Její slova potvrzuje také krajský mluvčí jihočeské policie Jiří Matzner. „Před třemi, čtyřmi roky dopravní hlídky narazily na drogy u řidičů jen výjimečně. Teď se to stává standardem,“ konstatoval. „Také zjišťujeme nový trend. Ve větších městech přechází mládež od alkoholu ke drogám a pod jejich vlivem řídí. Na alkohol jsou při kontrole většinou negativní, ale drogy se prokáží velmi často,“ dodává Matzner. Jak uvádějí odborníci, dříve jeli v drogách mladí lidé jen rekreačně, dnes naplno.

Jaké jsou postihy
Za řízení pod vlivem návykové látky hrozí řidiči ve správním řízení pokuta v rozmezí 2 500 až 20 000 Kč, zákaz řízení v délce 6 až 12 měsíců a ztráta sedmi bodů. V případě vyššího obsahu drogy v krvi a vyšší závažnosti přestupku pak ale jde už o trestný čin. V případě trestního stíhání pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky řidiči hrozí pokuta na základě rozhodnutí soudu v rozmezí 25 – 50 000 Kč, zákaz řízení až na deset let a trest odnětí svobody až na tři roky.
„Všechny hlídky dopravní policie jsou vybaveny jak přístrojem Dräger na zjištění alkoholu, tak přístrojem Drugwipe na orientační měření přítomnosti drog. V případě pozitivního výsledku je řidič vyzván k lékařskému vyšetření a odběru biologického materiálu. Zda jde o přestupek nebo trestný čin, ukáže množství drogy v těle,“ upřesňuje táborská mluvčí Pokorná. Už v roce 2014 byla stanovena spodní hranice, pod kterou se řidič nepovažuje za ovlivněného a v podstatě tedy může usednout za volant a řídit. U THC se jedná o 2 ng/ml, u pervitinu či kokainu 25 ng/ml. Pravidelní uživatelé marihuany se však nad touto hranicí pohybují hodně dlouho poté, co vykouřili posledního jointa. Po jednorázovém vykouření cigarety marihuany se může přítomnost drogy při silniční kontrole prokázat i po deseti dnech.
Je zde ale jeden problém. Stává se, že řidič odmítne policejní hlídce test na drogy. A samozřejmě také lékařské vyšetření. Co potom? „Je to stejné jako při podezření na alkohol. Pokud odmítne testy a lékařské vyšetření, je na něj pohlíženo jako na osobu pod vlivem omamných prostředků. Jenomže nelze stanovit jejich výši v krvi, takže případ jde do přestupkového řízení. A tam je někdy pro hříšníky výhoda nižšího postihu než za trestný čin,“ přiznává Jiří Matzner.
V zásadě lze v přestupkovém řízení uložit pokutu maximálně do výše 1000 Kč, jestliže zákon nestanoví pro jednotlivé přestupky jinou výši pokuty. Toto ustanovení lze ovšem použít na minimum spáchaných přestupků, neboť zákon o přestupcích skutečně umožňuje udělovat podstatně vyšší pokuty téměř u všech protiprávních jednání, které označuje za přestupek. V případě drog za volantem je to 7 000 – 30 000 Kč. Pokud se řidič odmítne podrobit testům, pak mu hrozí sankce ve výši 25 – 75 000 Kč.

Podaří se vymoci jen 30 procent pokut
Podle vedoucího oddělení přestupků táborské radnice Radka Pilaře se počet přestupků řízení pod vlivem drog s mírnými výkyvy v poslední době nijak zásadně nemění. I zde se setkávají s tím, že se k přestupkovému řízení někdo nedostaví, což není ze zákona jeho povinností. K ústnímu jednání nemusí podle zákona dojít vždy. Řízení lze podle zákona vést bez přítomnosti konkrétní osoby. Když daná osoba nespolupracuje, je pak vymáháním pokuty pověřeno oddělení vymáhání pohledávek finančního odboru městského úřadu.
V jeho evidenci jsou i další typy pohledávek – od dlužných poplatků, nájemného, incidenty při soužití a tedy i dopravní prohřešky. Získat čísla o množství a výši přestupků řidičů v drogové oblasti by bylo podle finančního odboru velmi časově náročné. Proto jen obecněji. „V evidenci máme na 1900 pokut, z toho za minulý rok 622 nových,“ sdělila vedoucí odboru Dana Daňková. „Pokuty po splatnosti vymáháme platebními výměry, u táborských dlužníků osobními návštěvami, dále vlastními exekucemi a prostřednictvím dvou exekutorských úřadů. Exekutorské úřady pro nás vymáhají kolem 60 % pohledávek, ty v částkách nad pět tisíc korun, abychom dlužníky nezatěžovali neadekvátními exekučními náklady. Úspěšnost vymáhání je zhruba 30 %,“ uvedla Daňková.