Projekt pojmenovaný Nová epocha pivovaru Pánů Zlaté růže je jedním z největších novodobých investičních počinů v Jindřichově Hradci. Komplex o užitné ploše přes pět tisíc metrů čtverečních přišel na úctyhodnou částku. Jen stavební práce vyšly na 522 milionů korun bez DPH a ostatní náklady včetně interiéru na dalších více než 30 milionů. Do vybavení pivovaru pak investoval jeho nájemce a provozovatel společnost Kapitán Jih dalších 80 milionů. Představu o rozsahu stavby dokumentuje i fakt, že dodavatel stavby, sdružení Archeon-Auböck spolupracovalo s šedesáti subdodavateli.

Kámen, kov a dřevo

„Co se týká financování, povedlo se nám ale úspěšně oslovit hned dvě ministerstva zároveň, což je u podobných projektů unikátní,“ dodává k číslům starosta Michal Kozár. Ministerstvo pro místní rozvoj přispělo sumou ve výši 166 milionů a Ministerstvo průmyslu a obchodu 62 miliony. Značná část dotací byla přitom podmíněna dosažením úsporných energetických parametrů. „Dosáhli jsme energetické třídy B, což je u takto staré památky mimořádně vysoko,“ podotýká starosta.

Standardy šetrné k životnímu prostředí se dotkly i materiálů. Objektu vládnou na každém kroku kámen, kov a dřevo – ale například dřevo muselo pocházet z udržitelného lesa a zpracovat ho směla jen udržitelná pila. Vzhledem k podmínkách financování navíc vládl projektu spěch. Jak říká architekt Petr Řehořka z Atelieru 66, který je pod celkem podepsaný, „rekonstrukce a revitalizace probíhaly v doslova brutální časové tísni“.

Zázrak na Nežárce

Nejnovější kapitola historie panského pivovaru vystavěného v letech 1580 až 1582 Adamem II. z Hradce se de facto začala psát v září 2011. Trojice kluků si tehdy v notně zchátralém objektu zřídila bunkr, rozdělali a špatně uhasili oheň, a požárem se uzavřela více než čtyřsetletá etapa existence památky. Pivo se tam ovšem nevařilo už od roku 1967. V roce 2016 získalo ruinu město, ale k záchraně bylo stále daleko. „V roce 2020 řešila předchozí rada alespoň opravu skeletu, ale pro rozsáhlejší projekt se nepodařilo získat dotační tituly,“ shrnuje starosta Kozár. „Střecha už byla nefunkční a ze zdiva začínaly vyrůstat stromky.“

Na bod obratu vzpomíná architekt Petr Řehořka: „Bylo to 26. června 2023. Pracoval jsem v Brně a zavolal mi starosta Kozár, jestli mohu okamžitě přijet do Hradce, protože sehnal pytel peněz na obnovu pivovaru. Háček je, že stavební povolení musí být hotové do srpna. Původně jsem předpokládal, že má na mysli srpen 2024, a říkal jsem si, že čtrnáct měsíců je velmi krátký termín. Michal Kozár ale mínil srpen 2023. Zpátky do Brna jsem odjížděl se smlouvou, kde jsem se zavázal získat stavební povolení už za necelé dva měsíce.“

Dnes si architekt pochvaluje spolupráci všech úřadů, firem, organizací i konkrétních lidí.  Stavební povolení vydal úřad 17. srpna 2023. „Říkám tomu zázrak na Nežárce. Lidi se dokázali spojit a nadchnout,“ říká architekt. Akce pak v divokém tempu přinášela jeden nečekaný zvrat za druhým. „Kam kluci kopli, tam se našlo překvapení,“ poznamenává Petr Řehořka.

Nečekané objevy

Po ruce byla starší dokumentace, ale aktéři začali rychle zjišťovat, co všechno se zatím nenašlo. „Věděli jsme, že tady někde jsou schody, po kterých chodil z bytu do pivovaru mladý Bedřich Smetana,“ popisuje Michal Kozár. Smetanův otec si pivovar pronajímal ve třicátých letech devatenáctého století. „Schody byly ale schované za jednou ze starých zdí a objevili jsme je až po jejím zbourání. Jindy jsme narazili na nezdokumentovaný prostor tesaný do skály, což by bylo fajn, kdyby na něm nestál padesátitunový jeřáb…“

Nakonec se našly i základy původního pivovaru, což značně pozměnilo plány. „Jde o jeden z nejzajímavějších nálezů týkajících se historických varen v českých zemích,“ komentoval objev Milan Starec z Národního muzea pivovarnictví. V jednom z prostorů, kde se uvažovalo o zřízení expozice autoveteránů, zůstanou proto k prohlídce staletá topeniště varných pánví, kouřovody nebo původní odvodňovací kanály, dokument pivovarnictví zašlých časů.

Co město získává

„Samotný pivovar nepředstavuje ani polovinu celého projektu,“ říká starosta Michal Kozár (ANO). Nejvíce pozornosti aktuálně poutá víceúčelový společenský sál s kapacitou až 384 míst, který ohromuje výškou i konstrukcí. Na míru navržené lustry z nichž každý váží 250 kilogramů, umocňují pocit vzdušného chrámu. Jejich autorka a tvůrkyně interiéru Simona Avratová podotýká: „V objektu je celkem 750 světel. Všechny materiály jsou poctivé, používáme jen minimum plastu. Barevné omítky nejsou natřené, ale probarvené a v celém objektu najdete dřevěné, kamenné a cihlové podlahy.“ Architekt Petr Řehořka dodává: „Ze starého kabátku občas vykoukne drzé oko.“ Podle něj současná podoba maximálně odráží původní materiály. Uprostřed toho se nalézají moderní technologie, výsledkem je pocit neokázalého luxusu.

Bezbariérově přístupný sál, k němuž náleží rozlehlé foyer a zázemí pro diváky i účinkující, je v prvních dnech po otevření uspořádán jako divadelní včetně elevace, jak ale poznamenává starosta Kozár za dva dny může být teoreticky prázdný a uvítat například tanečníky na plesovém parketu. Technické vybavení umožňuje integrované nahrávání nebo přenosy akcí.

Největším problémem pro architekty byla zejména v prostorách s historickými klenbami akustika. Potvrzuje to další z tvůrců, architekt podepsaný pod restaurací Smetana přiléhající k pivovarskému provozu Jan Klaška. „Museli jsme volit měkké materiály, očalouněný je dokonce i centrální bar. Ale jak jsme už přes léto vyzkoušeli, konverzace u piva a jídla je nakonec zcela bez problémů.“ S akustikou se projektanti potýkali i ve velkém sále, testovala se i při zaplnění figuranty.

Kolik zvládne pivovar

Historický pivovar býval velkopodnik. Koncem 18. století se pyšnil druhým největším výstavem z českých vrchnostenských pivovarů, více vařili jen v Českém Krumlově. Nový pivovar Jindra si chce zakládat spíše na kvalitě a stylu, pivo začal vařit v červnu a zvolna zvedá produkci. Od otevření jde o 400 hektolitrů, letos se hodlá dostat na tři tisíce hektolitrů a potom k plnému výkonu 9 tisíc hektolitrů za rok. Právě v těchto dnech zahajuje prodej piva v plechovkách a brzy nasadí novinku, poprvé vařené svrchně kvašené APA. Mimochodem, z varny za velkoplošným oknem je perfektní výhled na charakteristikou kostelní věž a z té zase přímo do varny.

Kromě již otevřené restaurace Smetana o kapacitě 130 míst a 70 míst na zahrádce budou součástí objektu prostory pro privátní akce, připravuje se vinný sklep a prodejna pivovaru Jindra přístupná z ulice.

První zájemci o akce se hlásí

Podle starosty Kozára i prvního místostarosty Radima Staňka (Naše Česko), který má starost městskou kulturu, přibývalo s blížícím se startem zájemců o pronájem společenského sálu. Kromě zmíněného koncertu z cyklu Hradecká nokturna plánovaného na tuto neděli se například v říjnu připravuje konference věnovaná brownfieldům. Programem a pronájmy je pověřen odbor kultury a cestovního ruchu jindřichohradecké radnice, kam se mohou zájemci obrátit. „Připravujeme koncerty vážné hudby, talk show nebo vystoupení místních souborů. Ale můžeme také nabídnout prostor pro společenská setkání, konference a kongresy, to představuje pro Jindřichův Hradec velký potenciál,“ uvedl Radim Staněk. „Ozvala se mi například jindřichohradecká nemocnice, která by ráda uspořádala předvánoční setkání lékařů a sester.“

Jednou z událostí souvisejících s otevřením společenského komplexu byl křest knihy Nová epocha pivovaru Pánů Zlaté růže. Dílo řady autorů, kteří se podíleli na revitalizaci pivovaru, pokřtila kromě starosty Michala Kozára také Hana Pelcová. Odbornice ze Státního okresního archivu Jindřichův Hradec má na vzniku knihy lví podíl. Třetím kmotrem byl Jiří Jabulka z nakladatelství TYP, které knihu uvedlo do života.

Během představení projektu zazněla mimo jiné otázka na jeho návratnost, i proto, že vedle dotací do něj město vložilo více než 300 milionů. „Do financování byl zapojen také úvěr 300 milionů korun, který bude město splácet do roku 2039,“ uvedla v oficiální zprávě radnice. Starosta Michal Kozár zdůraznil, že v pokud jde o záchranu národní kulturní památky, návratnost není hlavní téma. „Zámecký pivovar byl dlouhá léta symbolem chátrající historické památky, dnes jsme tento příběh obrátili,“ prohlásil starosta. Zdůraznil význam pro cestovní ruch, pivovar je součástí třetího největšího zámeckého komplexu v Česku. Náklady na provoz, pokud se započítají příjmy z pronájmů a vlastních produkcí, by podle něj mohly oscilovat kolem nuly.