Na zámku probíhá i výstava betlémů. Zastoupeny jsou především betlémy z Čech, z okolí Červené Lhoty, či Třeště nebo Příbrami, ale také z Jižního Tyrolska. Vystavený je tu unikátní betlém z playmobilové stavebnice, či betlém z chlebového těsta.

Otevřeno je od 11 do 16 hodin a mimořádně se konají i večerní prohlídky od 19 hodin. Na ty je třeba se dostavit alespoň 10 minut před začátkem a doporučují se rezervace předem. 

Vstupné je pro dospělé 150 korun, pro seniory 65+ 120 korun, pro děti od 6 do 18 let 60 korun. 

Krátce o historii zámku…

Na místě dnešního zámku se předpokládá někdy od poloviny 14. století existence tvrze. Prvním písemným pramenem je zápis učiněný do desek zemských až roku 1465. Zaznamenává dělení pozůstalosti Ctibora ze Zásmuk, jinak z Vlčetína, mezi jeho dva syny Petra a Václava. Snad prodejem přešla posléze tvrz do držení Diviše Boubínského z Újezda, který ji někdy kolem roku 1530 prodal rytířské rodině Kábů z Rybňan.

Pak už pokračuje střídání majitelů, někdy i s dramatickými půtkami mezi držiteli. V historii zámku se objevují majitelé, kteří dostali panství do dluhů, ale i ti, kteří panství i zámek zvelebovali. Posledními šlechtickými majiteli byli Schönburg-Hartensteinovi. 

Heinrich Eduard Schönburg-Hartenstein, major rakouské armády, diplomat, c. k. komoří, se usadil roku 1823 na nově zakoupeném panství Černovice, k němuž roku 1835 přikoupil Červenou Lhotu. Centrem panství byly však Černovice, které se Heinrichovi staly hned po Vídni druhým domovem. Roku 1872 však Černovice prodal a pro svého syna Josefa Alexandra uchoval z jihočeského majetku jen Červenou Lhotu. Josef Alexandr Schönburg-Hartenstein, c. k. korunní rada, byl rovněž činný v diplomatických službách. Stejnou cestou kráčel i jeho nejmladší syn a další dědic Červené Lhoty princ Johann, c. k. komoří. Upozornil na sebe především ve funkci mimořádného zplnomocněného c. k. vyslance u papežské stolice ve Vatikánu. První světová válka a následný rozpad monarchie způsobily, že se Johann stáhl do ústraní svého nejmilejšího sídla, Červené Lhoty, kterou zveleboval a vylepšoval. V roce 1937 ulehl do zdejší nově vybudované hrobky. Byl tak ušetřen pohnutých událostí nové války, která se stala tečkou za celou šlechtickou historií.

Po převzetí zámku československým státem zde v roce 1946 nalezla místo dětská ozdravovna. Rok na to byl převzat Národní kulturní komisí a od roku 1949 je zpřístupněn veřejnosti. Dnes je zámek ve správě Národního památkového ústavu. 

Červená Lhota ve filmech

Červenou Lhotu si pro její malebnou polohu nad rozlehlým rybníkem, který je bohužel kvůli rekonstrukci už delší dobu vypuštěný, oblíbili i filmaři. Natáčela se tu pohádka Zlatovláska, také filmy Svatby pana Voka a Pan Vok odchází nebo epizody z filmu Pan Tau, celkem téměř dvacítka filmů.