Park se rozprostírá pod městem Nové Hrady nedaleko Třeboně, které také určitě stojí za návštěvu. Pokud byste zavítali nejdříve sem, vybavte se v místním informačním centru brožurou s přehlednými informacemi a mapou stezky.

My jsme nejdříve zajeli do údolí a mohli si vybrat jedno ze tří parkovišť, všechny byly v 9 hodin v sobotu volné, takže jsme si i procházku po parku užili téměř úplně sami. Drželi jsme se značek naučné stezky a prošli jsme ji opravdu důkladně. Po třech hodinách jsme měli v nohou 8 km a vrátili jsme se na parkoviště, které bylo touto dobou už úplně plné.

Zaniklé stavby
Děti (5 a 9 let) byly z procházky nadšené. A to i přesto, že se v parku nedochovala většina věcí, které ho zdobily v době, kdy se v něm procházelo panstvo a prostým lidem byl vstup zakázán. Hrabě Buquoy předělal obyčejné údolí řeky Stropnice na přírodní park v polovině 18. století. Splnil tím přání své manželky Terezie, v jejíž režii tenkrát probíhaly všechny realizace.

Dnes je to ovšem úplně jiné místo. Záplavy květin, zámečky a letohrádky, vyhlídky a altánky už v současné podobě v parku nenajdete. Většina zahrad i staveb zanikla beze stopy.

Do parku vejdete zachovalou vstupní branou a hned vidíte, že mu romanticky dominují bíle natřené lavičky a dřevěné můstky. Po cestě dojdete k Hamerskému mlýnu a k Lázničkám. Obě budovy dnes slouží k pohoštění a ubytování.

Od Lázniček pokračuje stezka k další atrakci parku, k ruině tzv. Modrého domku. Dříve to býval malý zámeček, sezónní sídlo hraběnky Terezie. Podsklepená budova měla šindelovou střechu, později natřenou modrou barvou. Odkud název Modrý dům. V roce 1936 ho poničila povodeň a od té doby chátrá. Jak místo vypadlo dříve ukazuje jeden z informačních panelů, které budete cestou potkávat a míjet.

Umělý vodopád
Od zříceniny Modrého domku vás povede úzká pěšina k jednomu z nejhezčích míst v Terčině údolí, k umělému vodopádu, který je napájen náhonem z říčky Stropnice. Je 13 metrů vysoký a v teplých dnech je u něho ideální místo na odpočinek a piknik. Bohužel se nedochovaly romantické stavby z okolí vodopádu, vyhlídky ani mosty nad vodopádem.

Od vodopádu pak stezka pokračuje hlubokým skalnatým kaňonem a vede až na konec areálu, kde leží pozdně gotická tvrz Cuknštejn. Ten patří k našim nejlépe dochovaným středověkým tvrzím. Natáčela se tady například pohádka Královský slib. Dnes je v soukromém vlastnictví a není volně přístupný.

Od Cuknštejnu se nyní budete zase vracet zpět směrem k parkovišti. Ovšem ne stejnou cestou, stezka je vedena tak, abyste se nemuseli po jedné a té samé cestě i vracet.

Půjdete například kolem 500 let starého dubu. Vysoký je 25 m, obvod kmene měří cca 7 m. Dub je častým cílem návštěv turistů i svatebčanů, kteří pod ním polibky zpevňují své svatební sliby.

Odtud vede stezka nahoru, do kopce, až ke krásnému rozlehlému Gabrielinu rybníku a ke Švýcarské chatě. Ta je poslední zajímavostí na trase.

Na skok do města Nové Hrady

Areál je celoročně volně přístupný. A stezka se dá i různě zkrátit. Občerstvit se můžete v Hamerském mlýnu nebo v Lázničkách. My ovšem vyšli v 9 hodin ráno, kdy ještě nebylo otevřeno. A pokud projdete stezku tak, jak je značena, nebudete se kolem nich ani vracet. Takže doporučujeme svačinu s sebou.

Máte ještě sílu a chuť na další poznávání? Vydejte se do Nových Hradů, a to klidně pěšky. Protože z parkoviště v údolí je to opravu nedaleko (i když do kopce). Za návštěvu stojí určitě místní hrad a kovárna, zámek a jeho park a v neposlední řadě Buquoyská hrobka na hřbitově.

Jaké jihočeské místo stojí za návštěvu podle vás? Dejte nám tip, kam bychom se mohli vypravit na výlet! Pište na novotna@jihocesketydeniky.cz.