Zájemce o výstavbu v písecké průmyslové zóně dostal i přes kritiku zelenou

V listopadu padl na zasedání zastupitelstva příslib, že se obyvatelé nemusejí v nejbližší době bát rozšiřování průmyslové zóny. „Jde o poslední volný pozemek v této oblasti, který bychom si chtěli nechat, kdyby přišel opravdu zajímavý investor. Už jsme odmítli asi tři zájemce s neurčitým typem výroby. Chci ubezpečit občany, že teď nechceme zónu rozšiřovat,“ řekla v listopadu místostarosta Petra Trambová z vládnoucí koalice Pro Písek.
Proto mohlo leckoho překvapit, že už za měsíc se na programu zastupitelstva objevil záměr prodeje části tohoto pozemku pro stavbu galvanovny. Navíc kritici zdůrazňují, že žádost ležela na radnici ještě před listopadovým zasedáním, kde o ní ale nepadlo jediné slovo.
Kdo chce stavět
Tím zájemcem je místní podnikatel Jakub Duchoň, který by chtěl do průmyslové zóny k Písku přestěhovat svou galvanovnu z nedalekých Zlivic, kde sídlí v areálu bývalé Strojní a traktorové stanice.
„V minulém volebním období jsme licitovali, že poslední pozemek bychom prodali za několikanásobně vyšší částku, než dnes. Nakonec jsme tu složitě konstruovali pásmo veřejné zeleně. Osadní výbor nakonec investorovi znechutil záměr, takže firma odstoupila. Minule jsme se dohodli, že pás zeleně vysadí město a pozemek si necháme do budoucna. A najednou tu máme návrh, abychom to prodali. Nelítáme trošku od zdi ke zdi? Je to tak velká přidaná hodnota? Proč tak zásadní obrat?“ ptal se zastupitel za ANO Jiří Hořánek.
Místostarostka Petra Trambová si nemyslí, že by šlo o zásadní obrat. „V tomto případě se jedná o výrobu, která už v lokalitě existuje. Využije se lokálních zaměstnanců. Jde o podporu podnikatelského prostředí. Pro mě je prodej pozemku smysluplný, protože nezablokujeme výstavbu na zbytku pozemku. Další bonusem je přístupová komunikace, takže nebudeme zatěžovat silnici od Purkratic,“ zmínila místostarostka.
Kam vítr, tam plášť?
Pirát Michal Horák si neopustil poznámku, že zastupitelstvo se konalo 7. listopadu a podle podkladů pro jednání ležela na městě žádost Jakuba Duchoně od 14. října. „Jde mi o to, jak se s námi, jako zastupiteli, jedná,“ podotkl. Jeho stranický kolega Martin Brož to shrnul větou – kam vítr, tam plášť. „Berete vůbec v potaz, co vám říkají osadní výbory? Děláme zase všechno proti jeho vůli,“ řekl. A další Pirát Josef Soumar k tomu doplnil, že už v roce 2016 se krajský úřad vyjádřil, aby Písek plochy pro výrobní haly a sklady v zóně zredukoval.
Místostarosta Ondřej Veselý (ČSSD) vysvětlil, že žádost sice přišla na město už 14. října, ale podle něj se nedalo stihnout ji zpracovat do listopadové schůze. „Koho jiného chceme podporovat, než lokálního podnikatele zaměstnávajícího místní lidi? To už bychom byli pro smích,“ myslí si Veselý.
Investor Jakub Duchoň na zasedání popsal, že různé okolnosti ho nutí k rozšíření výroby. „Jsou na nás kladeny požadavky z oblasti automobilového průmyslu a dalších odvětví,“ uvedl. Zastal se ho zastupitel Tomáš Franců (Pro Písek). „Pan Duchoň ušel velký kus cesty a má investici připravenou. Navíc činnost ze Zlivic bude přenesena do Písku. Je to aktivita, která není ekologicky závadná,“ řekl Franců. „Slýcháme různé stesky, že stoupá počet skladových firem a že jsme tranzitní země. Máme možnost podpořit výrobní firmu, naší místní. To považuji za svou povinnost,“ zdůraznil Jan Adámek (Pro Písek).
Karel Vodička z KSČM ještě dodal, že výhodou sice je vybudování komunikace, ale je potřeba, aby se vyřešil případný nežádoucí průjezd aut přes hráz rybníka. Jinak majetková komise prodej doporučila.
Nesouhlas obyvatel
Předsedkyně osadního výboru Purkratice Lenka Nádějová prohlásila, že události vzaly obdivuhodnou rychlost po tom, co město minule upravilo usnesení a rozhodlo, že kompletně nevyhoví žádosti o změnu územního plánu a nějakou plochu pro výstavbu si v zóně ještě ponechá. „Prý byli odmítnutí tři nevhodní uchazeči, ale zapomnělo se říct, že v cestě stály naše žádosti o změnu územního plánu, které se pak zrušily. Chceme se dohodnout, ale také chceme, aby se s námi někdo bavil. Slibů jsme slyšeli tisíce, s průmyslovou zónou máme jen problémy. Za 25 let byly do Purkratic nulové investice. Zatímco prodeje pozemků jsou řešeny velmi rychle, naše podněty nebyly řešeny 16 let,“ posteskla si. A také ji možná naštval tradiční návrh zastupitele Jana Adámka na ukončení diskuze, ke kterému přistupuje vždy, když vyhodnotí debatu jako bezpředmětnou. Přidalo se k němu ještě devět zastupitelů, což bylo málo. Ve výživné debatě se tak mohlo pokračovat.
Místostarostka Petra Trambová podotkla, že město některé zájemce odmítalo, protože chtěli na místě postavit univerzální haly a nebyli schopni garantovat, jaká výroba v nich bude. „Žádný jiný důvod nebyl. Tuto novou žádost jsem viděla až před 14 dny, takže to nebylo účelové jednání. Když jsme tu 7. listopadu seděli, nevěděla jsem o panu Duchoňovi vůbec nic. A naší žádostí respektujeme rozhodnutí odboru životního prostředí kraje, protože zmenšujeme původní plochu pro výrobu,“ dodala Petra Trambová.
A závěrem ještě prohlásila, že nespokojená Lenka Nádějová si přece nemovitost v Purkraticích vybrala v době, kdy tam byla územním plánem průmyslová zóna schválena. Lenka Nádějová odpověděla, že její rodiče měli v Purkraticích dům ještě v době, než tam přišli vojáci. A ještě zmínila případ bývalého místostarosty Josefa Knota, který když si posteskl, že si nemůže u motokárové dráhy v klidu vypít nedělní kávu, hned se začalo řešit omezení počtu závodů na okruhu. „Také to byl přece jeho problém. Ale zvládlo se to vyřešit,“ dodala Lenka Nádějová.
V závěru ještě investor Jakub Duchoň dodal, že na schválení záměru závisí jeho žádosti o úvěr, ze kterého bude novou halu platit. „V lidech je zafixováno, že galvanovna jsou jedy. Dnes jsou přísné podmínky. Používáme lázně na pokovení vodou ředitelné. Jsme sledovaní, co vypouštíme. Každý měsíc děláme rozbory vody. V nové hale chceme vodu recyklovat, protože je čím dál dražší,“ doplnil k provozu.
Záměr prodeje byl nakonec 18 hlasy schválen. Martin Brož sice navrhoval bod neschválit, ale našel pro to podporu jen pěti hlasů. Pozemek se bude se prodávat po 300 korunách za metr.
Diskuse k článku