Pobožnost začala vyzváněním zvonu ve věži Husova sboru. Shromáždění lidé si vyslechli jednu báseň a zamyšlení od Anselma Grüna. Farářka Církve československé husitské Kamila Magdalena Lukasová přečetla žalm ze Starého zákona Ať dojdeme moudrosti srdce. Z grónské literatury přednesla o smrti stať, která pojednávala o roztavování ledu v srdcích. Mezitím lidé zpívali písně například Aby nás Pán Bůh miloval.

Na řadu přišly na kartičkách napsané vzpomínky na jednotlivé zemřelé. Mezi nimi byla i vzpomínka na Věru Galatíkovou, Jaroslava Drbohlava a Borise Rösnera. Jednotlivé vzpomínky po přečtení položila Kamila Magdalena Lukasová na krásný velký přírodní věnec umístěný pod jednoduchým křížem.

Farářka Lukasová vzpomenula také bratry faráře náboženské obce: Diviše, Janeše, Koláře, Pokorného, Vlčka, Rabišku, Kadlece, Švehlu, sestru farářku Hanu Novákovou. Vzpomenula zakládající členy náboženské obce, zpěváky a varhaníky. Připomněla oběti čarodějnických procesů, oběti válek, pogromů a holokaustů.

„Jsme součástí koloběhu života a život bez smrti neexistuje. Po zdárně dokončeném díle lze odcházet smrti vstříc silný a vzpřímený, ale je také třeba silný a vzpřímený kráčet životem. Krása je nesmírně důležitá, bez krásy se nedá žít a zvláště tváří v tvář smrti,“ citovala Kamila Magdalena Lukasová z eskymáckého eposu.

Na závěr se účastníci bohoslužby pomodlili, dostali od farářky Lukasové požehnání na cestu a opět za zvuků zvonů se rozešli do svých domovů.