Láme se zápas? Vypusťte na hřiště Roškota! Univerzál, jenž umí hrát v obraně i útoku, se stal jednou z hvězdiček finálového turnaje Ligy starších žáků. Pro Zliv byl esem v rukávu, jedním z rozdílových hráčů, bez kterých by zástupce Budějovicka těžko mohl pomýšlet v republikovém souboji titánů tak vysoko. Bodoval v každém zápase, proti Novému Strašecí se trefil v suchdolské skupině dokonce čtyřikrát. A když šlo na Pedagogu do tuhého a Zliv bojovala o bronz, vytáhl se proti Pardubicím s bilancí 2+3, na kterou unavenější soupeř neměl odpověď.

„Těšili jsme se tady na tenhle turnaj. Připravovali jsme se těžce a čekali, že tady bude obrovská konkurence. No, a nějak se to sešlo,“ usmíval se hráč po třídenním zápolení, kdy se mu houpala na krku bronzová medaile. Zliv větřila šanci a splnila si sen. „Měli jsme těžkou skupinu a byl velký úspěch z ní postoupit,“ připomněl Roman Roškot. Úvodní porážka s HBC Pardubice na samostatná střílení Zlivské utvrdila v přesvědčení, že mají na víc. „Bylo to vyrovnané utkání a prohráli jsme až v závěru na nájezdy,“ vysvětlil jeden z tahounů. Turnaj svedl oba celky dohromady ještě jednou, v Budějovicích, a tam už byli lepší Jihočeši. Pořád jsme ale museli makat,“ podotkl Roškot, jenž za stavu 4:2 vzal zodpovědnost na svá bedra a z individuální akce vykouzlil důležitý pátý gól. „Byl jsem za bránou a moc nevěděl, co mám s míčkem dělat. Vyběhl jsem před bránu a dal to gólmanovi mezi nohy,“ líčil.

V závěru utkání na něj při pardubické power play zívala opuštěná klec. Nezaváhal. „Jeden pardubický hráč se snažil přihrát krosovkou. Chytil jsem to a rovnou poslal na bránu,“ popisoval, jak byl u všeho důležitého. Prodal, co umí, na akci se svědomitě chystal. „Poslední dobou jsem podával konzistentní výkony a připravoval jsem se. Každý den,“ ujistil Roman Roškot, jenž v zimě změnil dres, z Písku si to namířil do Zlivi, a navíc pomáhal v extralize mladšího dorostu Pedagogu České Budějovice. „Jezdím sem už od minulého léta, jsem tu zvyklý, takže je to teď v podstatě můj hokejbalový domov,“ chválil si Roškot stánek na Branišovské. Ale ani Suchdol po zkušenostech ze základní skupiny nezavrhl, ba naopak: „Byla tam skvělá atmosféra a všechno bylo dobře zorganizovaný,“ ocenil mladík práci pořadatelů.

S žáky se loučí medailí

Na jihu Čech dokázal využít jak výhody známého prostředí, tak svých fyzických parametrů. Není náhoda že urostlí hráči Zlivi dostali od kouče Trávníčka klíčové role a nejvíc prostoru na hřišti. Za důvěru se odvděčili. „Hodně si míček pokrývám, v souboji u mantinelu je to výhodný,“ přiznává Roškot, že se centimetry a kilogramy hodí. Hokejbal přináší v této věkové kategorii i zajímavou konfrontaci s děvčaty a každý hráč přistupuje k soubojům po svém. „Já na holky beru ohledy. Ale holky hrají hokejbal fakt hodně tvrdě. Je vidět, že hodně kluků se tu bojí hrát proti holkám. Bojí se, že spadnou a bude se pískat faul,“ zaznamenal Roman Roškot.

Mladík s reprezentačními ambicemi zařadil medaili v osobní sbírce na druhé místo. „Největšího úspěchu jsem dosáhl v této sezoně s krajským výběrem U15. Dostali jsme se do finále, kde jsme prohráli s Pardubickým krajem,“ vážil obě medaile Roman Roškot a nijak ho nemrzelo, že individuální trofej připadla po rozhodujícím utkání spoluhráči. Nejužitečnějším hráčem týmu vyhlásili asistenta kapitána, šikovného Adama Rothschedla. „Vůbec mi to nevadí! Pro mne bylo hlavní, abychom urvali třetí místo! Do toho zápasu jsme šli všichni jako jeden tým, abychom ho vyhráli,“ zdůraznil sympaticky kanonýr, jenž v pěti zápasech vydláždil cestu za bronzem celkem šestnácti body.