Ještě několik kol před koncem sezony to vypadalo, že si první místo pohlídáte. Nakonec ale rozhodl až vzájemný zápas s béčkem Hluboké nad Vltavou v předposledním kole. Mohl za dramatický závěr ročníku především nečekaný výpadek na strakonické Křemelce, kde jste nestačili rezervě SK Strakonice 1908?

Ano, je to tak. Závěr ročníku jsme si zkomplikovali už remízou ve Zdíkově a pak především prohrou ve Strakonicích, kde se nám zápas vůbec nepovedl a bylo potřeba si společně s hráči pár věcí vyříkat. Ale pořád jsme měli vše ve svých rukou a ve dvou klíčových zápasech s Prachaticemi a Hlubokou kluci nechali na hřišti všechno a bojovali jeden za druhého.

Utkání s Hlubokou nad Vltavou B vyvolalo vlnu emocí, a to nejen na hřišti, ale i na sociálních sítích. Jak se na tento zápas díváte s odstupem několika týdnů?

Na zápas už jsem koukal i ze záznamu a prohlížel si diskutované momenty, a to dokonce několikrát. Za mě v první řadě kluci skvěle hráli z obranného bloku a přesně plnili určenou taktiku. Dále nám hodně pomohli fanoušci, kteří se dostali hráčům Hluboké do hlavy, a ti byli hodně nervózní a nedisciplinovaní. Od páté minuty pořvávali na rozhodčího a komentovali každé jeho rozhodnutí. Při zápase jsem si říkal, že situace ve druhém poločase, kdy Václav Hrachovec spadl v pokutovém území, se dala pískat jako pokutový kop a byla zároveň nejvíce diskutovaným tématem. Po shlédnutí videa to za mě není pokutový kop a hráč celou situaci nafilmoval. Na konci zápasu rozhodčí hraniční zákroky posoudil v náš prospěch, ale nebyly to žádné vyložené šance. Byly víceméně závary a těžko hodnotit, zda tam docházelo k nějakému nedovolenému zákroku či nikoliv. Závěrem bych chtěl upozornit na poměr zapískaných faulů ve druhém poločase – 11:14, což není velký nepoměr.

Vy sám jste zároveň aktivní rozhodčí. Jak hodnotíte tresty, které po zápase následovaly (sudí Libor Kaštánek a Václav Němec dostali půlroční stopku)? Byly podle vás přiměřené, nebo šlo spíše o reakci na veřejnou kritiku ze strany klubu z podzámčí?

Dalším diskutovaným tématem také bylo vyloučení po závěrečném hvizdu. A to, když hráč Hluboké udeřil rozhodčího. Je bezpochyby pravda, že ho udeřil. Chápu, že emoce k fotbalu patří, ale napadnout rozhodčího nepochopím. Výšku trestu nekomentuji, od toho je příslušná disciplinární komise. Co se týče výše trestů u rozhodčích, tak z mého pohledu je to určitě reakce na kritiku rozhodčích, a do jaké míry zafungovala politická práce bývalého člena výkonného výboru a současného člena vedení Hluboké, nechám raději bez komentáře.

Hluboká nakonec slavila postup také. Očekáváte, že vzájemné duely v I. A třídě budou pořádně vyhecované?

Měli jsme určité indicie, že by se mohlo postupovat i ze druhého místa, a jelikož naše skupina měla nejvíce bodů, tušili jsme, že bychom mohli postoupit oba týmy. Za sebe doufám, že zápasy proběhnou v poklidu a situace se uklidní.

Když se ohlédnete za celým uplynulým ročníkem – který zápas byste označil za ten nejlepší a který naopak zůstane v hlavách jako největší zklamání?

Za celý ročník beru jako největší zklamání zápas ve druhém kole v Nebahovech, kde jsme úplně zbytečně ztratili dva body a měli jsme vyhrát větším rozdílem. Naopak jako nejlepší hodnotím podzimní zápas na Hluboké a jarní zápas ve Štěkni.

Kdo vás během sezony nejvíce potěšil svými výkony? Překvapil někdo, kdo třeba na podzim nebyl tolik vidět?

Celý tým se hodně zlepšil a herně posunul. Je těžké vybrat jednoho konkrétního hráče, ale asi vyberu Roberta Cardu – předváděl famózní výkony a hodnotil bych ho jako jednoho z nejlepších hráčů soutěže. Když vezmu v potaz, že rok nehrál a nehrál dospělý fotbal, začlenil se skvěle.

Kteří hráči podle vás patřili mezi hlavní strůjce postupu? Byl to výsledek týmového výkonu, nebo jste měli i výrazné individuality?

Určitě to byl výsledek týmového výkonu. Každý hráč bojoval za druhého. Celý tým držel v bráně legenda našeho oddílu Tomáš Mráz – toho musím vyzdvihnout. Jelikož to, co řekl v kabině, platilo, a kvalitní brankář je základem všeho. Dále mezi základní pilíře patřil zmiňovaný Robert Carda a musím také vyzdvihnout kapitána Tondu Macka, který konec soutěže dohrával s velkým sebezapřením. Hrozilo vážné zranění kolena, ale i přesto chtěl hrát a pro tým se obětovat.

Volyně dlouhodobě deklarovala, že se chce výkonnostně posunout výš – zejména kvůli blížící se reorganizaci soutěží, kdy z každé skupiny B třídy spadnou hned čtyři nejhorší týmy. Byl tento fakt pro vás další motivací, proč zabrat právě letos?

Jak jsem zmiňoval v předsezonním rozhovoru, sami jsme si nastavili za cíl být do první trojky tabulky. Náš tým je stále hodně mladý a v určitých momentech nezkušený, a tak v našich plánech byla minulá sezona o tom, vyzkoušet, zda vůbec můžeme hrát na špici tabulky, zda tým zvládne tlak soupeřů. Sami jsme si v klubu nastavili, že do dvou tří let chceme postoupit, a to, že se to povedlo hned na první pokus, je skvělý výsledek. Co se týče plánů na reorganizaci B třídy, věděli jsme o nich již delší dobu a jsme jenom rádi, že jsme se těmto bojům vyhnuli.

V sezoně bylo také znát zlepšení v disciplíně. Ubylo karetních trestů, mužstvo působilo vyrovnaněji. Je to výsledek cílené práce, nebo se zkrátka tým zklidnil sám od sebe?

Disciplína je věc, se kterou velmi a velmi bojujeme. Je základem všeho. Když vezmu zápasy, ve kterých jsme se soustředili pouze na svůj výkon, tak to přinášelo body – ať už to byl zápas ve Štěkni, nebo domácí utkání s Prachaticemi či Netolicemi. Naopak, když jsme se starali o výkon rozhodčího nebo o soupeře, zápasy jsme nezvládli – ať už v Chelčicích, nebo ve Strakonicích. Tam jsme selhali kvůli vlastní nedisciplinovanosti. Za sebe pořád vidím prostor ke zlepšení, takže i v další sezoně na tom budeme dále pracovat.

Daří se vám také postupně zapracovávat mladé hráče. Jak hodnotíte jejich vývoj a chuť prosadit se v áčku?

Mladí hráči tvoří kostru našeho týmu. Máme pouze dva hráče starší než 30 let, to má málokterý tým. Dále musím říct, že hrajeme s našimi odchovanci, kteří jsou buď přímo z Volyně, nebo prošli našimi mládežnickými týmy. To opět není běžné. A mají o motivaci postaráno – chodí jim fandit jejich rodiny, a sami chtějí pokračovat dál a hrát doma dobrý fotbal.

Kromě A-týmu si povedenou sezonu připsalo i vaše béčko, které skončilo v okresním přeboru páté – s minimální ztrátou na bronzovou příčku. Jak se díváte na jeho výkony a jaké ambice bude mít rezerva v příštím ročníku?

Jelikož v A-týmu došlo k nástupu další generace, hráči, kteří ještě před rokem nebo dvěma hráli I. B třídu, se posunuli do B-týmu, a tím se zlepšil i jeho herní projev. Je škoda, že se nepodařilo dosáhnout na třetí místo, protože bylo opravdu blízko, ale i tak je to skvělý výsledek. Určitě půjde o to, aby se v příští sezoně pohybovala rezerva v první polovině tabulky.

Přesuňme se k budoucnosti. Jak probíhá příprava na I. A třídu? Už euforie z postupu odezněla, nebo se pořád ještě trochu slaví?

No, abych řekl pravdu, oslavy byly velice náročné a bujaré. Celé to odstartovalo po zápase s Hlubokou, kdy se neplánovaně začalo slavit. Poté po Sedlici došlo na tradiční dokopnou s mistrovskými tričky a čepicemi, jízdou na valníku a koupáním v bazénu. A celé oslavy byly zakončené tento víkend svatbou Tomáše Mráze, který jako první v historii klubu měl svoji svatbu přímo na hřišti – v brance.

Kdy zahájíte letní přípravu a co všechno během ní plánujete? Přátelské zápasy, soustředění, změny v trénincích?

Oficiální letní přípravu zahájíme 14. července, kdy budeme trénovat třikrát týdně a celou ji absolvujeme na našem hřišti. V plánu máme sehrání přátelských utkání se Sousedovicemi, Čížovou, Strakonicemi a Zdíkovem. Co se týče obsahu, příprava bude klasická a hráči zhruba vědí, co je čeká.

Plánujete kádr posílit, nebo dostanou šanci především hráči, kteří si soutěž vybojovali?

Víme, kde nás tlačí bota a kde bychom uvítali posílení. Něco máme rozjednaného, ale uvidíme, jak to celé dopadne. V každém případě tým zůstal pohromadě a šanci dostanou hráči, kteří se o postup zasloužili.

Ve skupině A 6. ligy narazíte na řadu soupeřů z blízkého okolí. Na které derby se těšíte nejvíce?

Osobně jsem se nejvíce těšil na zápas s Katovicemi, protože tam mám kus rodiny, a tak pro mě bude mít svůj náboj. Bohužel se ale podzimní konfrontace nebudu moci osobně zúčastnit, a tak doufám, že to kluci zvládnou. Dále budou zajímavé zápasy se Čkyní – to je pro nás velké derby, nebo také zápasy s Vimperkem, se kterým máme spolupráci v dorostu.

S jakými cíli do vyšší soutěže půjdete? Bude hlavním cílem záchrana, nebo se pokusíte etablovat ve středu tabulky a výkonnostně růst dál?

Do nové sezony jdeme s respektem. Je to pro nás krok do neznáma, vždyť jsme tady I. A třídu, potažmo 6. ligu, nehráli 25 let. Pro první rok bude hlavním cílem záchrana. Pokud by se povedl lepší výsledek, bylo by to skvělé, ale je potřeba jít do každého zápasu na sto procent a uvidíme, jak to celé dopadne.