Starosta Hanzlíček řekl, že není v silách města zrekonstruovat areál, který dvacet let chátral. I s pozemky, která v něm patří městu, se rozkládá na ploše 18 hektarů. „Byli bychom rádi, aby tam znovu vzniklo zdravotnické zařízení a sloužilo lidem. K tomu ale budeme muset najít partnera nebo možná dva. Předpokládáme vznik akciové společnosti, kde se staneme jedním z akcionářů tím, že tam získaný majetek vložíme a budeme tak mít nadále na osud areálu vliv,“ naznačil záměr starosta.

Zmínil také, že peníze nejsou takový problém, ty ve světě jsou, ale investoři hledají zajímavé příležitosti, do kterých by je vložili. Proto se město rozhodlo nejprve vyhlásit soutěž na vytvoření ideově architektonické studie. „Chceme oslovit domácí i zahraniční architekty, třeba i vysoké školy, aby přišli s nápady, jak areál využít. Až vybereme zajímavou ideu, oslovíme s ní investory,“ popsal starosta plán. Velmi hrubý odhad rekonstrukce areálu vidí starosta na 500 až 600 milionů korun. „Nyní probíhá monitoring nemovitostí, oslovujeme projektanty a firmy, které nám pomohou s hledáním vhodných dotačních titulů,“ řekl.

Třeba lázeňství…

Vedení města by se líbilo lázeňství, které by stavělo na někdejší tradici plicní léčebny, která kombinovala medicínské postupy s vlivem zdejšího přírodního prostředí. „Zájemci se dřív na kraj obraceli, chtěli ale všechno zbourat a budovat tu třeba kasíno. To nechceme připustit,“ dodal starosta. Město má představu o kombinaci zdravotnictví, lázeňství a bydlení, na které chce zrekonstruovat obytné domy v areálu. Těch se tu nachází pět, třináct bytů v nich je stále obsazeno, a dále osm pavilonů bývalé léčebny a různé objekty technického zázemí. Vše je dnes zarostlé náletovými dřevinami a zpustlé. Zaznělo, že od budějovické nemocnice si areál půjčovala pro svá cvičení policie a armáda. Město v tom pokračoval nechce.

Na setkání s novináři přišla i bývalá hlavní sestra léčebny Eliška Syrovátková, která v zařízení pracovala 40 let. Do léčebny ji přeložili z českokrumlovské nemocnice v roce 1965, ve Vyšším Brodě nakonec zakotvila, založila tu rodinu a v areálu pracovala i v době, když už tam léčebna skončila, plicní bylo přeloženo do Českých Budějovic a zde fungovala léčebna dlouhodobě nemocných.

Plicní léčebna Hrudkov měla zvuk

V Hrudkově se léčila tuberkulóza, byly tu i vyhlášené sluneční lehárny, kde nemocní pravidelně dýchali čerstvý vzduch. Zaměřovali se tu i na léčbu astmatu, bronchitidy, doléčování po karcinomu plic. „Hodně sem přijížděli na rehabilitační pobyty dělníci ze severních částí republiky,“ zavzpomínala Eliška Syrovátková, která dodnes organizuje setkání bývalých zaměstnanců.

Debatovalo se i o tom, nakolik jsou pravdivé zvěsti o zdejším léčivém vzduchu. „Léčilo se tu klasickým medicínskými postupy, ale zdravé prostředí určitě hrálo svou roli,“ soudí bývalá hlavní sestra. Koneckonců i do sousedního Tyrolského dvora, který patří cisterciáckému řádu, kdysi posílali mnichy s plicními problémy. Starosta Hanzlíček zmínil, že současný převor cisterciáckého kláštera je ochoten Tyrolský dvůr poskytnout třeba za korunu, aby se stal součástí lázeňské koncepce. „Na to existuje i výzkum, že zdejší vzduch je velmi silně nasycený balzamickými silicemi,“ zmínil v debatě o výjimečném ovzduší místostarosta Marek. Právě on v léčebně téměř vyrůstal. Místostarostova maminka tu pracovala jako vedoucí jídelny a v areálu byla i mateřská školka pro děti zaměstnanců, kam Jaroslav Marek chodil. Zaměstnanců tu svého času bylo na 160 a starali se až o 300 pacientů. Kromě školky tu pro ně byl i obchod v podobně kantýny. Kus historie připomíná opuštěná telefonní budka, v kancelářích zapomenutý psací stroj nebo staré telefony.

Co bude dál

V následujících týdnech dojde podle vedení města k odstranění náletových dřevin, seči přerostlé trávy a zahájení přípravných prací na revitalizaci bytových domů. Tu plánuje Vyšší Brod zvládnout vlastními silami, stejně jako chodníky a další infrastrukturu. Chodník by měl podle vedení města i propojit Vyšší Brod s Hrudkovem, protože doposud musí chodci po silnici.

Město vyčlení techniku i pracovníka, který bude působit nejen v Hrudkově, ale i v rámci běžné údržby města. Areálem s novináři prošel i bývalý dlouholetý vedoucí údržby Miloš Dvořák. „Když jsem sem občas zašel, byl jsem deprimovaný z toho, jak léčebna dopadla. Minulé zastupitelstvo s tím nic nechtělo dělat. To současné to rozhýbalo a vidím tu naději,“ řekl.

Hlavním cílem je zaměstnanost

„Bude tu hodně práce, ale nebojíme se toho, doufáme v nějaký dobrý záměr a děláme to hlavně kvůli zaměstnanosti zdejších lidí. Nechceme, aby Vyšší Brod fungoval jako ubytovna lidí pracujících v Rakousku, to chceme změnit,“ uvedl starosta Jindřich Hanzlíček.

Místostarosta Jaroslav Marek připustil: „Donedávna jsme od místních často slyšeli, proč nic neděláme pro to, aby areál léčebny nechátral. Teď když jsme se rozhodli ho převzít, zas od dalších lidí slyšíme, proč si bereme takové břemeno. My jsme odhodlaní pro bývalou léčebnu najít projekt, který bude mít užitek a smysl. I pro obyvatele Vyššího Brodu.“