Volných pracovních míst je přitom víc než uchazečů o práci – konkrétně 2728. Víceméně stejně jako před měsícem. Bohužel se ale poptávka zaměstnavatelů nepotkává se zájmem uchazečů. „Kvalifikační struktura nabízených volných míst neodpovídá kvalifikaci nezaměstnaných, které máme v evidenci. Zhruba šestina evidovaných nezaměstnaných má nějaký zdravotní hendikep, který jejich pracovní uplatnění významně omezuje. Řada rodičů, povětšinou maminek malých dětí, je v akceptaci pracovních nabídek omezena péčí o děti, kdy logicky nemohou akceptovat směnné provozy, služební cesty nebo pracovní dobu, která jim neumožňuje skloubit práci s péčí o rodinu. Trh práce bohužel nabízí jen minimum částečných úvazků nebo home office, které by velmi pomohly. Situace v této oblasti se sice mírně lepší, ale pouze velmi pozvolna,“ zmiňuje problém ředitel.

„V každém případě je pozitivní, že dvě třetiny nezaměstnaných nezůstávají v naší evidenci déle, než půl roku. Skoro polovina, přesně 40 procent, se vrací na trh práce dokonce už do tří měsíců po zaevidování. Vždy je lepší vrátit se na trh práce brzy, třeba i na místo, které ne zcela naplňuje ideály uchazeče, než čekat na „zlatou rybku“ a zůstávat v evidenci příliš dlouho. Udržení se v ekonomické aktivitě kdekoliv na trhu práce totiž násobně zvyšuje šanci na posun na lepší místo, zatímco příliš dlouhá „mezera v životopise“ může naopak řadu zaměstnavatelů spíše odrazovat,“ připomíná Pavel Kaczor.

U nabídky volných míst je přitom znát výrazný meziroční pokles, protože ve srovnatelném období před rokem táborský úřad práce evidoval 3 804 volných míst, tedy o 40 procent víc než nyní. „Tady vnímám dva hlavní vlivy tohoto úbytku. Jednak je tu určitá opatrnost firem v nabírání nových pracovníků, což úzce souvisí s aktuálním děním v globální ekonomice, ale také je nutné konstatovat, že řadu dlouhodobě neobsazených pracovních postů (zejména těch pro Čechy nepříliš atraktivních) obsadili uprchlíci z Ukrajiny. To je samozřejmě pozitivní, ať už z hlediska ekonomické soběstačnosti válečných uprchlíků, tak z hlediska firem, kterým tato neobsazená místa dělala vrásky na čele a limitovala jejich produkci a rozvoj. Zaměstnavatelé nemají povinnost hlásit volná místa na úřad práce, takže reálně je nabízených pozic o něco více, než kolik jich vykazujeme v naší statistice. Dříve povinnost firem hlásit nám všechna volná pracovní místa uzákoněna byla, ale ukázala se jako poněkud kontraproduktivní. Pro zaměstnavatele to byla další vesměs negativně vnímaná administrativní povinnost, zatímco současná právní úprava je lepší v tom, že místa nám hlásí jen firmy, které mají reálný zájem zaměstnat evidovaného uchazeče z úřadu práce,“ uzavírá ředitel Pavel Kaczor.

Míra nezaměstnanosti na Táborsku byla k poslednímu březnu 3,1 % a ve srovnání s ČR je výrazně nižší – republika celkově je na hodnotě 3,7 %. Nejvyšší nezaměstnanost je aktuálně v Karviné (8,3 %) a nejnižší v Praze (1,6 %). V Jihočeském kraji je nejhorší situace v Českém Krumlově, a to zejména v důsledku jeho vyšší orientace na služby a cestovní ruch. Aktuální míra nezaměstnanosti je tam 4,4 %. V rámci EU Česká republika stále zůstává zemí s nejnižší nezaměstnaností – s velkým odstupem před druhým Poslem a třetím Německem. Nejhůře je na tom Španělsko (12,8 %) a Řecko (11,4 %).