Vycházka začala u Husova pomníku v Husově parku. Zdejší park prošel obrovskou proměnou od konce 19. století, kdy Tábor protnula železnice (Dráha císaře Františka Josefa). Z původních polí a luk postupně vznikla reprezentativní zóna. Během výkladu kolovalo mezi lidmi množství historických fotografií a plánů, na kterých si prohlíželi dřívější podobu městských parků. Dozvěděli se například, že o zřízení botanické zahrady v Táboře usiloval zahradník Karel Němec, syn slavné spisovatelky Boženy Němcové. (Toho tehdejší vedení hospodářské – dnešní zemědělské, školy povolalo do Tábora jako zahradnického odborníka a pedagoga.)

Průvodkyně přidaly zajímavosti z každodenního života. Dnešní Křižíkovo náměstí a okolní sady například od roku 1917 střežili dva hlídači městských sadů. Ti měli daná pravidla – odháněli drůbež, kontrolovali dodržování pořádku, pomáhali zahradníkům a úderem dvaadvacáté hodiny sady zamykali. Skupina se dále přesunula k Holečkovým sadům, které založil purkmistr Kašpar Walter v roce 1830. Protože tamní terén dosahuje místy až šedesátiprocentního sklonu, cesty ve strmých svazích tehdy budovali táborští vězni.

Akce přilákala spíše starší a střední generaci. V závěru lidé s průvodkyněmi diskutovali například o tom, zda se v některém z parků v minulosti pěstovala vinná réva. O vinicích v těchto místech není mnoho známo.

Víc zajímavostí z této vycházky na téma táborských parků přinese ve středu Týdeník Táborsko.