Bývalý hostinec Pajedla
O objektu hostince Pajedla v dnešní Bechyňské ulici toho moc nevíme. Je zobrazen už na mapách vojenského mapování ve 2. polovině 18. století a na stabilním katastru z roku 1830. Jednalo se o zájezdní hostinec, na konci 19. století už to byl pouze letní hostinec, který byl otevřen od poloviny dubna do poloviny září. Tak hostinec fungoval v době, kdy ho vlastnila Eliška Koldová, která budovu Pajedel i s hostincem koupila někdy v osmdesátých letech 19. století.

Eliška Koldová dala Pajedlům dnešní podobu, když přízemní objekt nechala zvednout o jedno podlaží a přistavěla v roce 1905 taneční sál. Tehdy již hostinec sama neprovozovala, ale pronajímala. Žila z nájemného, jednak z hostince, jednak z bytů, které se v objektu Pajedel nacházely. Na Pajedlích se narodil 14. prosince1879 Emanuel Chalupný, významný advokát a přední český sociolog.

Stylový a citlivě opravený pavlačový dům na Pajedlech ve spodní části táborské vilové čtvrti přivítá nyní nájemce tří bytů (jeden 2+kk a dva 3+1 s terasami v zahradě a krytým parkováním) a jednoho prostoru využitelného jako kanceláře, ateliér a podobně.

Mlýn v Jordánské ulici
Bývalý mlýn u mostku přes Tismenický potok Pod Ptákem má od roku 1960 dva objekty v Jordánské ulici – č. p. 377 (mlýn) a 416 (hospodářské budovy). Mlýn nesl různé názvy: Podmlýnský mlýn, mlýn Pod Ptákem, Závišovský, Živnův a naposledy Neumanův. Krátký mlýnský náhon procházel mezi oběma stávajícími budovami. Asi v sedmdesátých letech 19. století byl přestavěn na americký umělecký válcový mlýn. Tehdy mlýn patřil Václavu Suchomelovi, který si ke svému jménu připojil i jméno mlýna Závišovský, podepisoval se jako Václav Suchomel-Záviš. Patřil k předním činovníkům táborských ochotníků. Na tomto mlýně hospodařil už jeho otec Václav Suchomel, ani jeden ze synů Václava Suchomela-Záviše už se mlynářským řemeslem neživil.

Ve mlýně se narodil sochař Václav Suchomel, ředitel hořické kamenosochařské školy. Pro Tábor vytvořil například znak Tábora na Bechyňské bráně, dívku se džbánem na Husově náměstí před nádražím, nebo meteorologický sloup dnes umístěný na Křižíkově náměstí.

Na počátku osmdesátých let 19. století Suchomel-Záviš mlýn prodal Josefu Živnovi. Ten v letech 1884–1885 mlýnu vtiskl podobu, kterou měl až do poslední rekonstrukce, která probíhala kolem roku 2020. Na počátku 20. století mlýn koupili táborští stavitelé Jan Šimůnek a Antonín Neuman, kteří zde nechali postavit pekárnu. Mlýn sami neprovozovali, pronajímali ho. Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století přestal mlýn sloužit původním účelům.

Pamětníci zde pamatují v předrevolučních letech hospodu Jordánka, nazývanou štamgasty U Buňaty. Posléze zde byla ubytovna vietnamských dělníků a po ní už jen výčep sudového vína v garáži rozpadajícího se domu. V současné době bude dům u můstu pod Holečkovými sady po rekonstrukci podle našich informací sloužit jako sídlo několika společností.