Výstavu při vernisáži uvedl její kurátor a etnograf Prácheňského muzea Jan Kouba. Připomněl, že ačkoliv Písečtí Sedláčkovo jméno dobře znají, skutečný rozsah jeho práce může zůstávat trochu ve stínu. „Někdy zapomínáme, jaké poklady míváme doma. My Písečáci víme, že Sedláček tady žil, že tady má pamětní desku na domě, že tady má ulici, že spoluzakládal naše muzeum a uspořádal písecký archiv. A to je možná u většiny lidí tak všechno,“ řekl Kouba.

O významu historika podle něj vypovídá i Sedláčkova rozsáhlá kartotéka uložená v Historickém ústavu Akademie věd v Praze. Čítá přibližně 400 tisíc lístků a část z ní se podařilo pro píseckou výstavu zapůjčit. „Když jsme pro ni jeli, bylo vidět, že ta kartotéka je pro největší české historiky dneška úžasný předmět. Říkali: August Sedláček, to je přece legenda,“ popsal Kouba.

Ředitel Prácheňského muzea Ivan Náprstek vyzdvihl Sedláčkův význam přímo pro Písek a zdejší muzeum. „Pro muzeum a pro město Písek je osobnost zásadní. Je to člověk, který stál u zrodu našeho muzea v té podobě, jak ho vidíme dnes. Je to člověk, který uspořádal městský archiv, je autorem současné písecké vlajky a tak dále. V podstatě žádná jiná osobnost nemá s dějinami Písku tolik společného jako August Sedláček,“ uvedl.

Na přípravě expozice se významně podílel bývalý ředitel muzea a historik Jiří Prášek, který se Sedláčkovu životu a dílu dlouhodobě věnuje. Výstavu popsal jako mozaiku jeho života, nikoliv jako pouhé chronologické převyprávění životopisu. Návštěvníci tak uvidí množství osobních předmětů a dokumentů zapůjčených z několika institucí. Mezi exponáty nechybí například Sedláčkova hůl nebo rukavička jeho manželky Terezie.

Prášek při zahájení vysvětlil také název výstavy Nejpilnější český člověk. Podle něj rozsah Sedláčkovy pozůstalosti a celoživotní práce dodnes vyráží dech. „Kdybyste měli možnost podívat se do archivu, do pozůstalosti Augusta Sedláčka, tak byste teprve poznali, že když nazvu Augusta Sedláčka nejpilnějším českým člověkem, tak to skutečně sedí. To se prostě vůbec nedá vyslovit. To se musí zažít,“ řekl. „Byl to člověk, u kterého všichni, kdo vidí jeho dílo, zůstávají v úžasu, že něco takového vůbec bylo možné za jeden život udělat.“

August Sedláček se narodil v roce v Mladé Vožici. V Písku v roce maturoval, následně vystudoval univerzitu a působil jako středoškolský profesor. Do Písku se vrátil na penzi, která ovšem odpočinkem příliš nebyla. Uspořádal zde městský archiv a dál intenzivně pracoval. Jeho stěžejním dílem jsou patnáctisvazkové Dějiny hradů, zámků a tvrzí království českého, celkem jeho historická práce zahrnuje přes dvě stovky titulů.

Sedláček zemřel 15. ledna 1926 a pochován je společně se svou druhou manželkou Terezií na hřbitově u Nejsvětější Trojice v Písku. „Chtěl bych poděkovat píseckému muzeu, že takhle uctilo svého druhého ředitele a významného člověka Augusta Sedláčka touto výstavou,“ uzavřel Jiří Prášek.

Na výstavě spolupracovaly Památník Mladovožicka, Státní oblastní archiv v Třeboni – Státní okresní archiv Písek, Historický ústav Akademie věd České republiky a město Písek. Expozice Nejpilnější český člověk je v Malých výstavních síních Prácheňského muzea přístupná do 17. listopadu.