Nápad obléknout balíky slámy do kostýmů různých pohádkových postav vznikl před čtyřmi lety. Hlavním iniciátorem byla místní obyvatelka Eva Chocholová. Ta se během zimních večerů nudila a hledala nějakou zábavu. Uvažovala o příležitosti, při které by se všichni obyvatele Růžené mohli sejít. „Brouzdala jsem hodiny po internetu. Poté jsem narazila na obec Jakubov. Viděla jsem, že tam dělají něco podobného, co nyní máme tady. Říkala jsem si, že by se ta naše smutná zatáčka v horní části obce mohla oživit a lidi, co jezdí okolo, by mohli zpomalit, případně se i zastavit a třeba si udělat nějakou tu fotku. To byl prvotní nápad,“ říká Eva Chocholová. Pak řádku týdnů váhala, zda do toho jít.

„Spojila jsem se mailem se starostou Jakubova a ptala jsem se ho, jestli by mu nevadilo, kdybychom u nás na vesnici udělali něco podobného. V roce 2016 jsem se rozhodla, že do toho půjdeme. Chtěla jsem to zkusit,“ pokračuje Eva Chocholová. A tak začal vznikat první výtvor – medvědi od Kolína. Tenkrát se to autorce nápadu a jejímu manželu Václavovi zdálo jako nejjednodušší volba. V Jakubově balíky stříkají barvou, rodina Chocholova zvolila méně nákladnější způsob. „Obešla jsem vesnici a ptala jsem se lidí, zda nemají třeba prostěradla, která by se dala využít. Zároveň jsem všechny se svým nápadem seznámila. Měla jsem pozitivní ohlasy. Místní říkali, že mi rádi pomůžou. To mi přišlo ohromně důležité, zvlášť v dnešní době, kdy málokdo chce něco dělat, když to není na jeho zahradě. Tehdy jsem si říkala, že když budu mít někoho, kdo mi pomůže, tak se do toho pustím,“ vzpomíná Eva Chocholová na začátky. Potěšili ji i místní chalupáři, kteří se s chutí zapojili. Podařilo se dát dohromady prostěradla a další předměty, které byly k obléknutí balíků potřeba. Poté, co získala veškerý materiál, začala Eva Chocholová, jak sama se smíchem říká, šít na plný úvazek. Pomáhal manžel, který se věnoval zejména technickým záležitostem jako třeba svařování tyčí.

V premiérovém roce byla nouze o slámu
První rok byl poměrně náročný. Zrovna tehdy bylo na polích málo slámy a sehnat balíky nebylo vůbec jednoduché. Místní zemědělské družstvo ale vyšlo Chocholovým vstříc a balíky darovalo. Účastníci prvního tvoření postaviček se sešli první zářijovou sobotu v roce 2016. Každý měl svůj úkol a medvědi od Kolína byli na světě. „Příprava byla nejtěžší část. Balíky se nachází v místech, kde není žádná elektřina, což byl problém. Všechno jsme dělali s manželem. Na zářijovou realizaci už jsme se sešli v poměrně velkém počtu. Tenkrát nás tam bylo kolem dvaceti, což mě moc příjemně potěšilo,“ popisuje první rok Eva Chocholová. S následujícími roky se příprava značně zlepšovala a v minulém roce už to bylo po všech stránkách vychytané. Hned od počátku přicházely na nápad velice pozitivní ohlasy. Lidé se ozývali s otázkou, co v dalším roce na balících bude. Často se také u postaviček zastavovali a fotili se s nimi.

Postavičky se mění
Každoročně jsou v Růžené nové balíky s novými postavami. Prvotní fází je nápad. V roce 2016 vznikl z inspirace od obce Jakubov. Právě tam už totiž medvědy od Kolína měli. V dalších letech už se Růžená vydala svou cestou. „Měli jsme Křemílka a Vochomůrku, Krtečka s myškou a letos jsem to musela dlouho řešit, protože shánět na látky je čím dál těžší. Dokud byly v Milevsku sekáče, tak jsem vždycky poslala mamku, jestli tam nemají náhodou různě barevná prostěradla. Na jeden balík spotřebuji pět metrů látky, která navíc musí být 140 centimetrů široká. Minulý rok to byla zkrátka problematická doba. Vlastně už jsem neměla ani rezervu, tak jsem poprvé zkusila využít barevné fólie. Naštěstí mi chyšecká paní starostka vyšla vstříc ohledně financí. Ono to není úplně nákladné, ale kolem tří tisíc výroba vyjde. Poprosila jsem obec, zda by nám mohla přispět. Nejsme žádný spolek, proto je to trochu komplikované. Naštěstí současná paní starostka i bývalý pan starosta byli ochotní,“ nastiňuje Eva Chocholová. Té se loni hned od začátku příprav začalo hlásit na pomoc více lidí. Místní už tuto událost začínají brát jako každoroční tradici. Nápady často chodí právě od místních obyvatel nebo chalupářů. Vymýšlet se začíná už během léta. K největším přípravám dochází vždy čtrnáct dní před vytvořením postav. Oblek na balíku vydrží od září většinou do konce roku. A věčné nejsou ani balíky. Stojí venku za každého počasí a časem zevnitř plesniví. Tehdy přichází pomoc ze strany zemědělského družstva, které balíky vymění. Na realizaci loňského nápadu s Včelkou Májou bylo potřeba šest balíků.

„Dávám možnost, aby se lidé do vymýšlení dalších postav zapojili. Jednou přišel soused a řekl: Co kdybychom udělali Krtečka a myšku? A já jsem si řekla, že by to nemuselo být tak těžké. Tedy až na ty kalhoty, které bude nesnadné ušít. Nakonec jsem jeho přání podlehla a bylo to moc hezké,“ říká Eva Chocholová. A letos? Nápad už autorka nosí v hlavě, ale prozradila jen to, že si na sebe zase „ušila“ ne úplně snadný úkol. Všechno ostatní zas bude překvapením v zatáčce u Růžené.