VÝLETY: Z Pohoří na Šumavě podél hranice na nejvyšší bod Novohradských hor
Pohoří na Šumavě je jedno z těch míst, kam se nejede náhodou. Silnice sem vede cíleně – a taky tu končí. Není to obec, kterou byste projížděli cestou jinam. Když sem přijedete, jste tu prostě proto, že chcete být právě tady. A já tohle místo měla už dlouho na seznamu.
Na výlet jsme vyrazili s dětmi a předpověď slibovala zataženo. Nakonec se ale většinu dne ukazovalo slunce. Do Pohoří jsme dorazili kolem jedenácté hodiny a malé místní parkoviště už bylo plné. Zaparkovali jsme proto u místní dominanty – torza kostela Panny Marie Dobré rady.
Právě kostel je dnes nejvýraznější připomínkou někdejší obce. Pohoří na Šumavě bývalo živou vesnicí, která po druhé světové válce zanikla. Domy zmizely, ale kostel zůstal. Dnes stojí uprostřed otevřené krajiny jen jeho kamenné zdi a připomíná historii místa, kde kdysi žili lidé.
K pramenu Lužnice a na hraniční přechod
Od kostela vyrážíme po zelené turistické značce směrem k hranici. Čeká nás zhruba třináctikilometrový okruh na Kamenec, nejvyšší vrchol Novohradských hor na české straně. Trasa vede většinou lesem a lemuje hraniční pás. Jdete dlouhý úseky přímo podél česko-rakouské hranice – orientovat se dá jednoduše podle řady hraničních kamenů, které lemují cestu.
Krátká odbočka po cestě ještě před hranicí vede k Českému prameni Lužnice. Ve skutečnosti ale nejde o skutečný pramen řeky. Pravý pramen Lužnice se nachází na rakouské straně Novohradských hor několik kilometrů odsud. Místo u hranice je tak spíš symbolickou připomínkou řeky, která pak protéká velkou částí jižních Čech.
Studánky s pitnou vodou i malované kamínky
Po cestě nečekejte žádné restaurace ani stánky. Vlastně ani v samotném Pohoří není kde se najíst, takže je dobré přibalit opravdu pořádnou svačinu. Cestou narazíte jen na dvě studánky s pitnou vodou – jinak nic než les a klid Novohradských hor. V některých stinných úsecích jsme navíc ještě potkávali zbytky sněhu.
Jedním ze zajímavých bodů na trase je Trojmezí, kde se historicky setkávaly hranice tří zemí – Čech, Rakouska a Bavorska. Dnes to připomínají hraniční kameny v místě, kde se kdysi tyto hranice potkávaly.
Další drobnou radost přinesla cesta hlavně dětem. Po celé trase jsme totiž opakovaně naráželi na malované kamínky – schované u stromů, položené na pařezech nebo u cesty. Děti tak měly pořád co objevovat.
Bez lidí i bez signálu
Cílem výletu je Kamenec (1072 m), nejvyšší vrchol Novohradských hor na české straně. Nečekejte ale žádnou rozhlednu ani turistické zázemí. Jsou to kameny, ohniště a turistické značky na stromě.
Celý okruh měří přibližně 13 kilometrů. Je to výlet pro ty, kteří hledají klidnou trasu přírodou bez davů turistů. A také pro ty, kterým nevadí, že po cestě nepotkají restauraci – a místy ani mobilní signál.

Diskuse k článku