Milovníci historie, kteří poukazují na to, že starý most je ukázkou řemeslné dovednosti a byl budován na stejném principu jako Eiffelova věž v Paříži, si ještě počátkem letošního roku dělali naděje, že se most na Červené podaří zachránit. Pro zachování mostu jsou i okolní obce, Klub českých turistů, památkáři nebo Jihočeská centrála cestovního ruchu. Ti všichni poukazují na to, že by starý most mohl sloužit pro pěší a jako cyklistické propojení cyklotrasy číslo 7 Vltavská a cyklotrasy 11/52 mezi obcemi Vlastec a Jetětice. To by přispělo k rozvoji cestovního ruchu v této oblasti. I hejtmanka kraje Ivana Stráská (ČSSD) se počátkem roku vyjádřila, že odvedení cyklistů ze Zvíkovského a Podolského mostu na tuto cyklotrasu by zvýšilo jejich bezpečnost.

Nepřekonatelné překážky?

Jenže koronavirovou krizí se jednání na toto téma přerušila a nyní – zřejmě i v obavě z budoucího ekonomického vývoje – kraj shledává, že záchrana starého mostu narazila na nepřekonatelné překážky. Hejtmanka Stráská je pro Milevské noviny shrnula jako extrémní náklady na záchranu starého mostu, neexistenci subjektu, který by si most převzal a provozoval jej, zmínila i tlak státní plavební správy na odstranění dvou opěr stávajícího mostu z říčního profilu. Hejtmanka také zmiňuje, že cyklotrasa s přístupem na most by vyžadovala koupi nebo dočasné zábory pozemků ve vlastnictví schwarzenberského panství. Podle Ivany Stráské představitelé panství dlouhodobě odmítají jakékoliv majetkové změny.

Skepse, kterou hejtmanka v červenci nad záchranou mostu vyjádřila, znovu příznivce starého mostu vyburcovala. Redakci se ozval Petr Bouška, který žije na Červené a je v kontaktu se všemi institucemi, jež mají na záchraně mostu zájem. „Překvapilo mě, že podle paní hejtmanky není subjekt, který by si starý most vzal do správy. To je přece právě Jihočeský kraj! A pokud jde o argument nepřekonatelných majetkových vztahů na přístupových cestách, to mi vadí snad ještě víc. Půl života jsem žil v diktatuře proletariátu a teď žiju v diktatuře Schwarzenberků. Podle vzoru cyklo a turistických tras v Rakousku, Švýcarsku nebo Německu by ale bylo možné využít koridor trati i pro předmětnou komunikaci a Schwarzenberkům se vyhnout,“ myslí si Petr Bouška. A poukazuje na to, že v loňském roce byla ukončena rekonstrukce podobé železniční rarity – mostu přes Hracholuskou přehradu u Pňovan. Stála 120 milionů korun. Přesto se neuvažovalo o zbourání tamního mostu.

Jak to vidí Správa železnic

Jak se tedy k jihočeskému mostu na Červené staví Správa železnic? Odpovídá ředitel pro výstavbu Petr Hofhanzl: „Na definitivní rozhodnutí o starém mostu ještě nějaký časový prostor zbývá, protože nový most se bude stavět dva roky a po tu dobu musí být po starém mostě zachován provoz. Teprve na konci stavby nového mostu by mělo dojít k demolici starého. My jsme při jednáních nabízeli, že se starý most demolovat nemusí, ale musí ho někdo převzít, protože železniční dopravě už sloužit nebude. Měl by to být kraj. Chápu ale, že se kraji do převzetí takového danajského daru nechce, protože tyto ocelové mosty vyžadují každých 15 až 20 let nátěry a opravy v řádu desítek milionů. Myslím, že by bylo daleko výhodnější pro kýženou cyklotrasu přichýlit lávku k boku nového mostu.“ Petr Hofhanzl zmínil i mostní pilíře v přehradě, jejichž demolici požaduje plavební správa. „Ty pilíře stály před zatopením údolí na březích. Teď stojí desítky let ve vodě a statik neví, jak dlouho mohou vydržet,“ podotkl Hofhanzl. Tomu ale Petr Bouška oponuje: „Vyjádřením statika nelze eoperovat, protože sondy do pilířů, které by zjistily jejich skutečný stav, se neprováděly.“

Budoucí krajští zastupitelé rozhodnou

Půjde tedy hlavně o politickou vůli, zda kraj bude ochoten zařadit most na Červené do svého majetku a do budoucna se o něj starat. Poslanec Jan Zahradník naznačuje, že například názor ODS je příznivý. Zastánci mostu jsou v kontaktu s poslancem sněmovny Janem Zahradníkem z ODS, který se pro Jihočeské týdeníky vyjádřil:

„O snaze zachránit most v Červené nad Vltavou jsem informován. Jednal jsem o tom na různých úrovních, mimo jiné s předsedou podvýboru pro dopravu poslancem Martinem Kolovratníkem nebo s představiteli Správy železnic. Základní problém spočívá v tom, že v případě zachování mostu musí být znám subjekt, který by jej převzal a nadále se o něj staral. O možnosti převzetí mostu jsem na konci roku 2019 mluvil s paní hejtmankou Stráskou, která se tehdy vyjádřila tak, že by zachování mostu mohlo být prospěšné pro turistiku. O případném převzetí mostu Jihočeským krajem ale žádná dohoda nevznikla. Po pravdě ani nemohla, protože o tom by muselo rozhodnout zastupitelstvo. Záporné vyjádření paní hejtmanky ve vašem článku mne překvapilo. Podle vyjádření představitelů Správy železnic by mohla být částka, určená v rozpočtu na demolici mostu, využita na jeho rekonstrukci. Pro Správu železnic jsou obě varianty – zbourání nebo zachování – rovnocenné, musí ale být znám budoucí majitel. Po mostě by pak mohla vést cyklostezka. To však naráží na problémy se správou schwarzenberského panství, které prý žádné pozemky navazující na most nechce prodat, případně zpřístupnit. O tom ale vím jen zprostředkovaně. Zachování mostu má podporu u okolních obcí. Podle mého názoru není možné o převzetí mostu krajem jednat před krajskými volbami. Já osobně převzetí mostu Jihočeským krajem podporuji a budu se snažit získat pro to i budoucí klub zastupitelů za ODS. Tuším, že krajští úředníci převzetí mostu nepodporují, byla by to pro ně další starost. Proto bude nutné o převzetí mostu rozhodnout na politické úrovni. Je samozřejmě také nutné počítat s budoucími náklady na provozování a údržbu mostu. Myslím ale, že přínos mostu pro turistiku by tyto náklady vyvážil.“