Příběh ztraceného Nera se začal psát 17. července. Denisa Vejnarová s ním a partou lidí, které spojuje láska k foxteriérů, trávila týdenní dovolenou v rekreačním středisku Kovářka nedaleko Nové Bystřice. Rozsáhlé krásné lesy, nejkrásnější obloha plná hvězd a špatný signál slibovaly odpočinkovou dovolenou. To se ale mělo změnit, když se černobílý foxteriér ztratil. „Jelikož je Nero lovecky vedený, specialista na divočáky, měl na procházkách vždy GPS výcvikový obojek, aby nenaháněl zvěř v cizí honitbě a pro každý případ oranžový gumový pásek s telefonním číslem, tak jak ho nosí psi na naháňkách, aby bylo vidět, že jde o loveckého psa. Cestou z Peršláku ve středu 17. července bohužel technika selhala, radiofrekvenční signál mezi obojkem a přijímačem třikrát vypadl a do vybití obojku, zhruba 40 hodin, se ho nepodařilo znovu zachytit. Nero cestu zpět do tábora sám nenašel,“ popisuje Denisa Vejnarová.

Všichni zúčastnění se tak pustili do hledání Nera po lesích, a přitom rozváželi a vylepovali letáky po nejbližších obcích. Na řadu přišel i Facebook. „Blížila se sobota a konec dovolené, nechtělo se mi věřit, že pojedu domů bez psa, tak jsem si pobyt ještě o jednu noc prodloužila,“ podotýká Denisa Vejnarová, která nakonec domů odjet sama musela. Ve snaze najít Nera ale nepolevovala. Kontaktovala psího detektiva, psala a telefonovala na obecní úřady, myslivcům, lesníkům, a to i na rakouské straně. 

Informace o pohybu Nera se nepotvrdily

„První reakce na leták přišla hned po příjezdu domů na Vysočinu v neděli, vyrazili jsme tedy s manželem ještě večer do Staňkova, prý tam pobíhá po kempu. Píšťalkou jsme před půlnocí zburcovali všechny kempující, ale pes nepřišel. Druhý den jsem tam jela znovu a bylo jasné proč, byl to místní, foxteriéru podobný, pes. Další reakce pak přišla v pátek 26. července od české turistky, která ho viděla na rakouské straně v Haugschlagu. Že je hledaný, zjistila ale až z letáku na Peršláku o hodinu později. Dojela jsem tam tedy s tříhodinovým zpožděním a opět ho nepřipískala,“ vypráví Denisa Vejnarová. 

Zajímavá byla informace z Facebooku, že byl Nero viděn 31. července na poli u zastávky Lužnice. „To mohl být skutečně on. Byl to směr, kde byl nakonec nalezen, ale žádný popis, žádná fotka, informaci jsem objevila až po týdnu, proto jsem ji už ani neprověřovala. A také se mi nechtělo ani věřit, že by šel do této nejfrekventovanější oblasti. Začátkem srpna jsme se opět vypravili s manželem k Nové Bystřici, tentokrát jako cyklisti a obnovili jsme letáky. Obrečela jsem ho snad stokrát, ale věřila jsem pořád, že sedmiletý, zkušený a na sebe velmi opatrný pes, který se od zvěře vždy vrátil, se nemohl propadnout do země a musí se někde objevit, i když zbývalo už jen virtuální hledání přes sociální sítě a čekání na telefonát,“ říká Denisa Vejnarová.Ten přišel 7. října.

Zatoulaný foxteriér se našel na Českobudějovicku

Majitelce zavolali strážníci Městské policie Hluboká nad Vltavou s tím, že se Nero našel a momentálně je na veterinární klinice v Českých Budějovicích. Oznámení o černobílém foxteriérovi přišlo od ženy z Jaroslavic, jež se nacházejí takřka na konci katastrálního území Hluboké nad Vltavou. Pes tam podle jejích slov pobíhal už čtyři dny. Strážník tak vyrazil na místo. „Protože byl pes celkem ve špatném stavu, kulhal na přední a zadní nohu a na zadní části těla měl hnisavou ránu, byl na základě domluvy s Animal Rescue odvezen na veterinární kliniku Lapáček do Českých Budějovic. Na klinice byl zjištěn čip a poté se podařilo kontaktovat majitelku psa,“ popsal za hlubockou městskou policii Patrik Brožek. 

„Na veterině v Českých Budějovicích jsme ho vyzvedávali s manželem a poznal nás okamžitě. Když vystoupil u domu z auta oklepal se, jak to dělají psi, když pomine stresová situace, přivítal se přes plot se zbytkem smečky a nasadil výraz šťastného psa. Po vykoupání v antiparazitárním šamponu, odčervení a nakrmení putoval do kotce do karantény. Zánět kůže se doléčil lokálně a celkově nasazenými antibiotiky, kulhání nebylo od sražení autem, ale od dysplazie levé kyčle, kdy přece jen měl pohybu až moc a na dokrmení stačil týden při dvojnásobné krmné dávce. Nyní, po měsíci klidu se dostává do kondice a absolvoval první naháňku. Pracuje, poslouchá a funguje, jako by nikde nebyl, ale přece jen jsme upgradovali na GPS tracker, který vydrží nabitý 14 dní,“ popisuje šťastný konec majitelka. 

Někdo měl psa u sebe, je přesvědčená majitelka

Jak dlouho se Nero toulal, kolik kilometrů při hledání cesty domů naběhal a co všechno zažil zůstane navždy nezodpovězenou otázkou. Denisa Vejnarová je ale přesvědčená o tom, že psa někdo měl u sebe. „Pokud má pes registrovaný čip nebo telefonní číslo na obojku je nalezení velmi rychlé, nebo dokonce nemusí mít ani jedno a stačí jen správná skupina na Facebooku, ale má to jednu podmínku – Ten, kdo ho najde, ho musí chtít vrátit. To bohužel u Nera neplatilo, GPS výcvikový obojek mu někdo musel sundat, na gumové oranžové pásce měl telefonní číslo, někdo tedy mohl zavolat, a pokud byl Nero zraněný nebo by ho někdo chtěl identifikovat, stačí přece dojet na veterinu. Jak dlouho u někoho byl, to ví jen on sám, ale být u něj nechtěl, protože byl nalezený se zbytky ochranného límce, který měl kvůli po domácku léčeném zánětu kůže u ocasu. Vypsaná odměna deset tisíc korun nepomohla, byla míněna především pro nepejskaře, aby pes bez páníčka zaujal i je.Dotyčný ovšem věděl, že vycvičený chovný pes má hodnotu daleko vyšší a samotný GPS obojek stojí osm tisíc korun,“ říká Denisa Vejnarová a jedním dechem děkuje všem, kteří se podíleli na hledání Nera.

„Dopadlo to tedy skvěle, zázraky se dějí, velmi jsem se zlepšila na sociálních sítích a poučila se, jak to chodí se ztracenými zvířaty. Sama se snažím ztraceným psům pomáhat, loni jsem odchytila dva uprchlíky na frekventované silnici a odvezla je do útulku. Jeden z nich měl registrovaný čip a za hodinu byli doma, dvakrát jsem odchytila zatoulané pejsky ve vsi a nechala si je v kotci, dokud se nenašel majitel, aby se nestihli přemístit jinam. Nenapadlo by mě vzít si za to odměnu a o ponechání si psa může nálezce uvažovat až po splnění ohlašovací povinnosti směrem na obec a uplynutí dvouměsíční lhůty, kdy se o zvíře nikdo nepřihlásí, jak určuje Občanský zákoník,“ upozorňuje Denisa Vejnarová. Strážník Patrik Brožek přidává další upozornění. „Čipujte a hlavně registrujte své psy, má to smysl. Neznamená, že každý čip je automaticky registrovaný. To musíte udělat vy sami, takže nespoléhejte na to, že to za vás udělá veterinář. Není to jeho povinnost,“ apeluje strážník.