Disciplinární statistiky potvrzují, že rozhodčí rozhodně nezahálí. V soutěžích řízených Jihočeským krajským fotbalovým svazem padlo v dosavadním průběhu sezony celkem 227 červených karet. V drtivé většině případů mířily za hráči, konkrétně ve 210 situacích, zatímco funkcionáři byli vyloučeni sedmnáctkrát. Ještě výmluvnější je ale jiný údaj. Už během podzimní části sezony došlo ve 102 případech k vyloučení po druhé žluté kartě, tedy k situaci, která bývá spíš výsledkem nahromaděných drobných přestupků než úmyslné tvrdosti.

Právě tato forma vyloučení stojí v centru systému, který není v českém fotbale automatický. Jihočeské soutěže totiž nabízejí klubům možnost, jak se s trestem vypořádat jinak než automatickou stopkou. Vyloučení po dvou žlutých kartách zde nemusí nutně znamenat absenci v dalším utkání. Oddíl se může rozhodnout pro finanční řešení přestupku, které hráči umožní pokračovat bez přerušení. Výše poplatku je odstupňována podle soutěže a právě tyto platby se v aktuálním období nasčítaly na částku 75 tisíc korun, která putovala do svazové pokladny. Číslo samo o sobě ukazuje, že kluby tuto možnost nepovažují za okrajovou. Naopak, v situacích, kdy by hráčova absence mohla výrazně zasáhnout do sestavy, se finanční varianta stává pragmatickým řešením.

Jak to funguje?

Princip vykoupení je přitom poměrně jednoduchý. Pokud je hráč vyloučen po druhé žluté kartě a jeho oddíl včas požádá o projednání přestupku touto cestou, disciplinární komise považuje případ za uzavřený. Hráč tak může bez dalších omezení nastoupit do následujícího soutěžního utkání. Systém má ale jasně nastavené mantinely. U jednoho hráče je možné tuto možnost využít maximálně dvakrát během soutěžního ročníku, vždy jednou v podzimní a jednou v jarní části. Jakmile je limit vyčerpán, následuje standardní disciplinární trest podle sazebníku. Podstatné je také to, že tato varianta se týká pouze čistého vyloučení po dvou žlutých kartách. Jakýkoli následný nesportovní projev, protesty či urážky rozhodčích znamenají konec možnosti vykoupení a automatický přechod ke klasickému disciplinárnímu řízení.

Možnost vykoupení z trestu po druhé žluté kartě je přitom originálem Jihočeského kraje. V celostátním měřítko tento systém řešení nenajdeme, konkrétní pravidla upravují krajské řídící komise. Přináší to kompromis mezi trestem a sportovní realitou, kdy klub zaplatí, hráč zůstává k dispozici a soutěže nejsou zbytečně ochuzeny o fotbalisty kvůli méně závažným přestupkům. Letošní čísla navíc ukazují, že tento systém není jen teoretickou možností, ale plně funkční součástí jihočeského fotbalu – sportovně i finančně.

Kolik to stojí?

Možnost vykoupení je spojena s jasně daným poplatkem podle soutěže. Nejvyšší cena za vykoupení z trestu je zcela logicky v nejvyšší krajské soutěži. Proto má 5. liga nastavenou laťku na sumě 2000 korun, v 6. lize se bavíme o částce 1500 korun a nejnižší poplatek figuruje v 7. lize, kdy se hříšníci mohou vyplatit za 1000 Kč.

Mezi fanoušky i širší fotbalovou veřejností se ale názory na možnost vykoupení výrazně rozcházejí. Pro jedny jde o praktický nástroj, který chrání soutěže před zbytečnými absencemi, pro jiné je to nebezpečný precedens, jenž umožňuje „zaplatit si“ chybu na hřišti. Diskuse o spravedlnosti a smyslu tohoto systému tak neutichá. Jedno je však jisté, peníze vybrané za vykoupení nemusí končit jen jako anonymní položka v rozpočtu. Pokud budou využity smysluplně, ať už na rozvoj mládežnického fotbalu, podporu rozhodčích nebo zlepšení organizace soutěží, mohou se z kontroverzního opatření stát prostředky, které se do jihočeského fotbalu vrátí v užitečné podobě.