Připravuje se další řada akcí, které tomu společně s donátory mají pomoci. Klášter se po osmdesáti letech chátrání a restitučních řízení opět rozrůstá a vzkvétá. Rozhodně stojí za to jej navštívit. Jednou z prvních akcí na podporu kláštera byl adventní koncert Marcely Melkové, Varhana Orchestroviče Bauera a Felixe Slováčka, který tu v sobotu 29. listopadu slavnostně představil své historicky první vánoční album.

Klášter hospodaří

Historicky patřily klášteru také rybníky, pozemky i pivovar, který mají cisterciáci v plánu obnovit. „Záměrem mnichů bylo, aby byli soběstační a nemuseli z kláštera vůbec vycházet. Lidé by je považovali za svaté nebo za blázny. Ani jedno ale nejsou,“ prozradil s úsměvem převor Justin Jan Berka. „Většinu prací však mniši obstarávali sami,“ dodal. Od roku 2018 tedy vyrábějí svůj klášterní mošt, džemy, delikatesy z dýně, pečená jablka, švestky a hrušky nebo medovinu a med, protože včelaří. Produkty je možné koupit přímo v klášterní prodejně nebo na tematických trzích v okolí.

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě založil roku 1259 zemský maršálek Petr Vok jako rodovou nekropoli. Stal se významným duchovním i hospodářským centrem jižních Čech, přičemž jeho knihovna a umělecké poklady patří k nejcennějším v zemi. V roce 1941 byl klášter zrušen nacisty, mniši byli posláni do koncentračních nebo pracovních táborů, konvent sloužil jako kasárna SS. Hitler zde shromažďoval poklady zabavené Židům a v Linci měl v úmyslu vybudovat muzeum vymizelé rasy. V roce 1945 se přeživší mniši vrátili, ale ti německy mluvící byli odsunuti do Německa.
Po válce roku 1950 klášter opět zlikvidoval komunistický režim, všech 71 mnichů muselo komplex opustit. Areál dlouhá léta chátral, sídlili tam vojáci nebo státní statky a ve zpovědní kapli ze 14. století byly uskladněné brambory. Nyní je zrestaurovaná do secesní podoby z 19. století, je tam k vidění vzácný oltář a kolekce madon od Vyšebrodského mistra.

Modli se a pracuj

V roce 1990 předal prezident Václav Havel klášter zpět cisterciáckému řádu. První dva mniši, kteří se po revoluci do kláštera vrátili, začali pracovat na jeho obnově.
Dnes je vyšebrodský klášter jediným fungujícím mužským cisterciáckým klášterem v Česku a prochází rozsáhlou obnovou. Podle řádového hesla Ora et labora, tedy modli se a pracuj, žije v konventu třináct mnichů podle harmonie řehole svatého Benedikta, nejstarším je 68letý představený kláštera převor Justin Jan Berka.

V letním období lze navštívit expozici ve sklepení. Ta je věnována průzkumu rožmberské hrobky, která se nachází pod kostelem. Na přání posledního Rožmberka Petra Voka byla hrobka 400 let zazděná, v roce 2011 bylo podzemí nedestruktivní sondou prozkoumáno. Po katedrále sv. Víta v Praze je vyšebrodský klášter druhým největším pohřebištěm jednoho vládnoucího rodu.
Na podlaze se nacházejí náhrobní kameny opatů a mnichů, po kterých se podle historických pramenů má chodit, protože prý byli služebníci nehodní. Není to prý projev neúcty.

Unikátní oltář mění vzhled čtyřikrát

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a jeho velkolepý oltář z roku 1623 byl zrekonstruován a je unikátní tím, že se čtyřikrát v roce mění jeho obraz podle liturgických období. Před Vánocemi tak mohou návštěvníci vidět obraz Narození Krista a Klanění tří králů, po svátcích bude oltář zdobit postní obraz Ukřižování Krista, na velikonoční noc pak Zmrtvýchvstalý Kristus. Celý chrám představuje nejzachovalejší a největší gotické jádro v Čechách. V klášteře přebýval i Bedřich Smetana a traduje se, že část symfonické básně Vltava zkomponoval právě tam. V historické knihovně jsou uloženy vzácné svazky. A jsou tu i speciální skryté dveře.

Závišův kříž

Vyšebrodský zlatý relikviář je jedním z nejvýznamnějších středověkých relikviářů v Evropě, svou hodnotou srovnatelný s korunovačními klenoty. Patří k nejpřednějším skvostům středověkého zlatnického umění. V nitru Závišova kříže je podle tradice uchováván ostatek dřeva Svatého Kříže, na němž zemřel Ježíš Kristus. Podle tradice jej klášteru daroval Záviš z Falkenštejna, aby zdůraznil význam rodového kláštera Vítkovců. Závišův kříž vystaven v Rožmberské oratoři vyšebrodského kláštera a patří k nejvzácnějším památkám svého druhu na světě. Návštěvníkům je zpřístupněn jen omezeně.

Foto Marek Neumann