O prodeji bytového fondu rozhodli vyšebrodští zastupitelé na svém zasedání v únoru tohoto roku. Pro vedení města je oživení hrudkovského areálu prioritou.„Byty jsou v panelových i bytových domech v centru města. Všechny byly postavené v 70. a 80. letech,“ uvádí místostarosta Jaroslav Marek.

Do bytů se dlouhá desetiletí neinvestovalo. „Bytové domy a byty v těchto domech jsou ve stavu, který vyžaduje kompletní rekonstrukci. Důvodem je to, že v minulosti nikdo neřešil potřebné rekonstrukce. Nájemníci na vlastní náklady byt zrekonstruovali sami, ve většině případů bez souhlasu vlastníka, ale co jiného měli dělat? Nebo se prováděli pouze nejnutnější opravy,“ podotýká místostarosta Marek.

„Na to, abychom provedli potřebnou rekonstrukci u všech nájemních bytů, kromě novostaveb a bytů po rekonstrukci, by město muselo vynaložit v součtu zhruba 150 milionů korun,“ doplňuje místostarosta s tím, že se jedná o kvalifikovaný odhad a vychází ze současných cen, které město platilo v posledních letech za podobné rekonstrukce.

Byty si může koupit výhradně stávající nájemník. V případě, že by si současný nájemník nemohl byt pořídit – například by hrál roli věk žadatele o hypoteční úvěr nebo jiné důvody, může požádat děti, popřípadě vnoučata. Současný nájemník v bytě dožije za podmínek pravidel věcného břemene.

Na základě ceny odhadu se odečtou dvě třetiny ceny. Nájemce zaplatí pouze jednu třetinu odhadní ceny nemovitosti v závislosti na velikosti bytu. Pokud nájemce bytu nemá zájem o koupi, nevadí. „V klidu může dál bydlet v městském bytě a bude dále platit nájemné,“ doplňuje místostarosta Marek.

Po rozhodnutí o prodeji bytů, schválení příslušného usnesení vyšebrodským zastupitelstvem a vyvěšení přihlašovacího formuláře se obratem začali hlásit první zájemci. Na posledním, květnovém zasedání zastupitelstva města vyhlásili a schválili zastupitelé prvních jedenáct záměrů k prodeji a další žádosti přicházejí.

Podle místostarosty Marka nemá vedení města žádnou negativní reakci. „Snažili jsme se hlavně o to, aby byla privatizace co nejvíce férová. Aby se zohlednil nejen neutěšený stav bytových jednotek, ale samozřejmě i zájmy a zklidnily pocity nájemníků, kteří tam žijí mnohdy od doby, kdy se bytové domy postavily,“ doplnil Marek.

Podle starosty Hanzlíčka předpokládá vedení města Vyšší Brod zisk zhruba 80 milionů korun. Tyto peníze ale hodlají obratem investovat do rozvoje města. Podle místostarosty má Vyšší Brod zase o kousek blíže k převzetí nedalekého areálu bývalého plicního sanatoria v Hrudkově.

Do areálu chátrající léčebny chtějí vrátit znovu život

„Intenzivně jednáme s Jihočeským krajem, pokud areál převezmeme, veřejnost budeme okamžitě informovat o našich plánech. Oprava areálu bývalé plicní léčebny je naše priorita od příchodu na radnici. Jedná se o unikátní místo, které si zaslouží oživit a vrátit mu zašlou slávu. Půjde znovu o exkluzivní adresu. Jsme připraveni jednat s odborníky na architekturu, urbanismus, jednáme samozřejmě s hejtmanem Martinem Kubou. V první fázi chceme opravit bytové domy tak, aby jejich architektonická podoba zapadala do okolního krajinného rázu,“ uvedl Marek.

Areál léčebny v Hrudkově má necelých 13 hektarů. V dobách největší slávy tam bývalo skoro 300 pacientů a 160 zaměstnanců. Vlastníkem a správcem areálu je Nemocnice České Budějovice, jejímž jediným akcionářem je Jihočeský kraj.

Léčebna tuberkulózy a dalších respiračních onemocnění fungovala v Hrudkově od 60. let minulého století. Vedle propojených pavilonů, různých dalších provozů a staveb v areálu byla školka a prodejna potravin.

V posledních letech tam léčili i pacienty interny a dlouhodobě nemocné. V roce 2005 se plicní léčebna přestěhovala do českobudějovické nemocnice, od té doby areál chátrá.

Pavel Pechoušek