Mít lva na prsou a reprezentovat naši krásnou zemi musí chtít snad každý, říká David Bernad

Jak celkově zhodnotíte nedávno skončenou extraligovou sezonu?
Pocity z toho mám hodně smíšené. Byli jsme tak blízko vysněnému finále, ale zároveň tak moc daleko. Kdykoliv jsem po našem konci viděl Třinec v televizi, všechno se mi vybavilo a vlévaly se mi slzy zpět do očí. Převládá naštvání a zklamání více než úspěšná sezona. Pro Boleslav je to určitě velký úspěch. Důkaz pro všechny, že se to tu hýbe správným směrem. Je to historický úspěch, ale i bič na nás všechny pro nadcházející ročník. Teď už si nikdo nebude dělat srandu, že BK znamená barážový klub.

Po základní části jste skončili třetí, přejít v prvním kole přes sedmé Pardubice byla povinnost. Bylo to tak jednoduché, jak hovoří výsledek série 4:0?
Povinnost? Jména Pardubic na soupisce a náš no name tým, až na pár výjimek, nenaznačovalo nic jasného. Byla to zatraceně těžká série, i když výsledek hovoří přesvědčivě, nebylo tomu tak. Jedna chyba nás mohla stát zápas, jeden zápas nás mohl stát celou sérii a celá série by pak udělala hodně hořkou tečku za dobrou základní částí.

V semifinálové sérii jste 3:4 na zápasy trápili favorizovaný Třinec, který nakonec získal titul. Co scházelo k tomu, abyste byli na jeho místě vy?
Byli jsme si naprosto rovni, papírové předpoklady šly stranou. Scházelo k tomu vyhrát rozhodující zápas v sérii, bez toho jsme dále jít nemohli. Ať už se v tom zápase stalo cokoliv, jsem hrdý na to, jak fungoval celý tým od vedení přes všechny hráče včetně juniorů až po perfektní realizační tým v čele s fyzioterapeutem Martinem Tondrem a masérem Oldřichem Kopeckým.

Určitě bylo zvláštní hrát před prázdnými tribunami. Jak jste to vnímali vy hráči?
Vnímali jsme to hrozně, děsně, útrapně, zděšeně. Hokej je sport, který děláme pro diváky a ti nikde. Bylo to dost smutné. V 52. kole jsme si připadali jako v přípravných zápasech, kdy je celozávodní škodovácká dovolená a Boleslav je „město duchů“. Přesně tak to vypadalo i na stadionu.

Jak jste byl v dosud vaší nejlepší sezoně spokojený s vlastními výkony?
Osobně jsem byl spokojený tak z osmdesáti procent, protože pořád je prostor pro zlepšení. Jelikož byla sezona úspěšná týmově, beru to tak i z osobního hlediska. Ale to, jestli byla moje nejlepší, necháme na posouzení povolanějším osobám. Jestli jsem byl týmu ku prospěchu, tak to považuji za úspěšné.

V minulé sezoně jste se jako obránce objevil v útočné formaci. Jak se to přihodilo a jak jste se v ofenzivní roli cítil?
Ze začátku jsem byl nervózní jako před prvním sexem. Pořád jsem zjišťoval, co a jak mám dělat, abych to neposral. Seběhlo se to vinou zranění, nemocí a shodou dalších okolností. Přišel za mnou trenér Pavel Patera, že by mě potřeboval vepředu. Jelikož mě to tam pořád dost táhne, tak jsem neváhal. Byla to trochu divočina. Když hrajete zápas jako útočník, ale na přesilovky a oslabení chodíte jako obránce, je to zvláštní. Ale nakonec jsem si to užíval.

Vedení klubu s vámi asi bylo spokojeno, když vám nabídlo novou smlouvu. Na jak dlouho jste nový kontrakt podepsal a jste s ním také spokojený, nebo jste čekal lepší podmínky?
Kdybych čekal na lepší podmínky, tak na ně čekám do teď. Myslím, že jsem člověk, co dokáže rozumně ohodnotit sebe a své výkony a nechce po klubu nesmyly. Jednání bylo celkem stručné a jasné. I přes to, že jsem měl nabídky z jiných klubů, zůstal jsem v Boleslavi. Znám tu město, spousty lidí a navíc od příchodu Radima Vrbaty, který je sportovním ředitelem a později sportovního manažera Václava Nedorosta mi přijde, že se to v Bolce hýbe správným směrem a dává to hlavu a patu. Snad to tak bude pokračovat a budu tohle moct říct i v dalším rozhovoru.

Postupnými, ale systematickými kroky stoupáte stále výš. Co je vaším dalším cílem, když jste se v extralize definitivně adaptoval? Reprezentace, zahraniční angažmá?
Nejsem se sebou nikdy spokojený, vždy chci víc a výš. Definitivního není nikdy nic. Dalším cílem je letní příprava na další sezonu, aby byla ještě lepší než ta minulá. A reprezentace? Nikdy bych neváhal ani vteřinu, ani kdyby mi řekli, že jim nemá kdo nosit pití. Mít lva na prsou a reprezentovat naši krásnou zemi musí mít rád každý!

Co říkáte výsledkům české osmnáctky na mistrovství světa?
Je mi kluků trochu líto, bylo to kruté, ale bohužel je vidět, že nemáme dlouhodobě konkurenceschopnost se světem, ale to je asi na delší rozbor. Měli jsme tam zastoupení kluků i z Boleslavi, se kterými jsem byl po celou dobu šampionátu v kontaktu a přál jsem jim úspěch. Bohužel se tak nestalo.

Jak podle vás dopadne reprezentační áčko na světovém šampionátu, který je ve svém začátku?
Znám tam spoustu kluků, kterým to moc přeju. Přeju si, aby do Čech dovezli po delší odmlce medaili. V přípravě se jevili skvěle, věřím, že jim to vydrží. Viděl jsem nominace některých ostatních týmů a je to zajímavé a otevřené. Věřím ve třetí místo. Za zmínku podle mě stojí to, že to vypadá, že mistrovství světa není za zásluhy jako to v minulosti v některých případech bylo, že měl hráč nějaké jméno. Přijde mi, že tentokrát je to otevřené pro všechny, a to se mi líbí. Většina kluků má stejnou možnost se do repre dostat a tak by to podle mě mělo být. Určitě se nechci nikoho konkrétního dotknout, ale tohle beru jako obrovské pozitivum.