kvůli agresivitě usmrcena. To samé platí u divočáků. Když jsou někde v rodině, zvyknou si na ní a její členy brání. Kdo přijde, může být napadený.

Řada lidí často vůbec neví, co dělat v případě, že srazím zvěř?
Volat a informovat policii, která má kontakty na všechny uživatele honiteb v jejich působnosti a policisté ví přesně, komu mají volat. Myslivci jsou povinni se o to zvíře postarat. Ze zákona zvíře nesmí usmrtit nikdo jiný, než myslivci. To je jediný způsob, jak tuto situaci řešit.

Zvěřina je drahá. Pokud zvíře srážku s vozem nepřežije, mohlo by někoho napadnout, vzít si ho domů do mrazáku. To asi není dobrý nápad…
Pokud si kdokoliv jiný, než majitel honitby, přivlastní zvíře v jakémkoliv stavu, dokonce i parůžky, tak to je pytláctví. Já jako myslivec mám v povolence napsáno, že můžu sbírat shozy paroží. Třeba takový srnec má v ceníku vypracovaném pro policii hodnotu přes 15 tisíc, takže to už je trestný čin. Navíc lidem hrozí i nejrůznější nemoci, které zvěř přenáší.