Muž z pelhřimovské radnice získal po sečtení 98 procent okrsků přes 30 procent hlasů. Jindřichohradecký starosta skončil na druhém místě s více než 27 procenty. Senátorské křeslo neobhájil Jaroslav Chalupský, přestože získal přes 24 procent hlasů. Na dalších příčkách se seřadili Karolína Kubisková (Výzva, 9 procent), Lucie Pavlů Řádová (SPD, 6 procent) a Pavel Hodáč (KSČM, 3 procenta). Volební účast dosáhla 46 procent.

Loučení dosavadního senátora

V první senátním kole se tu odehrál velice vyrovnaný souboj trojice uchazečů. Nakonec znamenal vyřazení pro dosavadního senátora Jaroslava Chalupského. Končí politik, kterému se v roce 2020 v barvách strany Svobodní podařilo v přímém souboji ukončit po 24 letech senátorskou neporazitelnost sociálního demokrata Milana Štěcha. Letos vsadil na jedinou kartu. Doposud totiž působil v Jindřichově Hradci i jako městský zastupitel, avšak hnutí Hradec srdcem a rozumem letos kandidaturu odpískalo, a Chalupský se proto soustředil výhradně na intenzivní senátní kampaň. Podle svých slov po regionu najezdil v posledních letech 140 tisíc kilometrů a za posledních pět měsíců pěšky nachodil stovky kilometrů. Zahrnul do kampaně mimo jiné akci Náš region poroste, kdy zapojoval veřejnost v regionu do výsadby dubů. Se starostou Kozárem se kvůli tomu dostal na jaře do veřejného sporu, protože údajně zamýšlel nabídnout sazenice i prostřednictvím škol.

Oba soupeři se dobře znají

Nekonfrontační osobní vztah naopak v poslední době panoval mezi oběma postupujícími, přestože z hlediska celostátní politiky reprezentují znesvářené tábory. Michal Kozár kandiduje za hnutí ANO, člen ODS Ladislav Med zase získal kolektivní podporu většiny stran sněmovní opozice. Na Meda vsadili Starostové, TOP09 i lidovci, sami nestavěli vlastní kandidáty a pelhřimovského starostu oficiálně podpořili. „Neznamená to ale, že na všechno máme stejný názor,“ prohlásil Ladislav Med. Po prvním kole zdůraznil, že zastupuje širokou koalici a podařilo se mu oslovit voliče podporujících stran. Zvítězil i v místních volbách v Pelhřimově a oba úspěchy připisuje mimo jiné výsledkům, které se svým týmem v minulosti dosáhl: „Je to pokračování v práci, kterou jsme započali.“

Med a Kozár se osobně dobře znají řadu let, přinejmenším od roku 2020, kdy Kozár začal působit jako ředitel Nemocnice Pelhřimov a Med již stál v čele města. Podruhé těsně spolupracovali letos, kdy se Kozár, již jako starosta Jindřichova Hradce, ujal krizového managementu nemocnice. Od února do října byl jeho úkol personálně ji stabilizovat a Ladislav Med jeho misi podporoval.

Kozár, jenž zdůrazňoval důležitost pelhřimovské nemocnice i pro Jindřichohradecko, se za svou dvojroli dočkal kritiky ve své domácí politice. „Nejspíše je za tím snaha působit dobře na voliče v Jindřichově Hradci i na Pelhřimovsku,“ uvedl například opoziční zastupitel David Kinšt (Společně s Piráty). Kozár reagoval, že právě s kritikou tohoto druhu počítal.

Med i Kozár do Senátu kandidují poprvé, pelhřimovský starosta je ovšem politicky zkušenější. Původní profesí ekonom byl poprvé zvolen do zastupitelstva v roce 2006, v roce 2014 se stal místostarostou a od roku 2018 po dvě volební období město vedl. Kozár se poprvé do zastupitelstva dostal v minulých volbách a strmě zamířil rovnou do křesla starosty.

„Percentuální rozdíl z prvního kola nemusí být rozhodující, hlasy se rozdělovaly mezi šest kandidátů,“ uvedl Kozár po sečtení. „Jsem rád za každý hlas a za to, že voliči přišli. U druhého kola mohou rozhodovat i ti, kteří mého soupeře nemusí a zváží mou případnou podporu. Důležité je, aby lidé k volbám dorazili.“

Zájmy regionu na prvním místě

Oba kandidáti uspěli i ve svých domovských městech a měli by sestavovat radniční koalice. Ve vztahu k celostátní politice oba zdůrazňují význam Senátu pro život v regionech a význam zkušeností z regionů pro práci Senátu. Ladislav Med například uvedl: „Postupně jsem si uvědomil, že spoustu problémů, které na radnici řešíme každý den, má původ úplně jinde. Jako starosta vidíte jejich důsledky. Člověk nemůže sehnat lékaře. Mladá rodina řeší bydlení. Obec naráží na složité předpisy. Vy přesně víte, co by pomohlo, ale často zjistíte, že o těchto věcech se rozhoduje mimo města a obce. Řekl jsem si, že už nechci stát jen u následků. Chtěl bych být tam, kde se ta pravidla tvoří.“

Michal Kozár by rád ovlivnil například rozpočtové určení daní: „Do Senátu jsem se rozhodl kandidovat z jednoho jediného důvodu: abych pomohl právě městu, které mám ze všeho nejraději, tedy Jindřichovu Hradci. V příštím roce se totiž začne připravovat nový zákon, který rozhodne o tom, zda budeme mít my, nebo třeba Pelhřimov, více peněz, nebo zda naopak naše peníze půjdou jinam. Já v této debatě budu ze všech sil bojovat za to, aby peníze zůstaly u nás a neodcházely jinam.“

Rozhodne se za týden

Senátní okrsek 15 je poněkud atypický. Patří k regionálně největším v České republice, neboť zahrnuje celý okres Pelhřimov a k tomu část Jindřichohradecka. Nikoli však celé, například Třeboň, Lomnice nad Lužnicí, Slavonice nebo Dačice volí v jiných okrscích. Výsledkem je mírná nerovnováha obyvatelstva obou okresů co se týká potenciálních voličů. Pelhřimovsko zahrnuje přibližně 74 tisíc obyvatel, vyčleněná část Jindřichohradecka jen přibližně 63 tisíc.

V případě postupu kteréhokoli z kandidátů není sporu o jeho ukotvení na republikové politické scéně, zasednou v klubech své strany nebo hnutí. O výsledku se rozhodne za týden během druhého kola voleb, v pátek 16. a v sobotu 17. října. Při nevelkém rozdílu, jakého jsme byli svědky v kole prvním, může hrát roli, ke komu se přikloní voliči kandidátů, kteří dále nepostoupili. Efekt obvykle závisí na volební účasti.