Na přípravách se podíleli převážně žáci třetích ročníků, pomáhali také druháci. „Začali jsme v pondělí, kdy nám dovezli maso a suroviny. Připravovali jsme maso na tlačenky, které se vařily a krájely. V úterý jsme tlačenky dokončovali, ve středu jsme chystali jitrnice, což bylo náročné, protože jich bylo osm set. Ve čtvrtek jsme vyráběli pět set jelit a v pátek proběhly finální přípravy, kdy se vše krájelo a chystalo na tácy,“ popsal mistr odborného výcviku Tomáš Vlachý.

Zabijačkové dobroty rychle mizely

Jitrnice, tlačenky, jelita, salám, uzený bůček, klobásy i další výrobky si mohli návštěvníci koupit a ochutnat ve stanu na terase před restaurací Beseda. Nabídku připravili učni oboru řezník – uzenář, kteří se zároveň postarali o praktické ukázky své práce. Pro zájemce popisovali jednotlivé části masa i postupy, které právě prováděli. Zatímco část z nich plnila jitrnice, další se věnovali bourání prasete pocházejícího z Masna Planá nad Lužnicí. Práci komplikovaly teploty pod bodem mrazu, kdy bylo maso tužší a směs na jitrnice se obtížně plnila do střívek. Kluci proto museli využít narážku a vlastní kondičku. „Nakonec to ale nebylo tak náročné a šlo to,“ doplnil Tomáš Vlachý.

Mezi návštěvníky byl i Milan Míka z Tábora. „Každý rok si tu kupujeme tlačenky a jitrnice. Škola to umí opravdu dobře. Člověk by si klidně pořídil prase domů, ale široko daleko neznám řezníka, který by mi ho zboural. Nakonec mi přijde jednodušší zajít do obchodu a koupit kilo vepřového,“ zmínil.

V poledne škola nabídla servírované degustační menu zabijačkových specialit. Obsluhu zajistili žáci při praktickém vyučování a jídla připravil šéfkuchař Tomáš Bažant. Hosté mohli ochutnat škvarkovou pomazánku s domácím kmínovým chlebem, tradiční zabijačkovou prdelačku, jitrnicový prejt s petrželovými bramborami a kysaným zelím, zabijačkový guláš s houskovým knedlíkem a jako dezert bavorský vdolek s povidly, tvarohem a šlehačkou. Hosté sledovali synchronizovanou obsluhu žáků školy při servírování jednotlivých chodů.

Žáci oboru řezník – uzenář mají možnost vyzkoušet si praktickou výuku také na dalších odloučených pracovištích. V prvním ročníku dojíždějí do masokombinátu v Plané nad Lužnicí, kde mají k dispozici vlastní učňovskou bourárnu. Odborný výcvik vyšších ročníků pak probíhá nejen na tomto pracovišti, ale také u regionálních soukromých výrobců, mezi které patří Řeznictví Kosík, Zemědělská společnost Kosova Hora, Podblanické maso – uzeniny a Řeznictví Dvořák – Příčovy. Absolventi mají velmi dobré uplatnění.

Mladí řezníci vozí ceny ze soutěží

Žáci se zapojují také do odborných soutěží. Jedním z nich je Jakub Liška, který se původně vyučil kuchařem a nyní je ve třetím ročníku oboru řezník – uzenář. Zúčastnil se soutěže Řeznická sekyra v Poličce. „Kolega Jakub Vyskočil byl v soutěži jednotlivců třetí a jako družstvo jsme skončili druzí. Soutěžilo se v rozbourání celé půlky. Nejzajímavější bylo, že se žebírka nevyřezávala, ale musela se vyloupnout dočista,“ popsal Jakub.

Teď se žáci připravují na soutěž v Chlumci nad Cidlinou, kde se uskuteční druhý ročník řeznické soutěže Chlumecký lev. V loňském roce hlavní kategorii vyhráli. „Původně jsem se vyučil kuchařem, ale řezničina je směr, kterým jsem se chtěl ubírat. Po škole se chci řemesla držet, nejdřív získat zkušenosti v provozu a pak možná jít i do soukromého podnikání,“ svěřil se s plány Jakub Liška. Pozitivně hodnotí studium také Lukáš Jelínek. „Zatím mě to baví. Po škole bych chtěl jít na praxi k soukromníkovi a potom bych rád vyrazil do zahraničí, ideálně na bourárnu,“ sdělil.

Ředitel školy Radek Cícha zmínil, že obor se dlouhodobě potýká s nedostatkem zájmu. „Obor řezník – uzenář dnes živoří na hraně existence. Přesto v něm chceme pokračovat, je to pro mě osobně srdeční záležitost,“ uvedl. V současnosti obor navštěvuje 20 žáků a jde o jedinou školu zřizovanou krajem, která tento obor vyučuje. „Na den otevřených dveří přišli čtyři zájemci, kteří slibovali podání přihlášky. Dvěma z nich bych i věřil, když mi ukazovali fotky, jak doma dělají klobásy. Pokud do prvního ročníku nastoupí deset žáků, budu spokojený. Ve druhém a třetím ročníku jich obvykle zůstane šest nebo sedm. To už je pro obor úspěch,“ doplnil ředitel.

Podle ředitele současná generace patnáctiletých často nemá jasnou představu o tom, co obor obnáší. „Pokud v rodině není tradice řemesla nebo nemají možnost vidět práci řezníka třeba na vesnici při zabijačkách, vztah k oboru si těžko vytvářejí. Když vidí maso jen jako hotový výrobek, nedokážou si představit, co všechno ta práce zahrnuje,“ uzavřel Radek Cícha. Akce jako byla ta sobotní pomáhají k přiblížení oboru širší veřejnosti, a jak škola doufá, i potenciálním zájemcům o práci, kterou umělá inteligence určitě nenahradí.