„Zatím jsem byl vždycky kolem 150. místa, letos jsem skoro o půlku poskočil. Když si uvědomím, že se na mistrovství sjedou dýmkaři z celé Evropy i Američané a Japonci, beru to jako úspěch. Mrzí mě, že jsem nepřekonal hodinu, ale s umístěním jsem velmi spokojený. Zážitkem je už být na takové akci, vždycky to spojíme s kratší dovolenou a snažíme se poznat i zajímavosti místa a jeho okolí,“ říká muž, který reprezentuje v co nejpomalejším kouření dýmky české barvy. „Podpora od Českého olympijského výboru ale určitě nehrozí,“ směje se.

Když nervy pracují

Všichni soutěžící obdrží na šampionátu stejnou dýmku, obvykle jde o práci místního výrobce, která se stane sběratelskou trofejí. Kořen dýmky byl z briáru, tedy z kořenu vřesovce, přímo z regionu. Všichni dostali tři gramy stejného argentinského tabálu Davidoff, dvě zápalky a stejné dřevěné dusátko se znakem šampionátu. „Mistrovství se pokaždé koná v krásných reprezentačních sálech, tentokrát to byly, soudě podle architektury, staré lázně. Cílem je dýmku zapálit a udržet uhlík co nejdéle při životě. Čili kouřit tak, aby dýmka neuhasla a ani nehořela moc rychle,“ vypráví Zdeněk Klásek. U stolu sedí deset kuřáků a sleduje je rozhodčí. Komu dýmka uhasne, oznámí to a opustí místnost. Na světelné tabuli je vidět, kdo ještě „žije“ v soutěži. V sále je přítmí, aby bylo na uhlíky dobře vidět, po deseti minutách kouření má dýmkař nárok se napít vody.

Zdeněk Klásek potvrzuje, že i pomalé kouření dýmky se trénuje. „Záleží na tom, jak si připravím tabák, jak dýmku nacpu. Při soutěži pak samozřejmě hrají roli nervy. Na zapálení dýmky je minutový limit a na mistrovství v Itálii vedle mne seděl Američan, který ze samé trémy dvěma zápalkami během minuty prostě dýmku nezapálil. Představte si, že se vydáte z Ameriky do Itálie a pak ani neodstartujete,“ pokračuje dýmkař z milevského kraje. Přiznává, že i jeho nervy pracují. Zatímco na šampionátu má nejlepší čas 50 minut a 9 vteřin, doma kouří i hodinu a dvacet minut.

„Hodina je na soutěži pro mě kritická. Říkali jsme si s Lenkou Rosolovou z Prahy, že letos už se nám snad podaří se přes tuhle hranici dostat, ale i Lenka, což je partnerka prezidenta našeho klubu Dýmka.net Jakuba Rolčíka, skončila chvíli po mně v čase 50 minut a 51 vteřin. Zaujala v pořadí 79. místo. Jakub Rolčík z Prahy byl 27. s časem hodina a 16 minut, Martin Pedain z Pardubic skončil na 19. místě s časem hodina, 24 minut a 30 vteřin a Petr Odorčák vezl domů do Prahy skvělé desáté místo za čas hodina a 45 minut,“ popsal Zdeněk Klásek výsledky týmu, jehož byl součástí. Do Figueres přijelo sedm Čechů, dvěma se nezadařilo vůbec. I Martin Pedain byl smutný, z mistrovství v Holandsku už má totiž na kontě čtvrté místo s časem dvě hodiny, 25 minut a 31 vteřin.

Příští cíl – Turecko

„Hodně jsem si přál překonat hodinu, už proto, že příští rok je mistrovství světa v Japonsku a vydat se tam je pro mne finančně nemožné, 80 tisíc dohromady nedám. Takže budu mít pauzu. Za dva roky ale má být šampionát v Turecku a to zní moc zajímavě, protože tam uvažují, že by se soutěžilo na lodi,“ dodává dýmkař. Letošním mistrem světa se stal Rus ze Sant Petěrburgu, který vydržel kouřit dvě hodiny, tři minuty a 56 vteřin. Světový rekord ovšem přesahuje tři hodiny. Na otázku, co soutěžící dělá, když ze závodu vypadne, Zdeněk Klásek odpověděl: „Dám si kafe a vykouřím zbytek tabáku, který mi v dýmce zbyl.“

Na každém mistrovství je toho také spousta k vidění, sjíždějí se tam prodejci dýmek i tabáku z celého světa. „Tentokrát jsem si nic nekupoval, protože mám už přes 400 dýmek, ale potkal jsem tam anglického výrobce, od kterého jsem si dýmku koupil v roce 2010. Tak jsem mu ji ukázal a moc rád ji viděl, samozřejmě ji prohlížel, v jakém ji mám stavu,“ dodává.

Zdeněk Klásek s manželkou Hanou pobyli ve Španělsku od 9. do 16. října, nenechali si ujít Muzeum Salvátora Dalího a další zajímavosti. „Bylo krásné počasí, 26 až 28 stupňů, já jsem se ještě koupal v moři, i když musím přiznat, že jsem byl z naší výpravy jediný. Rád vařím, takže vždycky ochutnávám i místní speciality a na to už se další do party najdou,“ žertuje Zdeněk Klásek, kterého čeká vyhlášená Grand Prix Brno. A k tomu navrch 17. listopadu v milevské Galerii M i křest další knížky pohádek, které se tak krásně vymýšlejí za dlouhých večerů, samozřejmě s dýmkou.