Dvacet titulů mistryně České republiky v řadě – co se vám vybaví, když to číslo slyšíte?

První se mi vybaví, že jsem už asi hodně stará. Zároveň se mi tomu nechce věřit. Je to velký úspěch všech hráček, trenérů a trenérek, co se na zisku titulů podíleli.

Který z těch dvaceti titulů pro vás měl největší hodnotu nebo byl něčím výjimečný?

Všech titulů si nesmírně vážím. Ale ten první a druhý si pamatuji nejvíce. Nebylo vůbec jednoduché je získat.

Pamatujete si na svůj úplně první titul? Jaké tehdy panovaly emoce?

V roce 2005 jsme vyhrály s naším tehdejším trenérem Michalem Brožem první ligu žen poprvé. Finále se konalo v Hradci Králové. Bylo to poměrně překvapivé vítězství. Cestou do Strakonic jsme asi osm holek v dodávce nutilo Michala zastavovat na každé benzince pro šampus. Byla to euforie.

Jak se za těch dvacet let proměnilo ženské vodní pólo v Česku? A co se změnilo u vás samotné?

Bohužel se za dvacet let změnilo hodně. Hlavně úbytek hráček a týmů. Pamatuji si i sezonu, kdy nás hrálo ligu sedm týmů. Dnes je to o poznání méně. U mě se nic moc nezměnilo, jen s přibývajícími lety všechno trochu víc bolí.

Rekordní zápis do České knihy rekordů – co to pro vás znamená? A čekala jste vůbec, že se něčeho takového dočkáte?

Vůbec jsem to nečekala. Jsem na sebe pyšná. V knize jsem hned vedle Jiřiny Bohdalové.

Bezpochyby jste v týmu zažila spoustu hráček i trenérů. Jak důležitou roli pro vás hraje týmová chemie a přátelství?

To je pro mě to nejdůležitější. A myslím, že pro celý tým. Vždycky jsme si zakládaly na dobré partě i přes věkové rozdíly. Holky mě omlazují.

Co je podle vás klíčem k takové dlouhodobé dominanci a úspěchu – ať už osobnímu, nebo týmovému?

Je to kombinace výše zmíněného. S pólem získáte kamarády na celý život. Ale bez tvrdého tréninku bychom takové úspěchy neměly.

Co vás na vodním pólu stále nejvíc baví a motivuje?

Je to hlavně ta naše dobrá parta a zdravý pohyb.

Jak jste oslavily letošní jubilejní titul? Proběhla i nějaká speciální gratulace nebo překvapení?

Oslavy byly bujaré. Ještě teď cítím následky. Překvapením byl zápis do České knihy rekordů. Nejvíce mě ale překvapil výrok našeho trenéra Marka Fügnera, že s námi vydrží ještě příští sezonu.

Plánujete pokračovat dál? Uvidíme vás i u jedenadvacátého titulu?

Zatím nemám jiné plány. Takže doufám, že za rok budeme pokračovat ve zlaté éře.