VIDEO: Z věže kostela v Domaníně zmizela báň. Rekonstrukce památky přináší překvapení - Jižní Čechy Teď!
před 1 hodinou

VIDEO: Z věže kostela v Domaníně zmizela báň. Rekonstrukce památky přináší překvapení

VIDEO: Z věže kostela v Domaníně zmizela báň. Rekonstrukce památky přináší překvapení
VIDEO: Z věže kostela v Domaníně zmizela báň. Rekonstrukce památky přináší překvapení
VIDEO: Z věže kostela v Domaníně zmizela báň. Rekonstrukce památky přináší překvapení
VIDEO: Z věže kostela v Domaníně zmizela báň. Rekonstrukce památky přináší překvapení
VIDEO: Z věže kostela v Domaníně zmizela báň. Rekonstrukce památky přináší překvapení
VIDEO: Z věže kostela v Domaníně zmizela báň. Rekonstrukce památky přináší překvapení
VIDEO: Z věže kostela v Domaníně zmizela báň. Rekonstrukce památky přináší překvapení
Zobrazit galerii (9)
VIDEO: Z věže kostela v Domaníně zmizela báň. Rekonstrukce památky přináší překvapení

DOMANÍN – Revitalizace renesančního kostela svatého Jiljí v Domaníně je událostí nejen pro obec, které stavba patří, ale i pro odborníky v oblasti památkové péče či restaurátory. Zahrnuje například speleologický výzkum, obnovu unikátní fresky nebo rekonstrukci věže. Jeden z vrcholů projektu, sejmutí části věže, přišel na řadu ve čtvrtek 9. dubna časně ráno.


Kolosální teleskopický jeřáb se vztyčil nad koruny dubů, hladinu rybníka Svět a nakonec i vysoko nad věž kostela svatého Jiljí v Domaníně. Sejmutí vrcholu barokní věže z roku 1776 se proměnilo v atraktivní podívanou, i když jde jen o dílek z rozsáhlé revitalizace národní kulturní památky. Společnost Hanyš, která se sejmutí ujala, je specialistou na podobně náročně jeřábnické práce, podílela se na uchování řady kostelních památek. Nejde přitom jen o bezpečnost, ale také o šetrnost postupu už proto, že cílem je mimo jiné zachovat alespoň část staletého materiálu.

Co ukrývá schránka?

Když se ukázalo, že rekonstrukce kostela bude z technických důvodů nevyhnutelná, znamenalo to v první řadě množství odborných výzkumů, jako vlhkostních, mykologických, ale i vrtané sondy do podlahy a podloží. „Nad rámec plánu jsme zjistili, že v kostele je v havarijním stavu ještě krov věže napadený hnilobou i dřevokazným hmyzem,“ uvedla starostka Jaroslava Žemličková.

Původně gotický kostel dal vyvýšit a rozšířit Vilém z Rožmberka, vysvětil ho 26. července 1576 pražský arcibiskup. Věž s cibulovitou bání a lucernou byly přistavěna roku 1776 v barokním stylu.

„Věž bude kompletně sundaná jeřábem dolů, na zemi bude postavena nová konstrukce s maximálním využitím zdravých trámů, a zrekonstruovaný krov bude zase jeřábem nasazen zpět na kostel,“ nastínila záměr starostka. Po odstranění báně se ukázal původní krov věže, který pracovníci zpevnili latěmi a pečlivě připravili k transportu. Dva trámy ve špatném stavu bylo nutné odstranit už na věži a snést zvlášť.

Během sejmutí vrcholu věže se nalezla schránka s neznámým obsahem. „Nevíme, z kterého roku pochází, jistí si nejsou ani archiváři. Dohodli jsme se, že schránku otevřeme v příštím týdnu,“ uvedla Jaroslava Žemličková.

Celá revitalizace by měla být podle starostky hotová do konce léta nebo začátkem podzimu. Kostel obklopený hřbitovem turisté doposud poněkud opomíjeli, obvykle pozornost koncentrovali jen na nedalekou Schwarzenberskou hrobku, případně na hrob cestovatele Jiřího Hanzelky, který je na hřbitově pochován. „Kostel nebyl pro turisty otevřený, mohli jen nahlédnout. Je však pozoruhodný, i když doposud o tom věděli spíš jen odborníci. To by se mohlo změnit,“ uvažuje starostka Jaroslava Žemličková.

Původní pohřebiště Schwarzenbergů

Kostel svatého Jiljí má na kontě řadu různých oprav a dílčích rekonstrukcí, naposledy v roce 1992 a v roce 2000, kdy proběhla nová zádlažba. V současnosti se řešilo značné zavlhčení obvodového zdiva a jeho důsledky jako vznik vlhkostních map, plísní, odlupování omítky a především znehodnocování významných nástěnných fresek. Nejvýznamnější pochází z roku 1588 od Tobiáše Felse z Jihlavy. Práce tohoto renesančního mistra se ve venkovských kostelích nevyskytují běžně. „To může naznačovat význam mecenáše, Viléma z Rožmberka, nebo že měl kostel v 16. století vyšší než lokální význam. Nástěnná malba zpodobňuje klečícího dominátora Viléma z Rožmberka se sepjatýma rukama před křížem s jeho dvěma, též klečícími, manželkami Kateřinou Brunšvickou a Žofií Hohenzollernovou z Brandenburku,“ uvádí intertnetové stránky města.

Další historické významy souvisejí se schwarzenberskou epochou a řadu detailů objevili odborníci až v souvislosti s nynější revitalizací. „Na pokyn Národního památkového ústavu proběhly dodatečné průzkumy speleologickou firmou. Průzkumné práce po vnitřním obvodu odhalily původní podlahu kostela, která se nachází asi 30 cm pod tou stávající. Speleologové udělali do historické podlahy několik otvorů, kterými se dalo nahlédnout až do hrobových míst, ve kterých byli v letech 1784-1876 uloženi Schwarzenbergové,“ uvedla Jaroslava Žemličková. Po výstavbě Schwarzenberské hrobky byly ostatky z domanínského kostelíku přemístěny právě do nově vybudované hrobky. „V roce 2023 jsme nechávali do podlahy kostela udělat vrtané sondy a vypadalo to, že krypty jsou již zasypané. Nový průzkum však ukázal, že u některých hrobových míst je tomu naopak. Krypty pod podlahou kostela nadále zůstanou zachované ve stavu, jakém jsou – opět budou zakryty novodobou podlahou. Pouze budou napojeny na větrací systém kostela,“ nastínila starostka.

Pod přísným dohledem

Kostel sv. Jiljí se hřbitovem je nemovitou památkou na indikativním seznamu UNESCO a národní kulturní památkou. Celková cena revitalizace činí více než 7,6 milionu korun, obec Domanín získala na akci dotaci ve výši 4,5 milionu především z programu EU. Součástí projektu je i obnova západní hřbitovní zdi nebo rekonstrukce přístupových cest. „Prostor pro kreativitu zde rozhodně nebyl. Projekt jsme po celou dobu řešili se zástupkyní Národního památkového ústavu. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou národní kulturní památku, musí zůstat zachován stávající vzhled památky bez jakýchkoliv změn,“ uvedla Jaroslava Žemličková. Po dobu revitalizace se v kostele nemohou konat žádné obřady, ani smuteční. Hřbitov zůstává přístupný.

Petr Bušta
Petr Bušta

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.