Jen na Táborsku je v současné době v provozu šest rozhleden – Hýlačka a Babina u Tábora, Svákov u Soběslavi, Radětice, Kovářka u Moravče a Čermákův vrch u Krátošic. K podobným turistickým lákadlům patří například vyhlídky Guta-Jarkovského a Náprstkova v Bechyni či Pásovského u Sudoměřic u Bechyně. A nesmíme zapomenout také na vyhledávané věže hradů, jako je Kotnov, Šelmberk či Choustník. Boom rozhleden by na Táborsku mohly v brzké době posílit další tři.

Senožaty

Ještě letos chtěl otevřít novou rozhlednu z bývalého nepoužívaného vodojemu z roku 1926 u Senožat nedaleko Bechyně majitel stavební firmy z Haškovcovy Lhoty Josef Matyásek. Vodojem je ovšem i s pozemky v majetku Vodárenského sdružení Bechyňsko, tedy šesti okolních obcí, a v tom je problém. „Předběžně mám souhlas ke koupi od všech starostů včetně největšího akcionáře Bechyně. Jenomže to musí schválit zastupitelstva, a ta většinou vzhledem ke koronavirové epidemii dosud nejednala,“ objasňuje situaci Matyásek. Předpokládá, že snad do léta zastupitelstva obcí jeho návrh schválí. „Všechno se přibrzdilo, věřím, že do léta potřebné papíry mít budu. Jenomže se posunou i stavební práce, takže rozhledna se otevře návštěvníkům nejspíš až v příštím roce,“ dodává Josef Matyásek. Rekonstrukci krásné prvorepublikové stavby vodojemu a zařízení rozhledny chce financovat z vlastních zdrojů.

Borkovická blata

Přípravné stavební práce pro více než dvacet metrů vysokou rozhlednu na okraji zdejší naučné stezky, jejímž investorem je Jihočeský kraj, měly začít už letos koncem roku. Patrně ale nezačnou. „Běží sice dokončování projektové dokumentace a na spadnutí je stavební povolení, přesto zřejmě k výstavbě nedojde,“ konstatoval vedoucí oddělení jihočeského odboru životního prostředí Milan Vlášek. „V současné době jsou nutná vzhledem k výpadkům rozpočtu úsporná opatření a výstavba rozhledny se zřejmě dostane mezi zbytné investice. Ale až se ekonomická situace stabilizuje, určitě na blatech stát bude,“ věří Vlášek. Projekt na poněkud atypickou rozhlednu připravuje liberecká architektonická kancelář a již loni vzbudil diskusi zejména její povrch. Měl by být lesklý a měnit barvu podle změn v okolní přírodě a nebe. Návštěvníci by v budoucnu měli z rozhledny za asi pět milionů korun vidět nejen celá Borkovická blata, ale také okolí.

Klokoty

Významným projektem k letošnímu osmistému výročí založení Klokot, dnešní příměstské části Tábora, je výstavba dřevěné rozhledny na vrchu Chlum. Osadní výbor příměstské části plánuje, že rozhledna by zatraktivnila turistickou trasu, která vede z Klokot na Harrachovku a stala by se součástí naučné stezky Klokoty. Navázala by na stávající rozhledny Babina a Hýlačka. Společně by vytvořily trojúhelník, propojený turistickými trasami. Novou rozhlednu vítá také turistická oblast Toulava. „Máme hotový projekt, místo na městském pozemku a čekáme na peníze. Podali jsme žádost do participativní části rozpočtu Tábora a má se rozhodovat do 5. června. Věřím, že město tuto turisticky zajímavou aktivitu podpoří,“ doufá předseda zdejšího osadního výboru Jiří Lešek. Dřevěná rozhledna by měla být do 9,9 metru vysoká, aby se dostala nad koruny stromů a rozpočet by se měl vejít do půlmilionu.

Od historie k dnešku

Na konci 90. let byl rozhlednový boom postupně směrován do míst, kam se rozhledny nedostaly ani ve zlaté éře rozhleden koncem 19. století. Z nových staveb převažují dřevěné rozhledny pro nízkou finanční náročnost, ale přetrvává zápor, který poznali předkové už v 19. století. Stále je nutná náročná údržba a existují obavy, že malé obce nebudou údržbu zvládat. V minulém a předminulém století byly hlavním problémem finance. Dnes jsou problémy trochu jiné. Kromě peněz jsou faktorem, který většinou nejde překonat, orgány ochrany přírody. Ty totiž velice často a sveřepě brání veškerým stavbám rozhleden. Existují případy, kdy stavbu povolí, ovšem s malým detailem – nesmí stát na vrcholu kopce z důvodu narušení vzhledu krajiny. Logicky vzato, kde jinde by měla rozhledna věrná svému názvu stát?