V parných dnech zpravidla nejprve záchranáři evidují zvýšený počet výjezdů k pacientům s cévními mozkovými příhodami, akutním koronárním syndromem a chronicky nemocným seniorům. Teprve v dalších dnech dochází k nárůstu zásahů u klasických kolapsových stavů z horka. Zvyšuje se také počet dopravních nehod a úrazových stavů.

Účinky extrémně teplého počasí mohou lidé zmírnit, pokud se budou řídit jednoduchými zásadami. Pokud je to možné, měli by si přizpůsobit denní rozvrh a pracovní tempo, nezdržovat se přes poledne na přímém slunci a omezit namáhavé činnosti a pochůzky venku, nebo je alespoň přesouvat na chladnější část dne, tedy ráno.

Současně je dobré vyhnout se těžké fyzické námaze, a pokud to nelze, častěji zařazovat přestávky. Nikdy se nesmí nechávat v autě děti a zvířata, a to ani na pár minut.

Pomáhá také úprava jídelníčku. Vždy je třeba dodržovat pitný režim a popíjet v malých dávkách po celý den. Nejvhodnější je pít čistou vodu střídavě s minerálkou pro doplnění iontů. Dohlížet se musí na pitný režim u dětí a starších lidí, často nemají pocit žízně. Vyhýbat by se naopak lidé měli alkoholu a nápojům s kofeinem, odvodňují organismus.

Při vysokých teplotách jsou vhodná lehká, snadno stravitelná jídla, z jídelníčku by naopak měly být vyřazeny snadno se kazící potraviny jako jsou lahůdky, měkké salámy a podobně, které mohou být zdrojem infekce.

Petra Kafková, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje