Obliba svatého Mikuláše, biskupa z turecké Myry, se nese po celém světě a jižní Čechy nejsou žádnou výjimkou. Je patronem zdejší diecéze a jemu zasvěcené kostely lze vidět například v Krči nebo ve Štěkni. Výstava v Prácheňském muzeu připomíná nejenom jeho, ale hlavně tradici každoročních lidových obchůzek. Návštěvníci komentované prohlídky se dozvěděli, že obchůzky nejsou výsadou pouze naší země. Jejich konání však vypadá všude trochu jinak.

Mikulášské obchůzky patří a vždy patřily v Čechách k nejrozšířenějším lidovým obyčejům vůbec. Patrně již od 13. století se jeden ze světově nejznámějších křesťanských světců i u nás připomínal různými průvody a divadelními hrami. Postupně se zformovalo náboženské a výchovné pojetí Mikuláše. Ten tak po českých městech a vesnicích po staletí chodil v biskupském oblečení a v rukou držel berlu, zkoušel z katechismu a modlení, poslušné děti obdarovával. „Když jsem byl malý, vyhlížel jsem Mikuláše z oken. Zážitek, který jsem prožil v dětství, když k nám Mikuláš s čerty přišel domů, jsem nezapomněl dodnes. Bylo to nejdříve zpytování svědomí a pak následná radost či smutek z nadílky. Místo do domácností ale dnes míří světec na náměstí, kde obvykle ukončuje show pekelných bytostí rejdících po pódiu. Už to není takové a myslím si, že je to škoda,“ poznamenal Jan Kouba.

Mikuláš se stal jedním z prvních světců, který se proslavil díky své charitativní činnosti. Legenda vypráví o rodině, která neměla na věno pro své tři dcery a chtěla je proto poslat za výdělkem na ulici. Když se o tom dozvěděl biskup Mikuláš, vhazoval otevřeným oknem do ložnice dívek tři noci za sebou peníze, jimiž jejich otec nejen splatil dluhy, ale také zbylo na věno. Na této legendě, která se dochovala ve vícero podobách, je založena tradice mikulášské nadílky. V další, poněkud již hororové legendě, se hovoří o vzkříšení třech dětí, které zlý řezník či hostinský zavraždil, uložil nasolené do sudů a udělal z nich šunku. Všechny pak po sedmi letech zachránil svatý Mikuláš, který se objevil u dveří v přestrojení za žebráka, vstoupil do řeznictví, sud neomylně nalezl, rozřezané děti pomocí modlitby zázračně oživil. Pozoruhodné přitom je, že se legenda příliš nezmiňuje o tom, co se stalo kanibalskému řezníkovi. Jindy Mikuláš zase chodil po vesnici a poslouchal přes komíny, jestli neslyší dětský pláč. Pokud ho slyšel, tajně vhodil do domu peníze.

Šestý den v prosinci se po celých Čechách konávaly vyhlášené mikulášské trhy, kde se kromě všech ostatní potřebných věcí sháněly i dárky na Vánoce. Právě na těchto trzích lidé mohli dostat i zboží jinak nedostupné a speciální. Třeba různé exotické ovoce spojené s vánočními svátky jako pomeranče, datle či fíky. Dále lidé kupovali speciální zboží cukrářské a hlavně perníkářské. Právě různé perníky jsou spojeny se svátkem svatého Mikuláše snad nejvíce. Mikuláš či čert se vytvářel pomocí formiček, šablon, tiskátek či papírových nálepek. Na trhu nechyběly drobné dřevěné či hliněné hračky a betlémy. Lidé si většinou koupili jen několik figurek, kterými doplňovali betlém, který již měli doma. Od konce 19. století pak dřevěné panáčky doplnily papírové archy s předtištěnými figurkami Svaté rodiny, pastýřů, Tří králů a dalších. Chudší lidé kupovali dětem alespoň figurky z čerstvého či sušeného ovoce, například ze sušených švestek, meruněk nebo z křížal. Z nich se tvořili Mikulášové, čerti i andělé. Patřičného vzhledu postav dosáhli lidoví tvůrci pomocí barevných papírů, špejlí nebo kousíčků látek.

Výstava v Prácheňskému muzeu toho nabízí hodně. Kromě informací o historii také různé podoby čertů, Mikuláše a andělů. Nabízí historické fotografie, několik z nich i z Písecka, například ze Zhoře u Milevska. K vidění jsou i historické dopisy, které děti psaly Mikulášovi. Nechybí ani čertovský pytel, na kterém je vidět, jak se postupem času vyvíjely čertovské masky. Vyfotit se mohou lidé u nebeského zrcadla. 

Na tři adventní soboty připravilo Prácheňské muzeum v Písku také ukázky výroby lidových tvůrců. V expozici etnografie v sobotu 7. prosince od 9 do 14 hodin tvoří Dagmar Kolingerová z Milevska. Předvádí výrobu adventních dekorací. O týden později umění podmaleb na skle ukáže Jiří Honiss z Opalic a konečně 21. prosince do Písku zavítá Julie Chadimová ze Strakonic, vyhlášená perníkářka. Jejich zboží bude i na prodej.