Při příchodu do dílny přivítala návštěvníky Radka Štorkánová. Vyprávěla, jak práce v čalounictví probíhá, jaké materiály používají a co všechno jejich řemeslo obnáší. Lidé si mohli látky osahat, prohlédnout si nářadí i šicí stroje včetně obnitkovače. Součástí prohlídky byl také workshop, do kterého se mohl kdokoliv zapojit. Pod vedením Radky Štorkánové a Václava Procházky si účastníci vyráběli polštář nebo potahovaný knoflík. Pro děti připravili výrobu závěsných dekorací, konkrétně tématických strašidel.

„Ukazujeme lidem, jak pracujeme, a jaké materiály používáme. Přečalouňujeme nábytek, který už lidé mají, nebo vyrábíme polštáře a taburety na zakázku, většinou ale spíš renovujeme. Pokud jde o menší věci, nemáme problém je vyrobit,“ popsala Radka Štorkánová.

Návštěvníkům přiblížila i různé druhy čalounění – od tradičního s africkou trávou, vyvázanými pružinami, jutou a vatou až po moderní postupy s molitanem nebo pryžo-kokosovými deskami. Zájemci si mohli osahat různé druhy molitanu a porovnat jejich tuhost.

Kolik nové čalounění stojí?

Podle Radky Štorkánové se cena práce odvíjí od náročnosti zakázky. „Když někdo zavolá, že chce přečalounit křeslo, a zajímá ho cena, říkáme, že se pohybujeme v rozmezí pěti až pětadvaceti tisíc korun. Záleží, o jaké křeslo jde. Pokud je z molitanu, jsme pod pěti tisíci, ale historická replika se šňůrami, knoflíky a trávou může stát i pětadvacet tisíc a víc,“ vysvětlila. Po výplni si zákazníci vybírají látky, které čalouníci odebírají od nábytkových dodavatelů nebo od firmy Kolovrat z Chýnova. Ta vyrábí i historické motivy pro repliky nábytku, například pro typická křesla Halabala C.

Radka Štorkánová provedla návštěvníky dílnou a představila nářadí, se kterým pracují – sponkovačku, lis na potahované knoflíky i šicí stroje. Jeden má klasický rovný steh, druhý, takzvaný overlock, začistí okraje a zároveň zastřihne přebytečnou látku. Na počítači si návštěvníci mohli prohlédnout prezentaci výrobků, které spolu s Václavem Procházkou už vytvořili.

„O akci Dny otevřených ateliérů vím už delší dobu. Loni jsem si říkala, že bychom dílnu mohli otevřít veřejnosti. Jsme rádi, že se o nás lidé dozví a zjistí, že tady vůbec jsme. Díky tomu i my víme, kde kdo pracuje, protože na stránkách Dnů otevřených ateliérů je možné najít i další firmy. Hlavně jsme lidem chtěli představit, co tu reálně děláme, že to není jen o výměně potahů, ale i o výplni,“ doplnila Radka Štorkánová.

Do čalounictví během sobotního dopoledne dorazilo přibližně dvanáct lidí. Mezi nimi byla i Helena Staňková s dcerou Martinou, které si přišly vyzkoušet práci s látkou. „Zajímalo nás, jak se to dělá, a moc se nám líbí, že se provozovatelé do akce zapojili a umožnili nám nahlédnout do zázemí. Vyrobily jsme si knoflíky a zároveň pracuji na podsedáku na starou tonetku. Je reverzní – z jedné strany beránkový a z druhé látkový. Knoflíky jsme udělaly tak, aby odpovídaly opačné straně,“ popsala Helena Staňková.