„Není to jen moje zásluha. Mí kolegové jsou v areálu každý den, proto si pádu orlích mláďat všimli. Ptáče si převzala třeboňská záchranná stanice, kde bylo týden na pozorování,“ zmínil Jan Tylšar. Mládě tam podstoupilo i lékařské vyšetření, aby se zjistilo, zda bude dál schopno samostatně žít ve volné přírodě. „Dobré bylo, že se k němu samice vrátila téměř hned, jak jsme ho do hnízda vrátili. Od té doby ho měla neustále na očích a kontrolovala, co se děje,“ dodal.

Když se do areálu firmy orli nastěhovali, zajímalo ho, jaká bude vzájemná symbióza. „Doufám, že se sem v příštím roce zase vrátí. Naše činnost je přece jen rušivým elementem. Ale orli mají v okolí firmy více stanovišť, tak snad ano. Je to krásný pták. Když jsou mláďata vyvedená a začnou létat s rodiči, tak je zajímavé je pozorovat. Hlavně jejich bezstarostnost. Oni jsou si vědomi, že tu nemají přirozeného nepřítele a v klidu krouží po obloze. A když pak přijde červenec srpen a jsou stoupavé termické proudy, tak jen roztáhnou křídla a vy sledujete, jak se vám ve spirálách pomalu ztrácí z dohledu, až vidíte jen pár teček,“ popsal Jan Tylšar.

Na druhou stranu ho překvapilo, že se orel mořský nebojí lidí. „Jak nemají nepřátele, tak v sobě nemají žádný pud strachu z ničeho. Jen na vás koukají, co jste zač a co děláte. Bohužel ale měli hnízdo špatně založené, proto spadlo i s mláďaty. Jak ho během let postupně doplňovali, tak nabralo na hmotnosti. My jsme jim pak postavili hnízdo nové a vrátili ho na původní místo,“ poznamenal.

Samice orla mořského snáší vajíčka v průběhu dvou až pěti dnů a je na nich tedy vidět velikostní rozdíl. „Ta dvě mladší mláďata bohužel ještě neměla vyvinuta téměř žádné perutě, proto se zabila. Tomu staršímu už se křídly podařilo pád trochu zbrzdit. Sice se pomlátilo, ale přežilo. To je důležité,“ zmínil manažer.

Když se s orlem mořským poprvé v lese potkal, v době po páření, bál se, že se už z mlází nedostane. „Sedl si proti mně a koukal se na mne. Viděl jsem, že má pařáty jak moje ruka a když si stoupne, tak je dlouhý snad téměř metr. A ten zobák. Sice jsem věděl, že je jen zvědavý a neublíží mi, jenže jak se říká, důvěřuj, ale prověřuj,“ popsal Jan Tylšar své první setkání s orlem.

Orel mořský v Dolní Radouni sídlí už víc než deset let. Jsou tam čtyři hnízda. Každé z nich obývá jeden pár, který vyvede jedno až tři mláďata ročně. Na podzim přelétají na zimoviště na Třeboňsku. V půlce prosince se vrátí orel a začne opravovat hnízdo. Okolo Nového roku přilétá orlice. Potom se páří a snese vejce. Na vejcích sedí v únorových mrazech a mláďata se líhnou za přibližně 38 dnů. Mláďata nejdřív krmí jen samice, která jim trhá potravu. Po pěti až šesti týdnech si už mladí orli s kořistí poradí sami a nosí jim ji i samec. Na hnízdě takto mláďata krmí 70 až 75 dnů. Ale i po opuštění hnízda se mláďata zdržují poblíž a rodiče je krmí ještě aspoň jeden měsíc. V příští sezóně už je ale rodiče na stejné hnízdo nepustí, mladí orli si musí postavit své vlastní hnízdo a založit novou rodinu.