„Máme za celou sezonu zhruba 75 zásahů, což je oproti loňskému roku o dvacet procent méně než loni,“ uvádí Milan Bukáček, náčelník Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v Českém Krumlově. Lipenská vodní záchranná služba nejčastěji vyjíždí při náhlé změně počasí k nezkušeným turistům a rybářům. Nepomáhá ale pouze lidem, kteří mají problémy přímo v jezeře, ale také v lipenských obcích.

Vedle menšího množství turistů sehrálo pozitivní roli také počasí, které nebylo podle Bukáčka tak proměnlivé a přes letní sezónu nebouřilo tak často, jak tu bylo zvykem v předešlých letech. V lipenské přehradě během tohoto roku utonul jeden člověk, v roce 2020 to byli tři lidé. Oproti předešlým sezonám pomáhali záchranáři u dvou
srážek plachetnic, což se v minulosti nikdy nestalo. Náročná a mediálně velice sledovaná byla lednová záchrana koně, který vběhl na led a propadl se.

V roce 2020 řešili lipenští záchranáři sedm desítek zásahů, tehdy to bylo asi o třetinu více než obvykle. Dlouhodobě největší část zásahů u lipenské přehrady tvoří události spojené s rybáři. „Často nemají záchranné vesty, vyjíždějí na vodu v nekvalitních plavidlech. A při změnách počasí, které zde nastávají, jsou životy rybářů často v
ohrožení,“ uvedl Milan Bukáček.

Třináct nových plavčíků 

Tento týden část začínajících lipenských záchranářů absolvovala zkoušky na plavčíka. Plavčíkem se stalo třináct lidí. Ti jsou nyní erudovanější ve svém oboru, ale mohou vykonávat funkci plavčíka v bazénech a koupalištích. V první části museli všichni budoucí plavčíci zvládnout povinné plavání, tažení tonoucího, techniky narovnání, obrany plavčíka i předvést, zda umí používat základní potápěčskou výstroj, plavat s ploutvemi, potápět se, plavat pod vodou nebo zajistit ve vodě člověka s podezřením na poranění páteře. „Součástí praktických zkoušek v bazénu pak bylo i prokázání dovednosti v co nejkratším čase doplavat k simulovanému tonoucímu, vylovit jej ze dna bazénu a dotáhnout ke vzdálenému břehu,“ uvádí Adéla Černá, instruktorka a zároveň vedoucí přípravného kurzu pro budoucí plavčíky.

Největším strašákem všech byla záchrana s pásem, při které musí k postiženému doplavat, bezpečně se přiblížit, narovnat jej na záchranný pás a rozpoznat, zda tonoucí dýchá. Pokud nedýchá, pak provádět umělé dýchání a zároveň tonoucího transportovat ke břehu. 

„V dnešní době je pro naše frekventanty tlak u zkoušek obrovský,vzhledem ke covid opatřením nemohou dostatečně trénovat. Někteří jsou zároveň zdravotnickými záchranáři a jsou neustále pod obrovským psychickým tlakem i fyzickým stresem v práci, kde často řeší závažné případy. Ti pak ale zpravidla nemají problém zvládnout
teoretickou i praktickou část první pomoci a resuscitace. Častěji bojují s plaváním nebo specifickými záchrannými technikami v bazénu,“ komentoval průběh zkoušek předseda zkušební komise a zároveň celého pobočného spolku Vodní záchranné služby v Českém Krumlově Milan Bukáček. „Myslím, že na to, jak minimální možnost přípravy na zkoušky tito adepti měli, si poradili s přezkoušením na výbornou, pouze u několika z nich jsme museli přikročit k opravě jedné disciplíny. To považuji za nadprůměrný výsledek. Byli opravdu šikovní,“ popsala průběh zkoušek
Adéla Černá, instruktorka Vodní záchranné služby a zároveň vedoucí přípravného kurzu pro budoucí plavčíky.