V polovině listopadu na toto téma debatovalo 14 starostů a starostek, jejichž obce jsou členem Svazku šumavského podlesí. Projekt jednohlasně podpořili. „Na základě toho bylo rozhodnuto pověřit autory návrhu rozhledny vypracováním dokumentace pro územní rozhodnutí a získáním rozhodnutí samotného. Tato přípravná fáze by měla proběhnout přibližně do února příštího roku,“ informoval Ivo Kraml ze Sdružení pro obnovu Dobrše. S ním nyní na toto téma konkrétněji.

Jak se vlastně dospělo k nápadu vybudovat nad Dobrší rozhlednu?

Jde o místo výjimečné svou polohou, blízkostí ke komunikaci a rozhledy. V tomto místě stával za druhé světové války malý dřevěný vyhlídkový objekt spojený s trigonometrickým bodem. Nejen mě, ale i několik dalších lidí, kteří se víceméně náhodou na tomto místě ocitli, zaujala atmosféra tohoto místa a pronesli nezávisle věty o tom, že rozhledna by tam mohla být. Já osobně jsem tento pocit nosil již od dětství. Ten sen ale dřímal roky a probouzel se sem tam v myšlenkách jen při návštěvě, abych na něj v návalu každodenních povinností a koloběhu zase zapomněl. Samozřejmě moje profese architekta je takovému tématu blízká. Při návštěvě a seznámením se s místem nad Dobrší a povídáním o něm jsem byl trochu postrčen kolegyní Květou Čulejovou. Prý jestli by nestálo za to přetavit sen v kroky, které by mohly vést k diskusi o možné realizaci rozhledny. Rozhlednu jsme poprvé veřejně představili při druhém setkání rodáků a přátel Dobrše letos v srpnu. Záměr se setkal s pozitivní ohlasem, hned první den jsem sehnali přes 100 podpisů na podporu její výstavby, další přibývají na facebooku. Samozřejmě důležitou podmínkou bylo, aby souhlas dal majitel pozemku pan Rejšek. Ten záměr uvítal a podpořil. Postupně se k architektonickému tandemu připojili na základě vlastní iniciativy a zájmu o věc Josef Pecka a Jiří Zemánek, kteří mají zkušenosti s projekty poutních a turistických tras.

Kolik by rozhledna stála a proč dostala pracovní název Rosinanta? Celý rozhovor v aktuálním vydání Týdeníku Strakonicko.

Jarka Krejčová