V nabídce byla tmavá i světlá tlačenka, jitrnice, jelita, klobásy, uzené maso, salámky a teplé klobásy z udírny. Připravena byla i ochutnávka a zákazníci si pochvalovali, že jsou výrobky dobře kořeněné a hlavně – poctivé, z masa, žádné nastavování kdovíčím. Domů si odnášeli výrobky po taškách. 

Na zapití se nabízelo třeba pivo Lichvice ze školního pivovaru v Besedě – tmavá čtrnáctka nebo světlá jedenáctka. A o sladkou tečku se postarali budoucí cukrářky a cukráři, kteří do stánku dodali koblihy a koláče. 

Učební obor řezník – uzenář škola obchodu, služeb a řemesel do nabídky vrátila po zániku někdejšího táborského řeznického učiliště a na nezájem si stěžovat nemůže. Momentálně se ve škole připravuje budoucích řezníků osmadvacet, mezi nimi i jedna dívka. Učitel odborného výcviku Petr Pícha ve videorozhovoru mluví nejen o budoucnosti oboru, ale představil i jednoho z nejšikovnějších žáků Tomáše Frice ze Soběslavi. „Jde mu to tak dobře, že ho sebou beru ve volném čase i na domácí porážky,“ pochválil Tomáše. 

Na školní vepřové hody se vydali také Hovorkovi z Bystřice u Benešova. Jejich syn Matyáš si na obor řezník – uzenář bude podávat přihlášku. O ničem jiném nechce slyšet, ačkoliv v rodině žádný řezník není. A co ho na řeznickém řemesle tak láká? „Hlavně ty výrobky,“ smál se Matyáš. 

Dopoledne frčel u Besedy prodej, na odpoledne byly ještě připraveny ukázky řeznického řemesla – bourání prasátka anebo plnění a špejlování jitrnic. U Besedy to žilo.